I po osmi letech nelegální těžby hrají úřady mrtvého brouka. Podle Arniky jde o krádež za bílého dne.

TRUTNOV – Podnikatel David Šrejma porušuje těžbou českých granátů v Podkrkonoší (1) řadu českých zákonů. Ačkoliv drancování tamní krajiny trvá již osm let, veškeré státní úřady (2) i Policie ČR (3) se věcí odmítly zabývat. Ze třinácti oslovených úřadů zareagoval po urgencích občanského sdružení Pod Rovněmi a Centra pro podporu občanů sdružení Arnika jediný – Česká inspekce životního prostředí. Ta nyní zahájila správní řízení, kterým chce zakázat nepovolenou těžbu v obci Horní Olešnice. Krádež za bílého dne, za kterou Arnika považuje dosavadní nelegální těžbu granátů, však zůstane  patrně nepotrestána.

„Na nelegální těžbu českých granátů v Horní Olešnici upozorňujeme od roku 2003, přestože těžba probíhá minimálně o pět let déle. Jednání s ministerstvy, obcí, krajem, báňským úřadem a odbory životního prostředí vyzněla do ztracena,“ popisuje beznadějné martýrium občanského sdružení Pod Rovněmi jeho člen Mgr. Petr Skokan. „Napsali jsme dopisy na třináct úřadů. Většina odpověděla, že věc vůbec nespadá do jejich kompetence,“ vysvětluje. „V roce 2004 jsme podali oznámení na policii, která věc po pár týdnech předala České inspekci životního prostředí. Protože při nelegální těžbě byly odcizeny cenné nerosty, stěžovali jsme si na státním zastupitelství. To nedávno vrátilo případ zpět k šetření policejnímu oddělení ve Dvoře Králové, které by mělo skončit prověřování v těchto dnech. Vzhledem k tomu, že si státní úřady přehazují případ jak horký brambor, obáváme se, že viník nakonec nemusí být vůbec potrestán.,“ sdělil Petr Skokan.

Věcí se jako jediná z oslovených úřadů začala nedávno zabývat Česká inspekce životního prostředí a zahájila správní řízení k zákazu nelegální těžby. Z jejího vyjádření vyplývá, že nepovažuje shromážděné důkazy za dostatečné k jakémukoliv postihu podnikatele Šrejmy. „Pokutu lze uložit pouze za prokázané porušení zákona. V tomto případě ČIŽP zkoumá, zda došlo k nedovolenému zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů v době, za kterou lze ještě pokutu uložit, a dále zda došlo ke škodlivému zásahu do některého z významných krajinných prvků, přičemž vlastní zásah a jeho škodlivost musejí být nezpochybnitelně prokázány. Takové podklady ČIŽP k dispozici nemá,“ píše inspekce v dopise.

Podle právníka Arniky Mgr. Lukáše Matějky je potíž v tom, že inspekce může záležitost šetřit pouze z pohledu poškození přírody. „Podnikatel Šrejma by ale měl být potrestán i za krádež cenných nerostů, které podle platných zákonů patří státu. Laxnost státních úřadů je v tomto ohledu zarážející. Ačkoliv výsledkem současného správního řízení inspekce může být pouze zákaz pokračování v další nelegální těžbě, při zjevné nekompetentnosti zodpovědných úředníků státní správy by to byl vlastně úspěch. Inspekce by tím dala alespoň první výstrahu kopáčům pletoucím si východ Čech s Divokým západem,“ říká Matějka. Ten dále upozornil, že  v důsledku nečinnosti státních úřadů dochází k nelegální těžbě nerostů i v řadě dalších lokalit České republiky (4).

Důvodem, proč David Šrejma není dosud stíhán pro krádež, je, že úřady nejsou schopny domluvit se na správné definici tzv. „výhradního ložiska“. Veškerá výhradní ložiska jsou totiž ve vlastnictví státu. Pokud by se tedy ukázalo, že Šrejma z takového ložiska těží granáty pro vlastní zisk, šlo by evidentně o trestný čin. Ministerstvo životního prostředí, Český báňský úřad a Obvodní báňský úřad v Trutnově tvrdí, že dokud nebude ložisko oficiálně zaregistrováno, nebude se nikdo o jeho ochranu coby státního majetku zajímat.

Takový přístup podle právníků Arniky a Advokátní kanceláře JUDr. Petra Kužvarta nemá oporu v zákoně (5). „Je to přesně naopak – výhradní ložisko je ve vlastnictví státu ať se o něm ví anebo neví. Až si tedy úředníci přečtou zákon důkladně a pochopí, kde je chyba, bude jasné i to, že nepovolená těžba granátů je krádeží státního majetku,“ uvedl Mgr. Pavel Černohous z Advokátní kanceláře JUDr. Petra Kužvarta.

Přílohy:

(1) Český granát – rubínově červený pyrop (z řeckého slova pyrros, tj. ohnivý) – vznikl v Podkrkonoší po erupcích čediče z velké hloubky. V Podkrkonoší jsou čtyři hlavní oblasti nálezu pyropů: Čistecká (kam patří Podroveňsko), novopacká, jičínská a v okolí Rovenska pod Troskami. Ve všech čtyřech lokalitách tvoří pyrop drobná zrnka (20 – 30 do 1g), nalézající se ve čtvrtohorních i mladších náplavech. Ví se o nich od poloviny 16. století, od té doby jsou sbírány většinou rýžováním. Později se těžba prováděla tzv. podmolem – úzkými šachticemi do hloubky až 8 m, případně se štěrk kopal povrchově v jámách. Nyní je prováděn povrchovou těžbou, což je mnohem méně šetrné vůči přírodě a krajině.

(2) OS Pod Rovněmi rozeslalo kvůli nelegální těžbě v Horní Olešnici 13 dopisů. Oslovilo Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Nejvyšší kontrolní úřad, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Městský úřad Trutnov, Městský úřad Hostinné – stavební úřad v Hostinném, Policejní prezidium ČR, Českou inspekci životního prostředí, Český báňský úřad, Obvodní báňský úřad v Trutnově a Obecní úřad v Horní Olešnici. Všechny úřady (s výjimkou ČIŽP – pokud jsou zároveň poškozovány příroda a krajina) se vyjádřily, že jim pravomoc stíhat drancování nerostů ve státním majetku nenáleží.

Ministerstvo pro životní prostředí uvedlo, že k tomu, aby se ložisko stalo vlastnictvím státu, je nutný jeho „úřední vznik“. Ministerstvo je ovšem podle zákona ústředním orgánem státní správy pro ochranu horninového prostředí, včetně nerostných zdrojů.

Český báňský úřad ve své odpovědi napsal: „Nerostným bohatstvím a tedy i majetkem státu nejsou vyhrazené nerosty, ale jejich ložiska. Horní zákon definuje ložisko jako 'přírodní nahromadění nerostu'. K tomu přináší definici, podle které se za předpoklad přírodního nahromadění považuje takové nahromadění, které odpovídá podmínkám využitelnosti a je dokumentované výpočtem zásob výhradního nerostu. Až takto dokumentované ložisko vyhrazeného nerostu tvoří nerostné bohatství a je ve vlastnictví státu. Vlastnictví vyhrazeného nerostu, který není součástí výhradního ložiska, horní zákon neupravuje.“

(3) Policie ČR byla 15. 9. 2004 upozorněna, že p. Šrejma, kromě dalších těžebních aktivit, si nechal vybagrovat větší množství pyroponosné zeminy z pozemku č.parc. 395/2 v katastrálním území Zadní Ždírnice, který mu nepatří. Tato zemina byla navezena na jeho oplocený pozemek č. par. 399. Policie zeminu nezajistila a ani se nepokusila zjistit, kolik granátů a v jaké hodnotě obsahuje — přitom tímto způsobem by zajistila nezbytné důkazy krádeže granátů a zjistila výši způsobené škody.

(4) Nejčastější případy černé těžby se objevují v jižních Čechách, kde jsou velká naleziště proslulých zelených polodrahokamů – vltavínů. Toto v podstatě přírodní sklo – tektit -  se zde sbíralo po dešti odjakživa. V porevolučním období probíhala v jižních Čechách pololegální těžba, kterou Ministerstvo životního prostředí opakovaně odmítlo zlegalizovat zcela. O to více se rozšířila masová divoká těžba. Překopáváním a následným rýžováním či propíráním se údajně rozkradly tuny vltavínů. Udělované pokuty však často nepřevyšovaly zisk z prodeje, většinou na zahraničních trzích. Až poté, co bylo několik osob obviněno z trestných činů a následně v roce 2005 padly statisícové pokuty a dokonce tresty odnětí svobody, z polí a luk zmizely alespoň bagry. Soudy nicméně trestaly „pouze“ poškozování cizí věci a nikoliv nelegální dobývání nerostů či krádeže nerostného bohatství státu. Poškozování prostředí a majetku soukromníků, obcí a státu nadále přinejmenším vážně hrozí.

(5) Skutečnost, že výhradní ložiska jsou ve vlastnictví státu bez ohledu na to, jestli se o jejich existenci ví, vyplývá přímo ze zákona. Podle § 4 horního zákona "ložiskem je přírodní nahromadění nerostů". Zákon nestanoví žádnou další podmínku existence ložiska a už vůbec nepodmiňuje jeho existenci znalostí tohoto ložiska. Podle ustanovení § 5 horního zákona "Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska")." Zákon opět nestanoví podmínku známosti ložiska pro to, aby byly součástí "nerostného bohatství". Podle ustanovení § 5 horního zákona "Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky".

V případě, že někdo (mimo povolené vyhledávání) "zjistí přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu  životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu." Tato povinnost slouží k tomu, aby se stát dozvěděl o svém vlastnictví. Je na ministerstvu (jakožto ústředním orgánu státní správy na úseku ochrany horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů) aby vymáhalo plnění této povinnosti a aby aktivně chránilo majetek státu – tedy nerostné bohatství.

(6) Vyhrazené nerosty vyjmenovává zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, a jsou to ty nejcennější „části zemské kůry“ jako např. ropa, zemní plyn, uhlí, soli, kaolin, vápenec, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy a také technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny.

(7) Kontakty

RNDr. Pavel Skřivan, Česká inspekce životního prostředí – tel.: 495 215 969

Podnikatel David Šrejma – místo podnikání dle živnostenského rejstříku: Vlnařská 689/18, 460 06 Liberec