Jak odvést dešťovou vodu ze zpevněných ploch na okraji rozrůstajících se měst?
Dešťovou vodu lze bezpečně odvést i bez velkých výkopů
Řešení tohoto problému může být limitující pro další rozvoj městských aglomerací.
Malé průměry kanalizačních vedení nedovolují převést potřebná množství dešťové vody, rekonstrukce kanalizační sítě je nad finanční možnosti municipalit a v místech vzniku přívalu je nedostatek místa pro výstavbu záchytných nádrží.
V zahraničí, zatím především ve Francii, se již více než 10 let využívají plastové bloky, které mohou vyřešit jak akumulaci vody u rozsáhlých parkovišť obchodních domů, tak například bezproblémové vsakování z ploch v historických objektech, kde je stavění nové kanalizace téměř nemožné. V Česku se zasakování využívá zatím velice zřídka. Důvodem je mj. relativně nízká cena pitné vody a setrvačnost v řešení likvidace dešťových vod kanalizací. Z toho plynou malé zkušenosti v užívání zasakování či využívání srážkových vod k dalšímu použití.
Dalším a pravděpodobně hlavním důvodem je nedostatečná motivace legislativní a ekonomická. V zahraničí je možné uspořit náklady na provoz dešťové kanalizace nebo je zcela odstranit. Využitím zasakování se rapidně může zmenšit profil dešťové kanalizace a tím i investice do ní.
Do dešťové kanalizace již odtéká jen to, co se nestačí vsáknout, a navíc se zasakováním zmenší povodňová vlna v kanalizačním systému. Setrvačností projektantů dochází k navrhování velkých průměrů dešťové kanalizace.
VÝHODY PLASTOVÝCH BLOKŮ
Bloky z plastu zpravidla o rozměrech do 1m3 mají prostorovou strukturu s akumulační schopností až 95 % svého objemu. Například ve srovnání se štěrkem dosahují 3 až 4krát větší objem akumulace. To umožňuje zabezpečit zachycení dešťových vod i v omezených prostorech. Není nutné budovat tak velké výkopy. Další výhodou je, že instalace bloků je nenáročná na mechanizaci, což uspoří náklady na stavební práce. Uzavření pórů netkanou textilií chrání bloky před zanášením.
Zároveň jsou plastové bloky přijatelné i po stránce statické, lze z nich vytvořit i nosnou vrstvu například pod zpevněnými plochami, parkovacími plochami apod. Tato vrstva pak může plnit několik funkcí:
akumulovat vodu a pak ji řízeně vypouštět dál do kanalizace nebo toku,
akumulovat vodu k jejímu dalšímu využití,
akumulovat vodu v místech pomalejšího vsaku, a umožnit tak vsak celého objemu.
Bloky se ukládají na horizontální vrstvu štěrku, písku nebo podkladního betonu. Podle funkce tvoří obal bloků geotextilie nebo vodotěsně svařená fólie. Tím pak vzniká efekt vodotěsného zásobníku. Pečlivé uložení je nutností. V případě upevnění fólie na vrchní straně bloku voštin, je třeba použít nad voštiny tzv. odvětrávací vrstvu ze štěrku. Odvětrání je možné řešit i odvětracími trubkami.
Jak bloky, tak krycí textilie vykazují vysokou chemickou odolnost (proti vodě, uhlovodíkům, kyselinám i louhům). Nejsou živnou půdou pro bakterie, prostředím pro hlodavce a nepodléhají biologickému rozkladu. Mimo to jsou neutrální vůči podzemním vodám, nehořlavé a je možné je až tři měsíce bez problému volně skladovat.
PROČ A JAK VYUŽÍVAT SRÁŽKOVÉ VODY?
Cena pitné vody se neustále zvyšuje, přičemž zdroje kvalitní pitné vody jsou jednak omezené, jednak ne vždy dostupné. Jak je také většinou známo, srážková voda je "měkká". To znamená, že je to voda výhodná pro praní (12 %), pro WC (30 %) a také pro zalévání pokojových rostlin i zahrady (8 %).
Produkce srážkové vody dosahuje 500 až 800 litrů na 1 m2 plochy za rok v dané oblasti. Jeden milimetr srážek přitom představuje 1 litr vody.
NEZBYTNÉ ČÁSTI SYSTÉMU
Okap a okapové potrubí: Odvádí zachycenou vodu ze střechy, přes filtr se voda svede do nádrže, která je nadzemní či podzemní. S ohledem na udržení teploty pod 16 oC z důvodu množení bakterií je výhodnější nádrž podzemní. Akumulační nádrž je dále upravena tak, aby nedocházelo ke zviřování nečistot na dně a dále má bezpečnostní přepad.
Doplňovací jednotka: Doplňuje do systému pitnou vodu v případě sucha. Musí se zajistit oddělení rozvodu pitné a užitkové vody.
Čerpadlo s tlakovým spínačem nebo domácí vodárna: Udržuje tlak srážkové vody v rozvodu.
Rozvod srážkové vody: Dopravuje srážkovou vodu ke spotřebičům, opět zde platí nutnost oddělení od rozvodu pitné vody.
Kanalizace: Odvádí přebytečnou srážkovou vodu, nebo lze využít zasakování voštinovými prvky.
Malé průměry kanalizačních vedení nedovolují převést potřebná množství dešťové vody, rekonstrukce kanalizační sítě je nad finanční možnosti municipalit a v místech vzniku přívalu je nedostatek místa pro výstavbu záchytných nádrží.
V zahraničí, zatím především ve Francii, se již více než 10 let využívají plastové bloky, které mohou vyřešit jak akumulaci vody u rozsáhlých parkovišť obchodních domů, tak například bezproblémové vsakování z ploch v historických objektech, kde je stavění nové kanalizace téměř nemožné. V Česku se zasakování využívá zatím velice zřídka. Důvodem je mj. relativně nízká cena pitné vody a setrvačnost v řešení likvidace dešťových vod kanalizací. Z toho plynou malé zkušenosti v užívání zasakování či využívání srážkových vod k dalšímu použití.
Dalším a pravděpodobně hlavním důvodem je nedostatečná motivace legislativní a ekonomická. V zahraničí je možné uspořit náklady na provoz dešťové kanalizace nebo je zcela odstranit. Využitím zasakování se rapidně může zmenšit profil dešťové kanalizace a tím i investice do ní.
Do dešťové kanalizace již odtéká jen to, co se nestačí vsáknout, a navíc se zasakováním zmenší povodňová vlna v kanalizačním systému. Setrvačností projektantů dochází k navrhování velkých průměrů dešťové kanalizace.
VÝHODY PLASTOVÝCH BLOKŮ
Bloky z plastu zpravidla o rozměrech do 1m3 mají prostorovou strukturu s akumulační schopností až 95 % svého objemu. Například ve srovnání se štěrkem dosahují 3 až 4krát větší objem akumulace. To umožňuje zabezpečit zachycení dešťových vod i v omezených prostorech. Není nutné budovat tak velké výkopy. Další výhodou je, že instalace bloků je nenáročná na mechanizaci, což uspoří náklady na stavební práce. Uzavření pórů netkanou textilií chrání bloky před zanášením.
Zároveň jsou plastové bloky přijatelné i po stránce statické, lze z nich vytvořit i nosnou vrstvu například pod zpevněnými plochami, parkovacími plochami apod. Tato vrstva pak může plnit několik funkcí:
akumulovat vodu a pak ji řízeně vypouštět dál do kanalizace nebo toku,
akumulovat vodu k jejímu dalšímu využití,
akumulovat vodu v místech pomalejšího vsaku, a umožnit tak vsak celého objemu.
Bloky se ukládají na horizontální vrstvu štěrku, písku nebo podkladního betonu. Podle funkce tvoří obal bloků geotextilie nebo vodotěsně svařená fólie. Tím pak vzniká efekt vodotěsného zásobníku. Pečlivé uložení je nutností. V případě upevnění fólie na vrchní straně bloku voštin, je třeba použít nad voštiny tzv. odvětrávací vrstvu ze štěrku. Odvětrání je možné řešit i odvětracími trubkami.
Jak bloky, tak krycí textilie vykazují vysokou chemickou odolnost (proti vodě, uhlovodíkům, kyselinám i louhům). Nejsou živnou půdou pro bakterie, prostředím pro hlodavce a nepodléhají biologickému rozkladu. Mimo to jsou neutrální vůči podzemním vodám, nehořlavé a je možné je až tři měsíce bez problému volně skladovat.
PROČ A JAK VYUŽÍVAT SRÁŽKOVÉ VODY?
Cena pitné vody se neustále zvyšuje, přičemž zdroje kvalitní pitné vody jsou jednak omezené, jednak ne vždy dostupné. Jak je také většinou známo, srážková voda je "měkká". To znamená, že je to voda výhodná pro praní (12 %), pro WC (30 %) a také pro zalévání pokojových rostlin i zahrady (8 %).
Produkce srážkové vody dosahuje 500 až 800 litrů na 1 m2 plochy za rok v dané oblasti. Jeden milimetr srážek přitom představuje 1 litr vody.
NEZBYTNÉ ČÁSTI SYSTÉMU
Okap a okapové potrubí: Odvádí zachycenou vodu ze střechy, přes filtr se voda svede do nádrže, která je nadzemní či podzemní. S ohledem na udržení teploty pod 16 oC z důvodu množení bakterií je výhodnější nádrž podzemní. Akumulační nádrž je dále upravena tak, aby nedocházelo ke zviřování nečistot na dně a dále má bezpečnostní přepad.
Doplňovací jednotka: Doplňuje do systému pitnou vodu v případě sucha. Musí se zajistit oddělení rozvodu pitné a užitkové vody.
Čerpadlo s tlakovým spínačem nebo domácí vodárna: Udržuje tlak srážkové vody v rozvodu.
Rozvod srážkové vody: Dopravuje srážkovou vodu ke spotřebičům, opět zde platí nutnost oddělení od rozvodu pitné vody.
Kanalizace: Odvádí přebytečnou srážkovou vodu, nebo lze využít zasakování voštinovými prvky.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
