Mrazivý světadíl skrývá svědectví o minulosti Země

Navíc ukázali nejstarší známý kus ledu - pochází z doby před miliónem let. Díky novým poznatkům se chtějí dozvědět více o vývoji života na Zemi a možná i ve vesmíru. A také o proměnách klimatu v minulosti a snad i v budoucnosti.

Pod ledem Antarktidy proudí řeky velikosti Temže v Londýně (neboli zhruba dvakrát tak mohutné, jako je Vltava v Praze). Ve vědeckém časopise Nature to oznámil tým výzkumníků, který vedl profesor Duncan Windham z londýnské vysoké školy University College.
Zjistilo se to velmi přesným radarovým měřením povrchu Antarktidy z družice ERS-2, která patří Evropské kosmické agentuře (ESA). "Rozbory snímků ukázaly pravidelné vyvýšeniny v ledu, které vědci vysvětlují právě prouděním vody v hlubinách," říká mluvčí ESA Mariangela D'Acuntoová.

Řeky jako ze šampaňského
"Dříve převládal názor, že se voda pod ledem pohybuje jen velmi pomalým prosakováním. Nová data však prokázala, že občas jezera pod ledem bouchnou jako šampaňské. Uvolní tak záplavu vody, která potom putuje dlouhé vzdálenosti. Tyto řeky mohou zřejmě téct z jednoho jezera do druhého a ovlivňovat jejich ekosystém," popsal Duncan Wingham pro agenturu Reuters.
V Antarktidě už badatelé našli asi sto padesát jezer ukrytých hluboko pod ledem. Největší z nich je pojmenováno Vostok, měří 250 kilometrů na délku, 40 kilometrů na šířku a hluboké je 400 metrů. Voda si za určitých fyzikálních podmínek může zachovat kapalné skupenství i v teplotách pod bodem mrazu.
Vědci předpokládají, že v hlubinných jezerech mohou žít zvláště odolné mikroorganismy. Existují plány, podle nichž by se skrz led navrtaly do některých jezer sondy a odebraly vzorky. Z nich by se pak badatelé dozvěděli více o tom, zda a jak se tento primitivní život dokáže přizpůsobit drsným podmínkám.
To je zajímavé i pro posuzování případného vývoje života ve vesmíru. V naší sluneční soustavě totiž astronomové předpokládají existenci vody pod ledovcovými příklopy na Jupiterových měsících. Stále pátrají po vodě v kapalném skupenství také na Marsu. Tam je zatím potvrzena jen v podobě ledu a páry.

Led starý milión roků
Jiný antarktický objev představili minulý týden vědci z Japonska. Z hloubky tří kilometrů vyvrtali vzorky ledu starého zhruba milión let. Je to zatím nejstarší led, jaký se na Zemi podařilo najít.
"Pochází ze sněhu, který napadl ve vzdálené minulosti," řekl v Tokiu vedoucí projektu Hideaki Motojama z japonského Národního ústavu pro polární výzkum.
Led je pro vědce zajímavý hlavně proto, že v sobě nese stopy po složení atmosféry v době, kdy vznikl. Loňské studie o něco mladších vzorků antarktického ledu ukázaly, že dnešní koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře jsou vyšší, než byly přinejmenším za posledních 650 tisíc let. Obě tyto sloučeniny patří mezi takzvané skleníkové plyny, které pod sebou v atmosféře zadržují teplo a přispívají ke změně klimatu na planetě. Jejich koncentrace dnes stoupá vlivem lidské činnosti - oxid uhličitý vzniká spalováním fosilních paliv, metan se uvolňuje při zemědělské produkci.
Vědci doufají, že analýzou nynějších, ještě starších vzorků se o vývoji zemské atmosféry dozvědí více. Přispět by to mělo k sestavení přesnějších scénářů možných změn v budoucnosti.
Ve starém ledu chtějí hledat i mikroorganismy. "Věříme, že je najdeme," řekl Hideaki Motojama novinářům. "I když životní podmínky tam jsou velmi kruté, s teplotou kolem minus pětačtyřiceti stupňů Celsia."

Gen proti zmrznutí
V antarktické trsnaté trávě Deschampsia antarctica našli australští vědci gen, který tuto rostlinu chrání před zmrznutím. "Gen zabraňuje růstu ledových krystalků v buňkách," popsal začátkem dubna German Spangenberg z La Trobeho univerzity v Melbourne. Právě ledové krystalky jinak ničí vnitřek buňky. Antarktická travina však přežije mráz až minus 30 stupňů Celsia.
Vědci uvedli, že gen už pokusně přenesli do jiné traviny, která tak získala odolnost proti mrazu. V příštích letech chtějí totéž dokázat se zemědělskými plodinami. Pokud by se jim to podařilo, mohly by se snížit ztráty způsobené v zemědělství chladem a mrazem. Agentura Reuters je odhadla na pět až patnáct procent z veškeré zemědělské produkce.
Antarktida se otepluje
Antarktida nejen že ve svém ledu uchovává "záznamy" o vývoji klimatu v minulosti, ale také nejvíce reaguje na celkové oteplování zeměkoule. Jak minulý měsíc v časopise Science informovala organizace Britský průzkum Antarktidy, za posledních třicet let se tam každé desetiletí zvýšila teplota vzduchu o 0,5 až 0,75 stupně Celsia. Ve zbytku světa vzrůstala jen o 0,2 stupně Celsia. Ukázala to data z meteorologických balónů.

AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz