zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Arnika dnes zahájila monitoring toxických látek v kancelářích

13.04.2006
Chemické látky
Arnika dnes zahájila monitoring toxických látek v kancelářích

PRAHA - Ekologické sdružení Arnika dnes zahájilo odběry vzorků prachu v českých kancelářích. První vzorek Arnika vysála v kanceláři RNDr. Martina Bursíka. Budou následovat kanceláře v Ústí nad Labem, v Ostravě a na Churáňově. Ve stejných městech a na Churáňově v dubnu proběhne také dlouhodobý odběr vzorků deště.

 

Odebraný prach a vzorky srážek nechá Arnika analyzovat v Národní referenční laboratoři pro POPs na možnou přítomnost toxických látek. Cílem akce je porovnat situaci ve třech různých místech České republiky se stavem v Praze a v dalších evropských zemích, kde jsou již známy výsledky podobných rozborů. Odběr a analýza vzorků prachu a srážek proběhne v rámci kampaně Budoucnost bez jedů, jejímž cílem je prosazení bezpečnější regulace chemických látek v Evropské unii - tzv. REACH.

 

“Dosud zveřejněné chemické rozbory z kanceláří i bytů ve světě prokázaly, že lidé jsou vystaveni celé řadě škodlivých chemikálií. Například ftalátům (1), bromovaným zpomalovačům hoření (2) nebo alkylfenolům (3). Jsou to vesměs látky, které se i přes jejich prokazatelnou škodlivost dosud používají v řadě výrobků,” uvedl vedoucí projektu Arniky Mgr. Ladislav Kleger.

 

V Bruselu a ve Vídni pokračují vyjednávání o podobě nového nařízení REACH, které by mělo být schváleno do konce roku 2006. Přestože toto nařízení od svého počátku doznalo značných negativních změn, pořád bude jeho přijetí znamenat pokrok v kontrole škodlivosti chemických látek na evropském trhu. V Evropské unii se dnes obchoduje s desetitisíci chemickými látkami, avšak pouze u hrstky z nich bylo dokončeno testování vlivů na zdraví a životní prostředí. Chemický průmysl vyrábí a používá milióny tun chemikálií, u nichž nejsou dostupné informace o ohrožení zdraví lidí a životního prostředí.

 

Arnika považuje nekontrolovanou výrobu a užívání nebezpečných chemikálií za příliš velký risk pro současné i budoucí generace. "Proto chceme, aby byla do REACHe zakomponována povinnost náhrady nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami. Rovněž považujeme za důležité zachování práva spotřebitelů na informace o nebezpečnosti látek ve výrobcích. Dodavatelé chemických látek na trh by měli garantovat, že jejich produkty nebudou mít negativní vliv na zdraví lidí a životní prostředí. Chceme, aby REACH zaručoval takové garance také pro 70 tisíc látek vyráběných v ročním množství menším než jedna tuna," shrnul Kleger základní požadavky Arniky a nevládních organizací v souvislosti s projednáváním REACHe.

 

Výsledky rozborů prachu ze všech čtyř krajů Arnika zveřejní do konce května.

 

Stručná charakteristika analyzovaných skupin chemických látek:

 

·        (1) Ftaláty představují skupinu asi 40 látek, které se nejčastěji používají jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC. Můžeme je nalézt například v podlahovinách, stavebních materiálech, interiérech domácností, potrubních rozvodech a mnoha dalších produktech. Ftaláty nejsou v PVC pevně chemicky vázány a proto se z něj mohou postupně uvolňovat. Z tohoto důvodu patří ftaláty k běžným kontaminantům vnitřního ovzduší. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

 

·        (2) Bromované zpomalovače hoření (BFRs) jsou skupinou více jak 70 organických sloučenin bromu, které se používají jako přísada mající zabránit hoření nebo zpomalit šíření ohně. S BFRs se nejčastěji setkáme např. v různých elektrických a elektronických zařízeních, osvětlovacích tělesech, elektrických vodičích, nábytku, kobercích, bytových textiliích a dalších výrobcích. Tyto látky jsou velmi stálé v životním prostředí a mají tendenci se akumulovat v živých organismech. Studie na zvířatech například ukazují, že chronická expozice může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry, což by následně mohlo vést k trvalému ovlivnění nerovového systému a byla také zaznamenána jejich interference s vazbou hormonů štítné žlázy což zvyšuje pravděpodobnost jejich rozmanitých účinků na růst a vývoj.

 

(3) Alkylfenoly (AP) jsou nehalogenované organické sloučeniny vyráběné téměř výlučně jako surovina pro výrobu neiontových detergentů - alkylfenol etoxylátů (APE). Nejširší využití mají etoxyláty nonylfenolu (NPE) a oktylfenolu (OPE). Alkylfenoly se například uplatňují jako průmyslové detergenty, emulgátory, pro povrchovou úpravu textilií a kůže, jako přísada pesticidů a dalších agroproduktů, barviv na bázi vody, šampónů a výrobků osobní hygieny aj. Deriváty NP se používají též jako antioxidanty v některých plastech. Největší rizika spojovaná s NP a OP souvisejí s jejich schopností napodobovat účinky přirozených estrogenních hormonů. Zdravotní rizika spojené s působením AP na člověka jsou stále nejasné. Nicméně nejnovější výzkumy zkoumající přímé účinky těchto látek na člověka např. zaznamenaly poškození DNA v lidských lymfocytech. AP jsou také látkami přetrvávajícími v prostředí s výraznou bioakumulací a toxicitou pro vodní organizmy.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí