Začíná opět pylová sezona

V České republice trpí alergií v současné době 23 procent dětí a 20 procent dospělých. U pěti procent z nich přešla alergie - tedy nepřiměřená reakce organismu na některé látky - do své nejhorší formy: astmatu bronchiale, při kterém nemocné pronásleduje záchvatovitá dušnost nebo kašel. S astmatem se léčí na šest set tisíc pacientů, ale dalších až 250 tisíc lidí je neléčí, nebo léčí špatně.
"Veškeré naše úsilí směřuje k tomu, aby se předešlo rozvoji alergické choroby, kdy se počáteční, sice velmi nepříjemné a obtěžující, ale v podstatě banální projevy, jako alergická či pylová rýma a atopický ekzém, změní v závažné astma. Platí, že jeho léčba dnes vzhledem ke zkvalitnění léků-antiastmatik - v posledních dvou třech letech přibývají na trhu zejména dvousložkové léky proti alergii s kombinací protizánětlivé kortikoidní složky, které roztahují průdušky a brání spasmům - vyžaduje méně ošetřovacích dnů, kratší hospitalizaci a je efektivnější, nicméně pacientů přibývá," říká pražská lékařka MUDr. Blanka Haindlová, která se věnuje alergologii a imunologii.

Pozor hlavně na pyly!
Většina pacientů reaguje alergicky na pyly, které se objeví s nástupem jara, kdy kvete postupně většina stromů, květin, keřů a trav. Pro alergiky začíná nepříjemné období již v dubnu, kdy kvete např. bříza, následuje habr, olše a velmi agresivní lípa. Pyly ovšem patří i k létu, kdy kvetou trávy, řepka, bojínek a velmi rozšířený pelyněk. Ke smůle alergiků to bývá o prázdninách, kdy se nejvíce lidí vypravuje do přírody a zintenzivní svoji pohybovou aktivitu.
"Alergici by neměli sportovat a jezdit na kole ve volné přírodě, té by se měli spíše vyhýbat. Jakmile se přiblíží rozkvetlé nebo čerstvě posekané louce, alergická reakce na sebe nedá dlouho čekat. Pro ně je nejvhodnější vypravit se ven brzy ráno, kdy je pyl ještě usazený a nevíří vzduchem, nebo po dešti, když se vzduch pročistí. Nejméně příznivé podmínky způsobuje jasné, suché a větrné počasí. Každý organismus ale reaguje individuálně," říká MUDr. Haindlová.
Paradoxně ovšem "městští" pyloví alergici snášejí lépe pobyt na venkově než ve městě. Z prostého důvodu: ve městě je sice mnohem méně stromů, trav i květin, ale mnohem více znečištěné ovzduší. Spojí-li se pylový alergen se zrnkem prachu nebo se zplodinami z výfukových plynů, působí mnohem agresivněji a vyvolá silnější reakci postiženého organismu. Pylová zrna mají dolet až tři kilometry, takže se jim nedá příliš vyhnout.

Nebezpečné hmyzí štípnutí
Velké obtíže může způsobit štípnutí hmyzu, zejména včel a vos v obličeji a jeho okolí. Pokud po něm následuje kopřivka, velký otok, zvracení, průjem, rýma nebo se zhorší dýchání a dostaví se pocit mdloby v důsledku sníženého krevního tlaku, jedná se o závažnou reakci, která může vyvolat nebezpečný anafylaktický šok. Tomu je třeba předejít vyhledáním odborné péče a včas podanými léky, zejména kortikoidy.

Nevyhovující potraviny
Obdobnou reakci jako po bodnutí hmyzu může vyvolat také potravinová alergie. Způsobují ji jak některé z registrovaných tří tisíc přídavných látek používaných v potravinářství, jako jsou barviva a konzervační přísady, tak i některé druhy ovoce, zejména peckovic, ale také ryby a ořechy. Nepříjemná a svědivá kopřivka po jahodách je jenom slabou reakcí. Příznaky se mohou projevit v zažívacím systému bolestmi břicha, průjmem, zvracením stejně jako reakcí dýchacích cest nebo kůže.
Také nástup potravinové alergie se dá jen málokdy předvídat; jednoho dne, bezprostředně po konzumaci jídla nebo i s odstupem času, se projeví. "Může dojít i k tzv. křížené reaktivitě se znásobenými účinky alergenů a velmi silné reakci organismu," upozorňuje na možné zdravotní problémy MUDr. Haindlová a uvádí několik příkladů z praxe. "U někoho může vyvolat potíže, když třeba v jednom dni jí ryby a ořechy nebo se zakousne do jablka blízko kvetoucí břízy či trávy. Pokud někdo posnídá müsli a pak se vypraví na třešně nebo jiné peckovice, mohou se u něj projevit zmíněné obtíže. Řadě lidí vadí kořenová zelenina. V důsledku její konzumace násobí alergickou reakci třeba alergeny pelyňku. Za zmínku také stojí, že dá-li si člověk alergický na roztoče třeba krevety či měkkýše, jeho stav se může zhoršit natolik, že bude muset vyhledat lékaře."
Stále více lidí nesnáší dobře také banány, mák, med a sezamová semínka. Jakmile dospívající děvčata zařadí do jídelníčku častěji ovocné a zeleninové saláty kvůli štíhlé linii, jejich počet v ordinaci alergologů se zvyšuje. Nejčastěji vyvolají nepříjemnou reakci rajčata či papriky, ale také cibule a česnek. Paradoxně většinou to, co se doporučuje konzumovat v rámci zdravého životního stylu. Pokud někdo nesnáší např. kravské mléko, je vhodné je nahradit kozím a sójovým, ale střídat je, aby si organismus nevypěstoval další alergii, a nerozšířil se tak seznam nevhodných potravin. Pro zajímavost: přibývá také pacientů alergických na červené víno nebo fernet stock.

Nepřehánějme kontakt se zvířaty
Zdrojem velmi agresivních alergenů jsou domácí miláčkové. Zvířecí alergeny však nejsou jen v srsti zvířat, ale i v jejich výměšcích, kožních šupinách apod. Stále častěji přicházejí s alergickými obtížemi lidé, které spojuje stejný zájem: jízda na koni a s tím i častý pobyt ve stájích, kde se ve vlhkém prostředí daří roztočům, někdy i plísním a všude je seno. Pokud někdo u sebe nebo u dětí pozoruje alergické příznaky, měl by zvážit blízký kontakt se zvířaty.

Život s alergií
Reakce na alergeny je dramatičtější u jednotlivců, kteří jsou psychicky a fyzicky vyčerpaní nebo rozčilení. Kompenzační mechanismy situaci nestačí korigovat a v duchu přísloví o utrženém uchu džbánu se dostavují některé z uvedených příznaků.
Pokud se alergické reakce projeví, je třeba vysledovat, co je způsobuje, a snažit se toho vyvarovat. Například účinky některých potravinových alergenů se zmírní tepelnou úpravou, takže není třeba případné druhy z jídelníčku zcela odstranit.
"Vzhledem k tomu, že alergií přibývá, měl by nejen alergik, ale v podstatě každý z nás počítat s nástupem případné reakce a vědět, jak se v takové chvíli zachovat. Pokud již některou z alergií trpí, měl by mít po ruce připravené léky. Pokud někoho překvapí alergie poprvé, neměl by odkládat návštěvu lékaře," radí MUDr. Blanka Haindlová a upozorňuje ještě na poměrně nový druh alergie na latex. "Příznaky se projevují třeba u malých dětí při používání dudlíků a některých hraček, ale i sportovních pomůcek a třeba i nosních opěrek u brýlí."
Autorka je spolupracovnicí redakce

Alergie

[*] U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je třicetiprocentní riziko vzniku alergického onemocnění. Jsou-li alergiky oba rodiče, dosahuje riziko 60 procent.
[*] V Evropě a USA je přes 50 milionů alergiků.
[*] Jeden člověk z pěti onemocní během svého života alergickou chorobou.
[*] Padesát procent alergiků, kteří reagují na pyly břízy, je současně přecitlivělých na jablka.
[*] Alergeny obsažené v zelenině a ovoci jsou citlivé na teplo a ničí se vařením.

Antihistaminika
Antihistaminika, mezi která patří Claritine, Zyrtec, Fenistil nebo Dithiaden, zaujímají důležité místo v terapii alergií jak u dětí, tak u dospělých. Jejich účinnou látkou je histamin, který pomáhá uvolňovat sekret ze sliznic. "Alergii je však třeba léčit s cílem odstranit její příčiny specifickou alergenovou terapií a imunoterapií pomocí vakcín. Je založená na podobném principu jako očkování. Sice se zatím nepodařilo alergii zcela vyléčit, ale výrazně se snížily obtíže, které vyvolává," říká MUDr.. Haindlová.
Z potravinových doplňků pomáhá například pyknogenol. Tento výtažek z borovice Pinus pinaster se ještě před objevením antioxidačních účinků celá desetiletí úspěšně používal na sennou rýmu a další alergie.
Zdá se, že ve studiích in vitro blokují bioflavonoidy (látky obsažené v pyknogenolu) uvolňování histaminu. Profesor Sharma z fakulty farmakologie na Dublinské univerzitě prokázal, že pyknogenol tlumí uvolňování histaminu ze zvláštních buněk organismu (tzv.. žírné buňky). Tyto účinky zprostředkovaně vyvolává jiná vlastnost pyknogenolu, a tou je zneškodňování volných radikálů v organismu.

Počty alergiků

[*] Počet alergiků se v České republice za posledních deset let zdvojnásobil. Některou z alergií trpí 880.000 lidí a s nějakou formou alergie se již léčí každé třetí dítě do 14 let.
[*] Nejvíce trpí alergií mladí lidé. Asi deset procent Čechů ve věku od 12 do 19 let v posledním roce trápila alergie.
[*] Podle britského listu The Guardian může polovina všech Evropanů do roku 2015 trpět nějakým druhem alergie, pokud zůstane neprozkoumána narůstající epidemie, varují vědci. Tato předpověď přichází v době, kdy se chystá spuštění rozsáhlého výzkumného projektu o příčinách alergie a astmatu v Evropě.

AUTOR: Eva Rybářová