Národní přírodní památka za humny

PETŘKOVICE – Vydat se v Ostravě Petřkovicích na vrch Landek, nejvýchodnější to výběžek Českého masivu či České vysočiny, vypínající se jen devadesát metrů nad soutokem Odry a Ostravice, stojí rozhodně zato. Svou nejdávnější historií je spojen s pobytem lovců mamutů, doloženým několika archeologickými výzkumy. Ve zdejší lokalitě bylo 14. července 1953 nalezeno 46 milimetrů vysoké torzo ženského těla, známé jako Landecká či Petřkovická venuše, je zde potvrzeno také dávné slovanské osídlení a středověký hrad.

Od 18. století je minulost Landeku úzce spojena s těžbou uhlí, které zde vychází až na povrch, a bylo užíváno již pravěkým lovcem. 26.února 1782 byla vydána Vrchním báňským úřadem majiteli panství Janu Adamovi, svobodnému pánu Gruttschreiberovi, koncese, která obsahovala povolení zarážky dolů Juliana a Vilemina.

Tento den je velmi významný, protože je zároveň dnem, kdy se na území pozdějšího ostravsko-karvinského revíru začalo s pravidelnou těžbou uhlí. Studiem historických map a dokumentů se podařilo zjistit, že od tohoto roku do poloviny 19. století zde bylo vytvořeno šestatřicet důlních děl. Dnes je na Landeku potvrzena existence sedmdesáti šesti štol a jam, které jsou označeny trojúhelníkovou popisnou tabulkou.

Všechny tyto landecké zajímavosti sledují také naučné stezky. Vstoupit na ně můžete v Ostravě - Petřkovicích buď ve směru od zastávky autobusu Pod Landekem, nebo v blízkosti známé výletní restaurace U Sněhotů, nebo od zastávky městské hromadné dopravy Koblov. Nevysoký komín dolu na Landeku způsobil, že velká část lokality je údajně pokryta deseti až padesáticentimetrovou vrstvou sazí a popílku. Kdysi dávno zde převažovaly bukové a dubové porosty s příměsí jedle, ve druhé polovině 20. století však jedle náhle ustoupila, i když se v poslední době opět pomalu vrací. Na konci devadesátých let 20. stol. byla dominantní dřevinou Landeku bříza bradavičnatá, těsně za ní akát, dub, habr, javor, buk, lípa. Smrk, jedle a třeba jeřáb jsou v naprosté menšině.

Na úpatí Landeku bylo na počátku 90. let v areálu Dolu Anselm zřízeno Hornické muzeum. Šachta ukončila činnost v roce 1991 a zachovává si podobu, jakou získala přestavbou na přelomu 19. a 20. století. V bývalé ředitelské vile je umístěna zajímavá expozice kahanů, záchranářské techniky, dobývání, najdete zde také informace o archeologických výzkumech a jeho osobnostech. Zájemci mohou sfárat do expozice důlního dobývání nebo si prohlédnout povrchové objekty a exponáty hornického skanzenu. Rozlehlý areál dnes nabízí mimo jiné hřiště na plážový volejbal, tenisové kurty a v jejich blízkosti posezení v příjemné kavárně s letní terasou, lanové centrum či dětský areál. Zajímavou a pohodlnou vycházku můžete ukončit také v rázovité havířské hospůdce Harenda.