Síť našich autostrád houstne
Dálniční síť v České republice se na podzim a v závěru roku rozroste o
rekordních 72 kilometrů. Její výstavba probíhá současně na šesti dálničních
tazích a rozestavěno je přes 100 km dálnic.
Dálniční síť v České republice se na podzim a v závěru roku rozroste o rekordních 72 kilometrů. Její výstavba probíhá současně na šesti dálničních tazích a rozestavěno je přes 100 km dálnic.
Jak nás informoval tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Hoření, nejvíce dálnic přibylo v roce 1997, konkrétně šlo o 63 kilometrů dlouhý úsek D5 mezi Plzní a státní hranicí, a v roce 1977, což byla část dálnice D1 Mirošovice-Loket v délce 54 kilometrů. Loni automobilisty potěšila nová část dálnice D1 mezi Vyškovem a Vrchoslavicemi ve směru na Zlín v délce 17,6 kilometru.
Nové úseky na třech dálnicích
Z plánované dálniční sítě 1007 km je dnes v provozu zhruba 557 kilometrů a koncem roku to bude téměř 630 kilometrů. Podle ŘSD by nové úseky otevřené ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku měly stát 36 miliard korun. Nejdelší, jehož se řidiči dočkají, bude 45 kilometrů dlouhá část dálnice D11 mezi Poděbrady a Hradcem Králové, která by měla začít sloužit v celém svém profilu. Zatím řidiči od loňska jezdí od Poděbrad do Hradce po její polovině. K úplnému dotažení dálnice do krajského města pak budou chybět už jen čtyři kilometry na úseku, který vede přes pozemky s doposud nevypořádanými vlastnickými vztahy. Prozatím zde stavbaři vybudují provizorní sjezd.
V prosinci 2006 se dokončení také dočká 23,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D8 mezi Ústím nad Labem a státní hranicí u Petrovic. Tam se na ni napojí německá dálnice A17. Řidiči jedoucí po D8 budou v tomto úseku přes Krušné hory překonávat převýšení 482 metrů. Součástí tahu budou dva tunely - Libouchec a Panenská, přičemž druhý z nich se se svými dvěma kilometry stane nejdelším dálničním tunelem v České republice.
Kompletního dokončení se dočká i dlouhou dobu připravovaný obchvat Plzně. V říjnu 2006 bude zprovozněno 3,5 km dálnice ve střední části plzeňského obchvatu, poslední část celé dálnice D5 dlouhé 151 kilometrů. Stavba mimo jiné zahrnuje 445 metrů dlouhý most přes řeku Úhlavu a 380 metrů dlouhý tunel Valík. Ve stejném termínu bude na německé straně zprovozněna další část dálnice A6. To znamená, že obě země propojí kapacitní komunikace, po které budou moci řidiči jet například z Prahy až do Mnichova.
Výstavba bude pokračovat i v roce 2007
Rozestavěny jsou i další úseky dálnice - D1, D3 a D47 i další rychlostní silnice. Dálnici D1 stavbaři budují v okolí Kroměříže, dálnici D3 severně od Tábora, kde by měli v příštím roce otevřít dalších devět kilometrů. Dálnice D47 je z více než poloviny rozestavěna a letos by stavební firmy měly začít stavět její další části. První úsek v podobě průtahu Ostravou a úsekem po Bohumín bude otevřen rovněž již v příštím roce. V rámci sítě rychlostních silnic jsou rozestavěny úseky především na R6 u Prahy a Karlových Varů a R48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. A jak daleko je výstavba jednotlivých dálnic?
Ze sedmi dálnic bude letos dokončena teprve druhá
D1 Praha-Brno-Lipník nad Bečvou měří celkem 297 kilometrů a v provozu je z ní zatím 247,6 kilometru. Nejzatíženější je právě její část mezi Prahou a Brnem, kde také dochází k mnoha dopravním nehodám. Proto odborníci uvažují o jejím budoucím rozšíření. V únoru 2005 začali stavbaři v její moravské části stavět úsek Kroměříž-západ-Kroměříž-východ v délce tři kilometry, který je částečně financován z Fondu soudržnosti. Dokončen má být v říjnu 2008. Dalších 46,5 kilometru dálnice projektanti připravují.
D2 Brno-Břeclav-státní hranice je důležitou spojnicí Brna s Bratislavou. Měří přes 60 kilometrů a na slovenské straně navazuje slovenská dálnice D2. Je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk-Praha-Bratislava-Budapešť-Konstanca/Thesaloniki/Istanbul. Byla otevřena v roce 1980 a jako první začala sloužit v celé své délce.
D3 Praha-Tábor-České Budějovice-státní hranice měří celkem 171,7 km a v provozu je zatím necelých 9 kilometrů v plném a 18 kilometrů v polovičním profilu. V provozu je v plném profilu jen úsek Chotoviny-MÚK Tábor-jih a v polovičním profilu obchvat Veselí nad Lužnicí, Ševětín-Borek a obchvat Dolního Dvořiště. Stavbaři staví dalších 6,8 km úseku Mezno-Chotoviny, který má být otevřen v roce 2007.
D5 Praha-Plzeň-Rozvadov-státní hranice měří 151 km a v provozu je 147,5 km. Je součástí IV. panevropského koridoru ve větvi A (Berlín/Norimberk-Praha-Bratislava-Budapešť-Konstanca/Thesaloniki/Istanbul) a také mezinárodní silnice E50 Paříž-Norimberk-Praha-Košice-Kyjev. V provozu je úsek z Prahy do Černice a úsek Útušice-Rozvadov-státní hranice. Provizorní obchvat Plzně byl zprovozněn v prosinci 2003. Úsek Černice-Útušice, dlouhý přes tři kilometry, bude otevřen v říjnu 2006 a dálnice bude sloužit jako druhá u nás v celé své délce.
D8 Praha-Lovosice-Ústí nad Labem-státní hranice měří 92 kilometrů a v provozu je zatím 52,3 km. Je součástí IV. evropského dopravního koridoru Berlín-Drážďany-Praha-Bratislava-Györ-Budapešť-Arad-Craiova-Sofie-Plovdiv-Istanbul. V provozu jsou úseky z Prahy do Lovosic a z Řehlovic do Trmic. V současné době stavbaři dokončují výstavbu úseku Ústí nad Labem Trmice-státní hranice v délce 23,3 kilometru. Končí mostem přes státní hranici, za kterým pokračuje dálnice A17 na německém území. K úplnému dokončení 92 km dlouhé dálnice D8 bude chybět po konci roku již jen 16,4 km dlouhý úsek mezi Lovosicemi a Řehlovicemi přes CHKO České středohoří.
D11 Praha-Hradec Králové-Jaroměř-Trutnov-státní hranice měří 157 km a v provozu je zatím 42 km. V provozu je úsek z Prahy do Libice nad Labem a Dobšice-Chýšť v polovičním profilu. Úsek do Hradce Králové bude otevřen letos na podzim. Dálnice D11 je součástí mezinárodního dálkového tahu E67 Varšava-Wroclaw-Hradec Králové-Praha.
D47 Lipník nad Bečvou-Ostrava-státní hranice měří 80,2 kilometru a v současné době je na něm rozestavěno 28,8 kilometru. Stane se po svém dokončení součástí větve B VI. panevropského koridoru. Na polské straně bude na dálnici D47 navazovat polská dálnice A1, která je plánovaná do Gdaňsku. Obě dálnice by se měly spojit v roce 2008. Dálnice by měla být celá zprovozněna v listopadu 2008 a dokončena v roce 2009.
Součástí dálniční sítě je i pražský okruh
K našim dálnicím patří i rozestavěný pražský dálniční okruh. Z jeho jedenácti úseků jsou v provozu čtyři - na východní části okruhu úsek Satalice-Běchovice a na západní části Slivenec-Třebonice a šestiproudé úseky k ruzyňskému letišti Třebonice-Řepy a Řepy-Ruzyně. S dokončením jihozápadní části okruhu v úseku od Jižní spojky od Slivence po Vltavu a od Vltavy směrem do Vestce a Jesenice, kde jsou dva tunely, estakády přes Berounku a most přes Vltavu, stavbaři počítají v roce 2009. Nijak rychlá nebude výstavba okruhu v jeho severní části v okolí Suchdola, kde stavbaři očekávají odpor řady místních iniciativ i suchdolské radnice.
Dálnice stavíme i za evropské peníze
Kolik stojí kilometr dálnice? Jak nás před časem informoval generální ředitel ŘSD ing. Petr Laušman, jiné je to v polabské nížině, na rovině bez mostů, tunelů a odpočívek, a jiné v horách, kde jsou tyto stavby poměrně technicky náročné. Dá se říci, že u jednoduchých příkladů by mohl kilometr stát od 150 až 200 milionů korun. Ve složitých úsecích, kde jsou tunely a velké mosty, náročné křižovatky a odpočívky, stojí až 750 milionů korun. Kilometr samotného tunelu přijde na jeden a půl miliardy.
A jak je výstavba dálnic financována? Pokud mluvíme o dálničních stavbách, pak většina je dnes financována nebo spolufinancována úvěry od Evropské investiční banky. Při výstavbě dálnic se nedostatek financí, které má státní rozpočet nebo Státní fond dopravní infrastruktury, projevuje trochu méně, protože podíl z českých zdrojů k těmto úvěrům a grantům je zabezpečován přednostně. Pouze z tuzemských zdrojů zajišťujeme dálnici D3 u Tábora a dálnici D1 Vyškov-Mořice. Ostatní úseky buď jsou, nebo nejspíše budou financovány nebo spolufinancovány zahraničními úvěry. Do konce letošního roku Evropská unie podpoří výstavbu dálnic v České republice podle odborného odhadu celkem částkou 360 milionů eur.
Protesty ekologů pokračují
Co se týče přístupu ekologických sdružení k výstavbě dálnic obecně, k žádnému velkému posunu v průběhu uplynulých let z jejich strany nedošlo. Odvolávají se proti většině rozhodnutí, která byla vydána. Zlepšil se však postoj veřejnosti, státních, krajských a místních orgánů. I ekolog však má pravdu v tom, že naše přírodní bohatství je třeba chránit. Na druhé straně však dálnice svede dopravu ze sousedních přecpaných komunikací a například obchvat Plzně na D5 je i z ekologického hlediska mnohem přínosnější než průjezd městem. Navíc dálnice oživí region, což vědí třeba představitelé Ostravska nebo některých severočeských měst, kteří, na rozdíl od zástupců některých středočeských obcí, dálnici vítají. Pokud chceme žít ve společné Evropě, bez základní sítě těchto kapacitních komunikací se neobejdeme. *
Současný stav dálniční sítě České republiky
Z toho
Dálnice Délka tahu V provozu Ve výstavbě V přípravě
v km* plný profil 1/2 profil plný profil plný profil
D1 297 248 3 46
D2 60 60
D3 172 9 18 7 156**
D5 149 146 3
D8 92 52 24 16
D11 157 42 16 45 70
D47 80 29 51
Celkem 1007 557 34 103 339
Jak nás informoval tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Hoření, nejvíce dálnic přibylo v roce 1997, konkrétně šlo o 63 kilometrů dlouhý úsek D5 mezi Plzní a státní hranicí, a v roce 1977, což byla část dálnice D1 Mirošovice-Loket v délce 54 kilometrů. Loni automobilisty potěšila nová část dálnice D1 mezi Vyškovem a Vrchoslavicemi ve směru na Zlín v délce 17,6 kilometru.
Nové úseky na třech dálnicích
Z plánované dálniční sítě 1007 km je dnes v provozu zhruba 557 kilometrů a koncem roku to bude téměř 630 kilometrů. Podle ŘSD by nové úseky otevřené ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku měly stát 36 miliard korun. Nejdelší, jehož se řidiči dočkají, bude 45 kilometrů dlouhá část dálnice D11 mezi Poděbrady a Hradcem Králové, která by měla začít sloužit v celém svém profilu. Zatím řidiči od loňska jezdí od Poděbrad do Hradce po její polovině. K úplnému dotažení dálnice do krajského města pak budou chybět už jen čtyři kilometry na úseku, který vede přes pozemky s doposud nevypořádanými vlastnickými vztahy. Prozatím zde stavbaři vybudují provizorní sjezd.
V prosinci 2006 se dokončení také dočká 23,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D8 mezi Ústím nad Labem a státní hranicí u Petrovic. Tam se na ni napojí německá dálnice A17. Řidiči jedoucí po D8 budou v tomto úseku přes Krušné hory překonávat převýšení 482 metrů. Součástí tahu budou dva tunely - Libouchec a Panenská, přičemž druhý z nich se se svými dvěma kilometry stane nejdelším dálničním tunelem v České republice.
Kompletního dokončení se dočká i dlouhou dobu připravovaný obchvat Plzně. V říjnu 2006 bude zprovozněno 3,5 km dálnice ve střední části plzeňského obchvatu, poslední část celé dálnice D5 dlouhé 151 kilometrů. Stavba mimo jiné zahrnuje 445 metrů dlouhý most přes řeku Úhlavu a 380 metrů dlouhý tunel Valík. Ve stejném termínu bude na německé straně zprovozněna další část dálnice A6. To znamená, že obě země propojí kapacitní komunikace, po které budou moci řidiči jet například z Prahy až do Mnichova.
Výstavba bude pokračovat i v roce 2007
Rozestavěny jsou i další úseky dálnice - D1, D3 a D47 i další rychlostní silnice. Dálnici D1 stavbaři budují v okolí Kroměříže, dálnici D3 severně od Tábora, kde by měli v příštím roce otevřít dalších devět kilometrů. Dálnice D47 je z více než poloviny rozestavěna a letos by stavební firmy měly začít stavět její další části. První úsek v podobě průtahu Ostravou a úsekem po Bohumín bude otevřen rovněž již v příštím roce. V rámci sítě rychlostních silnic jsou rozestavěny úseky především na R6 u Prahy a Karlových Varů a R48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. A jak daleko je výstavba jednotlivých dálnic?
Ze sedmi dálnic bude letos dokončena teprve druhá
D1 Praha-Brno-Lipník nad Bečvou měří celkem 297 kilometrů a v provozu je z ní zatím 247,6 kilometru. Nejzatíženější je právě její část mezi Prahou a Brnem, kde také dochází k mnoha dopravním nehodám. Proto odborníci uvažují o jejím budoucím rozšíření. V únoru 2005 začali stavbaři v její moravské části stavět úsek Kroměříž-západ-Kroměříž-východ v délce tři kilometry, který je částečně financován z Fondu soudržnosti. Dokončen má být v říjnu 2008. Dalších 46,5 kilometru dálnice projektanti připravují.
D2 Brno-Břeclav-státní hranice je důležitou spojnicí Brna s Bratislavou. Měří přes 60 kilometrů a na slovenské straně navazuje slovenská dálnice D2. Je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk-Praha-Bratislava-Budapešť-Konstanca/Thesaloniki/Istanbul. Byla otevřena v roce 1980 a jako první začala sloužit v celé své délce.
D3 Praha-Tábor-České Budějovice-státní hranice měří celkem 171,7 km a v provozu je zatím necelých 9 kilometrů v plném a 18 kilometrů v polovičním profilu. V provozu je v plném profilu jen úsek Chotoviny-MÚK Tábor-jih a v polovičním profilu obchvat Veselí nad Lužnicí, Ševětín-Borek a obchvat Dolního Dvořiště. Stavbaři staví dalších 6,8 km úseku Mezno-Chotoviny, který má být otevřen v roce 2007.
D5 Praha-Plzeň-Rozvadov-státní hranice měří 151 km a v provozu je 147,5 km. Je součástí IV. panevropského koridoru ve větvi A (Berlín/Norimberk-Praha-Bratislava-Budapešť-Konstanca/Thesaloniki/Istanbul) a také mezinárodní silnice E50 Paříž-Norimberk-Praha-Košice-Kyjev. V provozu je úsek z Prahy do Černice a úsek Útušice-Rozvadov-státní hranice. Provizorní obchvat Plzně byl zprovozněn v prosinci 2003. Úsek Černice-Útušice, dlouhý přes tři kilometry, bude otevřen v říjnu 2006 a dálnice bude sloužit jako druhá u nás v celé své délce.
D8 Praha-Lovosice-Ústí nad Labem-státní hranice měří 92 kilometrů a v provozu je zatím 52,3 km. Je součástí IV. evropského dopravního koridoru Berlín-Drážďany-Praha-Bratislava-Györ-Budapešť-Arad-Craiova-Sofie-Plovdiv-Istanbul. V provozu jsou úseky z Prahy do Lovosic a z Řehlovic do Trmic. V současné době stavbaři dokončují výstavbu úseku Ústí nad Labem Trmice-státní hranice v délce 23,3 kilometru. Končí mostem přes státní hranici, za kterým pokračuje dálnice A17 na německém území. K úplnému dokončení 92 km dlouhé dálnice D8 bude chybět po konci roku již jen 16,4 km dlouhý úsek mezi Lovosicemi a Řehlovicemi přes CHKO České středohoří.
D11 Praha-Hradec Králové-Jaroměř-Trutnov-státní hranice měří 157 km a v provozu je zatím 42 km. V provozu je úsek z Prahy do Libice nad Labem a Dobšice-Chýšť v polovičním profilu. Úsek do Hradce Králové bude otevřen letos na podzim. Dálnice D11 je součástí mezinárodního dálkového tahu E67 Varšava-Wroclaw-Hradec Králové-Praha.
D47 Lipník nad Bečvou-Ostrava-státní hranice měří 80,2 kilometru a v současné době je na něm rozestavěno 28,8 kilometru. Stane se po svém dokončení součástí větve B VI. panevropského koridoru. Na polské straně bude na dálnici D47 navazovat polská dálnice A1, která je plánovaná do Gdaňsku. Obě dálnice by se měly spojit v roce 2008. Dálnice by měla být celá zprovozněna v listopadu 2008 a dokončena v roce 2009.
Součástí dálniční sítě je i pražský okruh
K našim dálnicím patří i rozestavěný pražský dálniční okruh. Z jeho jedenácti úseků jsou v provozu čtyři - na východní části okruhu úsek Satalice-Běchovice a na západní části Slivenec-Třebonice a šestiproudé úseky k ruzyňskému letišti Třebonice-Řepy a Řepy-Ruzyně. S dokončením jihozápadní části okruhu v úseku od Jižní spojky od Slivence po Vltavu a od Vltavy směrem do Vestce a Jesenice, kde jsou dva tunely, estakády přes Berounku a most přes Vltavu, stavbaři počítají v roce 2009. Nijak rychlá nebude výstavba okruhu v jeho severní části v okolí Suchdola, kde stavbaři očekávají odpor řady místních iniciativ i suchdolské radnice.
Dálnice stavíme i za evropské peníze
Kolik stojí kilometr dálnice? Jak nás před časem informoval generální ředitel ŘSD ing. Petr Laušman, jiné je to v polabské nížině, na rovině bez mostů, tunelů a odpočívek, a jiné v horách, kde jsou tyto stavby poměrně technicky náročné. Dá se říci, že u jednoduchých příkladů by mohl kilometr stát od 150 až 200 milionů korun. Ve složitých úsecích, kde jsou tunely a velké mosty, náročné křižovatky a odpočívky, stojí až 750 milionů korun. Kilometr samotného tunelu přijde na jeden a půl miliardy.
A jak je výstavba dálnic financována? Pokud mluvíme o dálničních stavbách, pak většina je dnes financována nebo spolufinancována úvěry od Evropské investiční banky. Při výstavbě dálnic se nedostatek financí, které má státní rozpočet nebo Státní fond dopravní infrastruktury, projevuje trochu méně, protože podíl z českých zdrojů k těmto úvěrům a grantům je zabezpečován přednostně. Pouze z tuzemských zdrojů zajišťujeme dálnici D3 u Tábora a dálnici D1 Vyškov-Mořice. Ostatní úseky buď jsou, nebo nejspíše budou financovány nebo spolufinancovány zahraničními úvěry. Do konce letošního roku Evropská unie podpoří výstavbu dálnic v České republice podle odborného odhadu celkem částkou 360 milionů eur.
Protesty ekologů pokračují
Co se týče přístupu ekologických sdružení k výstavbě dálnic obecně, k žádnému velkému posunu v průběhu uplynulých let z jejich strany nedošlo. Odvolávají se proti většině rozhodnutí, která byla vydána. Zlepšil se však postoj veřejnosti, státních, krajských a místních orgánů. I ekolog však má pravdu v tom, že naše přírodní bohatství je třeba chránit. Na druhé straně však dálnice svede dopravu ze sousedních přecpaných komunikací a například obchvat Plzně na D5 je i z ekologického hlediska mnohem přínosnější než průjezd městem. Navíc dálnice oživí region, což vědí třeba představitelé Ostravska nebo některých severočeských měst, kteří, na rozdíl od zástupců některých středočeských obcí, dálnici vítají. Pokud chceme žít ve společné Evropě, bez základní sítě těchto kapacitních komunikací se neobejdeme. *
Současný stav dálniční sítě České republiky
Z toho
Dálnice Délka tahu V provozu Ve výstavbě V přípravě
v km* plný profil 1/2 profil plný profil plný profil
D1 297 248 3 46
D2 60 60
D3 172 9 18 7 156**
D5 149 146 3
D8 92 52 24 16
D11 157 42 16 45 70
D47 80 29 51
Celkem 1007 557 34 103 339
Sdílet článek na sociálních sítích
