Halenkovice ohrožuje ekologická časovaná bomba

Pětadvacet metrů pod zemí tiká v Halenkovicích - obrazně řečeno - časovaná bomba. Zapomenuté nálože jedovatého trinitrotoluenu. Nikdo neví, kdy se jejich obaly rozloží a nebezpečný obsah zamoří spodní vodu v širokém okolí.

Halenkovice - Problém, který by se ve svých důsledcích mohl dotknout až několika set lidí, se táhne už od roku 2000 a stále nemá konečné řešení. Starosta Halenkovic Jaromír Ulica o této kauze jednal v pátek s hejtmanem kraje Liborem Lukášem.

Na začátku byl geologický průzkum
Jedenatřicet nevybuchlých náloží, každá o hmotnosti přes 2 kilogramy trinitrotoluenu, zůstalo pod zemí po přerušeném geologickém průzkumu, který si objednaly Moravské naftové doly Hodonín u Geofyziky Brno. Geofyzika, která už je nyní v konkurzu a směřuje k likvidaci, však nedodržela podmínky smlouvy s Moravskými naftovými doly a v rozmísťování náloží se hrubě odchýlila od původního projektu. Její pracovníci posunuli vrty až o 950 metrů blíže směrem k zastavěné části obce. Když na to překvapení vlastníci pozemků a obyvatelé Halenkovic upozornili, tehdejší okresní úřad práce zastavil. Hrozilo totiž, že výbuchy způsobí v blízkosti obce sesuv půdy ve svažitém terénu nebo připraví místní studny o vodu.

Za uplynulých pět let už bylo ve hře několik nápadů, jak problém vyřešit. Například postupným odpalováním náloží v delším časovém období. Nebo speciální technologií Ústavu geoniky Ostrava pomocí vysokorychlostního vodního paprsku. Ale tato metoda dosud nikdy nebyla použita v takové hloubce, v jaké se nacházejí nálože u Halenkovic. "Máme tu smůlu, že u nás vznikl problém, který se zatím neřešil nikde v celé střední Evropě. Nikdo s tím nemá zkušenost. Český báňský úřad to proto nechce povolit,” vysvětluje situaci starosta Halenkovic Jaroslav Ulica.

Co teď?
Přesto se zdá nejpravděpodobnější, že asi jiné řešení nebude. Protože už nelze vymoci žádné peníze od brněnské Geofyziky, která problém bezprostředně zavinila, a k odpovědnosti se nemají ani Moravské naftové doly, bude muset likvidaci ekologické zátěže zřejmě zaplatit ministerstvo životního prostředí. Pokud by to šlo metodou Ústavu geoniky, náklady se odhadují na téměř devět milionů korun.

Nabízí se ještě jedna krajní varianta. Vybudovat v oblasti ohrožené rozpoštěním trinitrotoluenu vodovod. "Nechali jsme zpracovat projektovou dokumentaci pro potřeby územního řízení. Ale stálo by nás to třináct milionů korun, což je zhruba jeden celoroční obecní rozpočet,” řekl starosta Halenkovic.

S touto myšlenkou si pohrává i poslanec Miloš Melčák, na kterého se Halenkovičtí také obrátili. Reaguje i námitky, se kterými obyvatelé postiženého území hned přišli: "Měl by se jasně zjistit viník tohoto stavu a měl aby se podílet jak na výstavbě vodovodu, tak na dotování jeho provozu a ceny vody. Také by měl vykoupit studny, které teď lidem nebudou k ničemu.”

Jenže s určením odpovědnosti to není tak jednoduché. Po zániku Geoniky Brno by to měly být Moravské naftové doly. Ale tato firma se mezitím přetransformovala na jinou, s jiným IČ, a po formální stránce už za závazky původního subjektu neodpovídá.

Podle Melčáka by nálože rozhodně neměly zůstat v zemi. "Neriskoval bych to. Některé látky z náloží rozpuštěné ve vodě by při větší koncentraci mohli způsobil například poškození jater lidí. A i když se zatím v rozborech vody v Halenkovicích na nic takového nepřišlo, nelze vyloučit ani takzvané dávkové rozpouštění, že by se škodliviny objevily ve vodě najednou ve větší koncentraci,” dodal poslanec.

Případem se loni v červenci zabýval při své návštěvě Zlínska i ombudsman Otakar Motejl. Od té doby přibylo na stole starosty Halenkovic Jaroslava Ulici několik dalších dopisů včetně vyjádření ministerstva životního prostředí i premiéra Jiřího Paroubka.

Jak to vidí hejtman
"Považuji tento případ za smutnou ukázku nemohoucnosti všech, kteří se k této záležitosti nějak vyjadřovali nebo měli navrhnout nějaké řešení. Jedni se odvolávají na druhé, ale nálože zůstávají v zemi a nic se neděje,” komentoval situaci s trpkostí hejtman Lukáš bezprostředně po schůzce se starostou Halenkovic. Připustil, že v této patové situaci by se do řešení mohl zapojit i Zlínský kraj. Pokud by byly zakopané halenkovické nálože vyhodnoceny podle zákona o vodách jako havarijní stav, měl by i kraj určité možnosti se přímo zapojit do jeho řešení. "Možná bych souhlasil s tím, aby se krajskému zastupitelstvu předložila žádost o finanční pomoc při zkušebním pokusu o odstranění jedné z náloží metodou vysokorychlostního vodního paprsku. Pokud bude pokus úspěšný, stejným způsobem by se pak mohly zlikvidovat i ostatní nálože. Ale trvám na tom, že je potřeba hledat odpovědnost a třeba i prostřednictvím série žalob dosáhnout toho, aby se náhrada těchto nákladů vynutila na vinících,” řekl Lukáš.

www.zlin.cz