Obnovitelné zdroje energie
Mezi alternativní zdroje patří: energie vody, geotermální energie, spalování
biomasy, energie větru, energie slunečního záření, využití tepelných čerpadel,
energie příboje a přílivu oceánů. Jak je to s obnovitelnými zdroji energie v ČR?
Jaderná energetika i klasická energetika mají pro blízkou budoucnost poměrně
konkrétní perspektivu. Pro nejbližší léta je v evropském regionu konkretizují
záměry EU.
Vodní energetika
Malé vodní elektrárny v ČR vyrobí ročně v průměru 680 GWh elektřiny, velké,
včetně přečerpávacích, 1580 GWh. Výstavba dalších velkých vodních elektráren je
nereálná. U malých vodních elektráren se v roce 2010 počítá s dosažením 1140 GWh
výroby. Současný evropský trend výstavby vodních elektráren oproti předpokladům
uvedeným v Bílé knize o obnovitelných zdrojích v EU zaostává.
Větrná energetika
V případě větrné energetiky jsme na počátku jejího rozvoje. I když jsme v první
polovině 90. let měli naději patřit mezi perspektivní výrobce, postupně jsme
tuto pozici ztratili. Současných 22 velkých větrných elektráren představuje
instalovaný výkon 8,7 MW.
Biomasa
V biomase je u nás současná výroba elektřiny 200 GWh. U tohoto zdroje se počítá
s největším nárůstem (v roce 2010 se má vyrobit 2200 GWh elektřiny). V EU byl u
elektřiny předpoklad zvýšení ze současných 22 TWh na 230 TWh, čemuž odpovídá
zvýšení podílu z necelého jednoho na osm procent očekávané celkové výroby
elektřiny v roce 2010. Srovnatelná elektrizační soustava, jako je např. finská
se současnou výrobou 70 TWh, vyrábí z biomasy 8,6 TWh a nizozemská soustava s
celkovou výrobou 89 TWh má již dnes také potenciál 3,2 TWh elektřiny vyrobené z
biomasy.
Sluneční elektrárny a geotermální energetika
U fotovoltaiky, která zaznamenává mohutný rozvoj, se v roce 2010 předpokládá
výroba 15 GWh elektřiny. V EU se počítalo s nárůstem výkonu z 30 GW na 3000 GW a
u výroby z 0,03 TWh na 3 TWh (podíl 0,1 % očekávané celkové výroby elektřiny v
roce 2010). Skutečný vývoj je pomalejší, ale nabírá na tempu.
www.alternativni-zdroje.cz [http://www.alternativni-zdroje.cz]
Mezi alternativní zdroje patří: energie vody, geotermální energie, spalování biomasy, energie větru, energie slunečního záření, využití tepelných čerpadel, energie příboje a přílivu oceánů. Jak je to s obnovitelnými zdroji energie v ČR? Jaderná energetika i klasická energetika mají pro blízkou budoucnost poměrně konkrétní perspektivu. Pro nejbližší léta je v evropském regionu konkretizují záměry EU.
Vodní energetika
Malé vodní elektrárny v ČR vyrobí ročně v průměru 680 GWh elektřiny, velké, včetně přečerpávacích, 1580 GWh. Výstavba dalších velkých vodních elektráren je nereálná. U malých vodních elektráren se v roce 2010 počítá s dosažením 1140 GWh výroby. Současný evropský trend výstavby vodních elektráren oproti předpokladům uvedeným v Bílé knize o obnovitelných zdrojích v EU zaostává.
Větrná energetika
V případě větrné energetiky jsme na počátku jejího rozvoje. I když jsme v první polovině 90. let měli naději patřit mezi perspektivní výrobce, postupně jsme tuto pozici ztratili. Současných 22 velkých větrných elektráren představuje instalovaný výkon 8,7 MW.
Biomasa
V biomase je u nás současná výroba elektřiny 200 GWh. U tohoto zdroje se počítá s největším nárůstem (v roce 2010 se má vyrobit 2200 GWh elektřiny). V EU byl u elektřiny předpoklad zvýšení ze současných 22 TWh na 230 TWh, čemuž odpovídá zvýšení podílu z necelého jednoho na osm procent očekávané celkové výroby elektřiny v roce 2010. Srovnatelná elektrizační soustava, jako je např. finská se současnou výrobou 70 TWh, vyrábí z biomasy 8,6 TWh a nizozemská soustava s celkovou výrobou 89 TWh má již dnes také potenciál 3,2 TWh elektřiny vyrobené z biomasy.
Sluneční elektrárny a geotermální energetika
U fotovoltaiky, která zaznamenává mohutný rozvoj, se v roce 2010 předpokládá výroba 15 GWh elektřiny. V EU se počítalo s nárůstem výkonu z 30 GW na 3000 GW a u výroby z 0,03 TWh na 3 TWh (podíl 0,1 % očekávané celkové výroby elektřiny v roce 2010). Skutečný vývoj je pomalejší, ale nabírá na tempu. www.alternativni-zdroje.cz
Vodní energetika
Malé vodní elektrárny v ČR vyrobí ročně v průměru 680 GWh elektřiny, velké, včetně přečerpávacích, 1580 GWh. Výstavba dalších velkých vodních elektráren je nereálná. U malých vodních elektráren se v roce 2010 počítá s dosažením 1140 GWh výroby. Současný evropský trend výstavby vodních elektráren oproti předpokladům uvedeným v Bílé knize o obnovitelných zdrojích v EU zaostává.
Větrná energetika
V případě větrné energetiky jsme na počátku jejího rozvoje. I když jsme v první polovině 90. let měli naději patřit mezi perspektivní výrobce, postupně jsme tuto pozici ztratili. Současných 22 velkých větrných elektráren představuje instalovaný výkon 8,7 MW.
Biomasa
V biomase je u nás současná výroba elektřiny 200 GWh. U tohoto zdroje se počítá s největším nárůstem (v roce 2010 se má vyrobit 2200 GWh elektřiny). V EU byl u elektřiny předpoklad zvýšení ze současných 22 TWh na 230 TWh, čemuž odpovídá zvýšení podílu z necelého jednoho na osm procent očekávané celkové výroby elektřiny v roce 2010. Srovnatelná elektrizační soustava, jako je např. finská se současnou výrobou 70 TWh, vyrábí z biomasy 8,6 TWh a nizozemská soustava s celkovou výrobou 89 TWh má již dnes také potenciál 3,2 TWh elektřiny vyrobené z biomasy.
Sluneční elektrárny a geotermální energetika
U fotovoltaiky, která zaznamenává mohutný rozvoj, se v roce 2010 předpokládá výroba 15 GWh elektřiny. V EU se počítalo s nárůstem výkonu z 30 GW na 3000 GW a u výroby z 0,03 TWh na 3 TWh (podíl 0,1 % očekávané celkové výroby elektřiny v roce 2010). Skutečný vývoj je pomalejší, ale nabírá na tempu. www.alternativni-zdroje.cz
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích