zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plynárenský mezičas

30.03.2006
Obecné
Plynárenský mezičas
Ve střednědobém horizontu je využití zemního plynu v dopravě perspektivní, ale za dvacet let už by ho měly předstihnout obnovitelné zdroje.
Dohodu o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě slavnostně podepsal ministr průmyslu Milan Urban se zástupci plynárenských společností v České republice. Její konkrétní obsah ale zase tak velká sláva není. I když plynárenské společnosti ji vítají jako určitou záruku, že po investicích v řádu desitek milionů korun do výstavby plnicích stanic (jedna stojí zhruba 10 mil. Kč) jim vláda neodežene zákazníky. Třeba tím, že by zvýšila spotřební daň u zemního plynu v dopravě nebo zásadně pozměnila energetické priority, zavedla nějaké nečekané regulace apod. Konkrétně jde o stabilizaci této daně až do roku 2020 na minimální úrovni podle směrnic Evropské unie.

PLYNÁRENSKÉ PODNIKY postaví v ČR nejprve čtyři a posléze sedmnáct plnicích stanic na zemní plyn, aby byly dostupné na všech mezinárodních silničních tazích. Postaví je také tam, kde město či kraj převede autobusový park v hromadné dopravě nebo jeho část na zemní plyn. Dnes je v ČR jen osm podnikových a deset veřejně přístupných plnicích stanic. Je málo pravděpodobné, že by stojany na zemní plyn byly součástí běžných benzinových čerpadel. Přece jen je to konkurence, přinejmenším v cenách.

Do roku 2020 by měla být plnicích sta-nic asi stovka, což by mělo stačit na dosažení desetiprocentního podílu zemního plynu na celkovém objemu pohonných hmot.

Plynaři budou také dotovat 200 tisíci korun nákup nového vozidla na plyn u provozovatelů hromadné dopravy. Další dotaci může poskytovat státní rozpočet, ministr Urban ovšem připomněl, že výzvu adresují krajům, aby také zavedly podpůrné programy na zavádění vozidel na plyn.

V ČESKU DNES JEZDÍ zhruba 460 vozidel poháněných zemním plynem, většinu z toho však tvoří autobusy hromadné dopravy. Osobní a dodávková vozidla na plyn provozují především plynárenské společnosti (160 kusů), další osoby pak ještě 120 kusů. Určitě však mezi osobními automobily na plyn není žádný, který by byl v České republice jako takový již vyroben. U domácích značek jsou to výhradně přestavby.

Pokud jde o autobusy, tam je situace docela jiná. V ČR úspěšně působí tři jejich výrobci (Ekobus, Karosa a Tedom) a úspěšně také vyvážejí. Jeden autobus na plyn stojí zhruba 7 milionů korun.

Pro mladoboleslavskou automobilku je to příliš nákladný a rizikový segment - kdo zajistí, že automobily na plyn, které jsou o 2000-2500 eur (minimálně) dražší, než na benzin či naftu, naleznou dostatečný odbyt? Plynové automobily mají kratší dojezd a horší výkon (zhruba o 5-8 procent).

Tak například čerpací stanici na plyn v Jeseníku, kterou vybudovala společnost Bonett Gas, využívá jeden jediný autobus dopravce Connex Morava. Stanice přitom stála 4,5 milionu korun a při této vytíženosti se prý návratnost odhaduje na 25 let.

K ZNEVÝHODNĚNÍ VYUŽITÍ benzinu a nafty ekologickými daněmi určitě v budoucnu dojde, dnes to však ještě nefunguje. Dobrovolně nikdo platit za nový plynový automobil víc nechce, i když cena zemního plynu jako pohonné hmoty je již nyní výrazně výhodnější. Srovnávané údaje se v různých zdrojích sice liší, ale v zásadě se vychází z ceny litru bezolovnatého benzinu zhruba 28 korun, kdy 12 Kč představuje spotřební daň. Ekvivalent litru benzinu je krychlový metr stlačeného zemního plynu za 15-18 Kč plus spotřební daň 2,35 Kč.

Ekologické plusy jsou ovšem u plynu zcela evidentní: žádné tuhé částice, které u klasických pohonů tak vadí zdraví lidí, o 90 % méně kysličníku uhelnatého, ozonu a oxidů dusíku. Pokud jde o emise oxidu uhličitého, pak je to o 30 % méně než u benzinových a o 10 % méně než u naftových motorů.

Zájemci si mohou přebudovat auta na zemní plyn individuálně, má to však své nevýhody stejně jako přestavby na propan-butan (lahve v zavazadlovém prostoru). Schůdná je typová přestavba vozidla v rámci homologace přestaveb, nejočekávanější je však sériová výroba vozidel s pohonem na zemní plyn, která postupně tato auta také zlevní. Česká vláda se v dohodě zavázala i k tomu, že bude nabádat státní orgány, aby při obměně vozového parku využily vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn, a to již letos.

EVROPSKÁ UNIE JEDE podle akčního plánu, který přijala už v roce 2001, a počítá s 20procentní náhradou benzinu a nafty alternativními palivy do roku 2020. Podle České plynárenské unie to představuje v Evropě 23,5 milionu vozidel na zemní plyn, 20 tisíc plnicích stanic a spotřebu zemního plynu jako motorového paliva ve výši 47 miliard m3.

Na dosažení cíle v roce 2020 se budou podílet také další dvě alternativní paliva a technologie. Jde o biopaliva, jejichž plošné zavádění se v EU chystá od příštího roku, a v dlouhodobém horizontu to bude vodík a palivové články. První vodíkovou zemí se má stát Island, kde probíhá pilotní projekt s cílem, aby všechna vozidla i lodě používaly pohon na vodík. Ministerstvo energetiky USA nedávno uzavřelo dohodu se společností Air Products, která je největším výrobcem a distributorem vodíku v USA, aby uvedla v roce 2007 do provozu vodíkovou energetickou stanici nové generace, která dokáže využít k výrobě vodíku různé zdroje, jako je zemní plyn, propan-butan, ale i bioplyny z čistíren odpadních vod.

Podíl biopaliv na pohonných hmotách by měl v roce 2010 činit 6 % a zemního plynu (stlačeného či zkapalněného - CNG nebo LNG) 2 %. V roce 2020 by to měl být z 10 procent zemní plyn, z 8 % biopaliva a z 5 % již i vodík. Významnější využití vodíku však Česká plynárenská unie očekává až v polovině tohoto století.

Také Mezinárodní energetická agentura IEA soudí, že příštích 25 let ještě proběhne v dominanci fosilních paliv, ropa bude přitom hrát stále ještě hlavní roli v dopravě. Zemní plyn v dopravě však má i své radikální odpůrce. Jde přece jen o neobnovitelný zdroj energie a jako takový podle nich nemá budoucnost.

STRANA ZELENÝCH V ČR chce zavádění alternativních pohonných hmot v automobilech urychlit. Její zástupci předvedli upravenou Škodu Octavii s možností pohonu na řepkový olej. Vůz speciálně upravený v Německu dokáže jezdit i na konopný a slunečnicový olej. Akce ovšem proběhla bez jakékoli účasti automobilky Škoda Auto. Ta auta s alternativním pohonem zatím vyrábět nehodlá.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat