Jak dál s vodou? Svět se neshodne

Joyce Mbwillová každý den vstane o půlnoci a zvedne kýbl. Pak jde ze své odlehlé vesnice v Tanzanii pěšky 22 kilometrů k nejbližšímu pramenu vody. Zpátky doma je dopoledne v deset hodin s 20 litry vody. Jak pětatřicetiletá matka řekla humanitární organizaci Tearfund, urazila už tak tisíce kilometrů.
Joyce nemá na výběr, protože podobně jako 1,1 miliardy obyvatel planety nemá přístup k bezpečné pitné vodě. A hrozí, že se stejným problémem se bude potýkat stále více lidí. I těch, kteří dnes vodu pokládají za samozřejmost.
Uplynulý týden se tisíce expertů a aktivistů pokoušely v hlavním městě Mexika předkládat návrhy, jak potíže s vodou řešit. Skončilo tam včera, na Světový den vody, mezinárodní fórum o vodě. Obraz, který odborníci načrtli, je chmurný.
"V příštích 15 letech nedostatek sladké vody pravděpodobně způsobí větší škody na životním prostředí," varoval ve své zprávě Program OSN pro životní prostředí. Na přípravě zprávy se podílelo 1500 znalců z celého světa.

Vody je stále méně
Svět spotřebovává stále více vody mimo jiné proto, že roste potřeba zajistit potraviny pro stále větší počet obyvatel Země, jichž je nyní 6,5 miliardy. Stále více se také pěstují plodiny, které jsou na vodu náročnější, například zelenina a ovoce.
Hlavním zdrojem znepokojení je proto zemědělství, které využívá vodu k zavlažování a spotřebovává až 70 procent sladké vody. Z nich do prostředí vrací jen třicet procent, kdežto průmysl devadesát procent.
Za extrémní odstrašující příklad označili experti Saúdskou Arábii. V poušti pěstuje obilí, které její obyvatelé nespotřebovávají, a přitom 90 procent spodních vod využívaných k zavlažování se ztrácí vypařováním.
Jak se zmenšují zásoby vody, tak se také zvyšuje nebezpečí konfliktů kvůli vodě. "Boj o vodu bude nakonec dramatičtější než boj o ropu. Za ropu si můžeme najít náhražky, za vodu ale ne," řekl význačný německý biolog a oceánograf Gotthilf Hempel.

Lidské právo, nebo zboží?
Na Světovém fóru o vodě se v zásadě projevily dva hlavní proudy: podle jednoho je voda jen dalším druhem zboží, podle druhého je to především základní lidské právo.
"Soukromé firmy investují jen tam, kde mohou dosáhnout zisku, ne tam, kde je to nejvíce zapotřebí," řekl Peter Hardstaff ze Světového rozvojového hnutí, které zveřejnilo vlastní zprávu o vodě. Podle ní v subsaharské Africe a jižní Asii soukromé společnosti umístnily jen jedno procento svých investic do zásobování vodou, ačkoli tyto oblasti by je potřebovaly nejvíce. Hnutí chce, aby větší odpovědnost nesly zejména vlády.
Naproti tomu Síť pro udržitelný rozvoj, sdružující 30 nevládních organizací, vinu za nedostatečný přístup k vodě připsala vládám a vyzvala k deregulaci.
"Bude-li s vodou hospodařit trh a jeho instituce, pak je mnohem pravděpodobnější, že lidé se budou o vodu starat a efektivněji ji využívat," napsala Kendra Okonská ze Sítě pro udržitelný rozvoj.
Jako příklad uvedla drobné podnikatele dodávající za poplatky vodu domácnostem v indických slumech, které tamní úřady ignorují.