Zmatky ve Znojmě, hádky kolem Ústí
Pro vodu z Dyje byla Vranovská přehrada malá. Labe zase zaplavilo část města
Ústí. Kromě počasí hledejme i další viníky.
Pro vodu z Dyje byla Vranovská přehrada malá. Labe zase zaplavilo část města Ústí. Kromě počasí hledejme i další viníky.
HASIČI na znojemském mostě přes Dyji odřezávají autogeny zábradlí, aby vodě nestálo nic v cestě. V tu chvíli ještě nikdo nemůže vědět, že řeka nakonec kritické úrovně nedosáhne a bez větších problémů proteče pod mostním pilířem. I tak je všude vody dost, panuje zmatek, bezradnost a improvizace.
Z Vranovské přehrady se valí na Znojmo třicetkrát víc vody než obvykle. Běžně odtéká 12 m3 vody za sekundu, nyní 350. Kvůli živlu se z obcí Znojemska evakuuje 10 tisíc lidí. Podle vedení města, obyvatel i ministra vnitra Františka Bublana se to nemuselo stát.
POVODÍ MORAVY totiž začalo přeplněnou přehradu odpouštět až minulé úterý, 28. března. Do Vranova předtím přitékalo podle starosty Znojma Pavla Balíka dvě stě kubíků a odtékalo dvacet. Hasiči tvrdí, že vodohospodáři přehradu rychle odpouštěli na poslední chvíli. Jejímu přeplnění už nezabránili.
"Myslím, že se tomu dalo předejít," uvedl ministr Bublan, který ve Znojmě mapoval krizovou situaci. Vedení Povodí Moravy se brání, že za současný stav mohou hydrometeorologové, kteří špatně předpověděli, kolik vody bude přitékat. "Měli jsme kalkulace, které počítaly s tím, že ve sněhu je mnohem menší zásoba vody, než se nakonec ukázalo," tvrdí mluvčí Povodí Dana Meissnerová.
Podle vranovského hrázného Libora Miklíka za všechno může opožděná oprava Znojemské přehrady. "Víc vody odpouštět nešlo. Povodí nestihlo uklidit staveniště." Jeho vedení to odmítá a trvá na své variantě. "Že je hodně sněhu, oteplí se a bude pršet, jsme věděli, stoletou vodu ale nepředpoví nikdo," odmítá nařčení Povodí Moravy hydrometeorolog Pavel Neruda. Šéf Povodí Moravy Miroslav Konečný byl odvolán. Padla hlava, ale kde je celá pravda, se zatím neví.
OD VELKÝCH POVODNÍ na střední Moravě uběhlo osm let, z klíčových protipovodňových staveb však nestojí ani jedna. V plánu jich bylo několik - třeba ochranná hráz v Teplicích nad Bečvou, nebo kanál, který má odvést vodu z Olomouce. "Až do roku 2004 jsme odstraňovali škody z předchozí povodně. Výstavbu nových opatření navíc hodně komplikují třeba jednání s majiteli dotčených pozemků," řekl ředitel olomoucké pobočky Povodí Moravy Mojmír Pehal.
"Nedával bych někomu za vinu, že se podařilo dokončit jen zlomek slibovaných opatření. Ochrana před vodou stojí hodně peněz. Jen Povodí Moravy vyčíslilo protipovodňová opatření na 24 miliard korun a jeho roční rozpočet je jen miliarda," řekl Bedřich Moldan, šéf Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy a stínový ministr životního prostředí za ODS. "Vadí mi ale, že vláda na toto téma nevyvolala větší diskusi. Z ní přitom mohlo vzejít řešení, jak některé lokality ochránit rychleji a levněji."
ODPOVĚDNOST však nenese jen vláda, ale i místní samosprávy. Třeba radní v Ústí nad Labem přijali změnu územního plánu, který počítá s protipovodňovými opatřeními, až loni v prosinci. Povodeň se přitom tímto krajským městem prohnala v srpnu 2002 a velká voda zasahuje místní silnici u řeky Labe pravidelně každý rok. Primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič (ODS) je přesvědčen, že za protipovodňová opatření je v první řadě odpovědný stát. Ten má podle něho přes podniky Povodí do těchto opatření investovat po celé délce toků tak, aby byla co nejefektivnější. Premiér Jiří Paroubek oponuje, že přísun státních prostředků naráží na nepřipravenost krajů z hlediska příslušných projektů.
"Město Ústí nad Labem připravilo v letech 2004-2005 projekt povodňové hráze na Střekovském nábřeží a tento projekt byl zařazen do plánu na rok 2007," říká Gandalovič.
Spor se zřejmě povede o to, kolik by mělo na ochranu před povodněmi vynaložit město.
Gandalovič tvrdí, že v září loňského roku se město zavázalo přispět 30 miliony korun z celkově odhadovaných 140 milionů nutných pro protipovodňovou hráz na Střekovském nábřeží. Na víc prý peníze nebyly.
Ústecký zastupitel Jaroslav Brychta (ČSSD) ale poukazuje na podivné priority, které město Ústí nad Labem financuje. "Rekonstruuje se zde zimní a letní stadion, k tomu parkoviště," prohlásil zastupitel a poukázal na to, že si město otevřelo účet u Evropské investiční banky na miliardu korun. "Na 510 milionů korun jde na rekonstrukci sportovišť a stavby Parkhausu mezi jedním a druhým stadionem - což bude při průměrné návštěvnosti 2 až 2,5 tisíce lidí docela luxus," poznamenal.
AUTOR: Jiří Kučera
AUTOR: Jiří Kouda
HASIČI na znojemském mostě přes Dyji odřezávají autogeny zábradlí, aby vodě nestálo nic v cestě. V tu chvíli ještě nikdo nemůže vědět, že řeka nakonec kritické úrovně nedosáhne a bez větších problémů proteče pod mostním pilířem. I tak je všude vody dost, panuje zmatek, bezradnost a improvizace.
Z Vranovské přehrady se valí na Znojmo třicetkrát víc vody než obvykle. Běžně odtéká 12 m3 vody za sekundu, nyní 350. Kvůli živlu se z obcí Znojemska evakuuje 10 tisíc lidí. Podle vedení města, obyvatel i ministra vnitra Františka Bublana se to nemuselo stát.
POVODÍ MORAVY totiž začalo přeplněnou přehradu odpouštět až minulé úterý, 28. března. Do Vranova předtím přitékalo podle starosty Znojma Pavla Balíka dvě stě kubíků a odtékalo dvacet. Hasiči tvrdí, že vodohospodáři přehradu rychle odpouštěli na poslední chvíli. Jejímu přeplnění už nezabránili.
"Myslím, že se tomu dalo předejít," uvedl ministr Bublan, který ve Znojmě mapoval krizovou situaci. Vedení Povodí Moravy se brání, že za současný stav mohou hydrometeorologové, kteří špatně předpověděli, kolik vody bude přitékat. "Měli jsme kalkulace, které počítaly s tím, že ve sněhu je mnohem menší zásoba vody, než se nakonec ukázalo," tvrdí mluvčí Povodí Dana Meissnerová.
Podle vranovského hrázného Libora Miklíka za všechno může opožděná oprava Znojemské přehrady. "Víc vody odpouštět nešlo. Povodí nestihlo uklidit staveniště." Jeho vedení to odmítá a trvá na své variantě. "Že je hodně sněhu, oteplí se a bude pršet, jsme věděli, stoletou vodu ale nepředpoví nikdo," odmítá nařčení Povodí Moravy hydrometeorolog Pavel Neruda. Šéf Povodí Moravy Miroslav Konečný byl odvolán. Padla hlava, ale kde je celá pravda, se zatím neví.
OD VELKÝCH POVODNÍ na střední Moravě uběhlo osm let, z klíčových protipovodňových staveb však nestojí ani jedna. V plánu jich bylo několik - třeba ochranná hráz v Teplicích nad Bečvou, nebo kanál, který má odvést vodu z Olomouce. "Až do roku 2004 jsme odstraňovali škody z předchozí povodně. Výstavbu nových opatření navíc hodně komplikují třeba jednání s majiteli dotčených pozemků," řekl ředitel olomoucké pobočky Povodí Moravy Mojmír Pehal.
"Nedával bych někomu za vinu, že se podařilo dokončit jen zlomek slibovaných opatření. Ochrana před vodou stojí hodně peněz. Jen Povodí Moravy vyčíslilo protipovodňová opatření na 24 miliard korun a jeho roční rozpočet je jen miliarda," řekl Bedřich Moldan, šéf Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy a stínový ministr životního prostředí za ODS. "Vadí mi ale, že vláda na toto téma nevyvolala větší diskusi. Z ní přitom mohlo vzejít řešení, jak některé lokality ochránit rychleji a levněji."
ODPOVĚDNOST však nenese jen vláda, ale i místní samosprávy. Třeba radní v Ústí nad Labem přijali změnu územního plánu, který počítá s protipovodňovými opatřeními, až loni v prosinci. Povodeň se přitom tímto krajským městem prohnala v srpnu 2002 a velká voda zasahuje místní silnici u řeky Labe pravidelně každý rok. Primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič (ODS) je přesvědčen, že za protipovodňová opatření je v první řadě odpovědný stát. Ten má podle něho přes podniky Povodí do těchto opatření investovat po celé délce toků tak, aby byla co nejefektivnější. Premiér Jiří Paroubek oponuje, že přísun státních prostředků naráží na nepřipravenost krajů z hlediska příslušných projektů.
"Město Ústí nad Labem připravilo v letech 2004-2005 projekt povodňové hráze na Střekovském nábřeží a tento projekt byl zařazen do plánu na rok 2007," říká Gandalovič.
Spor se zřejmě povede o to, kolik by mělo na ochranu před povodněmi vynaložit město.
Gandalovič tvrdí, že v září loňského roku se město zavázalo přispět 30 miliony korun z celkově odhadovaných 140 milionů nutných pro protipovodňovou hráz na Střekovském nábřeží. Na víc prý peníze nebyly.
Ústecký zastupitel Jaroslav Brychta (ČSSD) ale poukazuje na podivné priority, které město Ústí nad Labem financuje. "Rekonstruuje se zde zimní a letní stadion, k tomu parkoviště," prohlásil zastupitel a poukázal na to, že si město otevřelo účet u Evropské investiční banky na miliardu korun. "Na 510 milionů korun jde na rekonstrukci sportovišť a stavby Parkhausu mezi jedním a druhým stadionem - což bude při průměrné návštěvnosti 2 až 2,5 tisíce lidí docela luxus," poznamenal.
AUTOR: Jiří Kučera
AUTOR: Jiří Kouda
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
