O trhu s povolenkami bez mýtů

Minulý týden klesla cena povolenek na emise skleníkových plynů na evropském trhu ze zhruba 30 eur na 13,5 eura. Mé vyjádření o české produkci oxidu uhličitého označily Hospodářské noviny za příčinu tohoto poklesu (Český výrok srazil cenu povolenek, HN 27. dubna). Takový vliv by mne pochopitelně těšil, ale role Greenspana na trhu s cennými papíry pokrývajícími produkci CO2 mi rozhodně nepřísluší.

Zveřejnit jsem to mohl
Cílem obchodování s povolenkami je snížit produkci skleníkových plynů a motivovat k vyšším investicím do moderních, šetrných technologií. Proto musela Evropská komise do systému uvolnit méně povolenek, než je produkce CO2. Povolenka je totiž jakýmsi odpustkem za jednu tunu tohoto skleníkového plynu. Pro podnik, který nemá jeho produkci pokrytou povolenkami, existují dvě cesty - investice do modernizace nebo nákup povolenek.
Objem povolenek pro Českou republiku přidělený v loňském roce nepředstavuje ani 5 % z celkové alokace a nemůže mít podstatný vliv na evropský trh.
Již od konce února mělo ministerstvo životního prostředí od podniků údaje o produkci CO2 v minulém roce. Tyto údaje nepodléhají utajení a Evropská komise požaduje po členských státech, aby je zpřístupnily veřejnosti nejpozději do poloviny května. Nic nezakazuje tyto údaje zveřejnit dříve. Jde o analogii zveřejňování účetních závěrek a daňových přiznání.
Je zájmem České republiky, aby podniky využily peníze získané z prodeje povolenek na investice do snížení produkce CO2, ale i oxidů dusíku či síry. Zejména tím se zabýval můj článek, který vyšel 5. dubna v Právu a jako jeden zdroj pro investice podniků do modernizace uváděl výnosy z prodeje převisu povolenek.
V posledním dubnovém týdnu Nizozemsko, Česká republika, Francie, Španělsko, Belgie a Estonsko zveřejnily čísla o skutečné produkci CO2 za rok 2005, která byla ve většině těchto zemí nižší než přidělené množství povolenek. Evropská komise hodnotí změnu ceny na trhu jako přirozený jev.
Cenu budou dále ovlivňovat údaje z dalších zemí, až se definitivně ustálí na své reálné hodnotě. V této souvislosti přirozeně klesla cena akcií firem, které produkují nejvíce CO2.
Jestliže se ukáže, že k poklesu produkce CO2 v zemích Evropské unie, které již zveřejnily své hodnoty, došlo v důsledku modernizace, a nikoliv omezení či přesunu výroby, je to dobrá zpráva pro celou Evropu.
Autor je náměstkem ministra životního prostředí