Tip na víkend: Bílé Karpaty
CHKO Bílé Karpaty náleží geologicky Západním Karpatům, které jsou součástí
středoevropských alpid. Geologická stavba Západních Karpat je výsledkem
horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Téměř celé území CHKO patří do
západního úseku flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou. Pouze
mezi Sudoměřicemi a Strážnicí zachází do CHKO asi 2 km široký pruh neogénu (s
uloženinami sarmatu a panonu). Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými
terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové
facie. Flyšem z hlediska litologického rozumíme mnohonásobné střídání jílovců,
prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až
do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují velkých mocností (až přes 1000m).
Z magurské flyšové skupiny je na území CHKO nejvíce zastoupená
bělokarpatsko-moravská jednotka, v SV části sem zasahuje jednotka bystrická a v
části severní pak jednotka račanská. Všechny paleogenní a neogenní horniny jsou
překryty málo mocnými usazeninami kvartérními (svahové hlíny, sutě, fluviální
sedimenty apod.). V okolí Bojkovic, Bánova, Komně, Nezdenic a Starého Hrozenkova
došlo v neocénu k intruzi pravých i ložních žil neovulkanitů z trachyandezitů a
čedičů do vrstev sedimentů magurské flyšové skupiny. Na tyto intruze jsou v lomu
Bučník vázány významné mineralogické výskyty (je zde popsán výskyt 51 nerostných
druhů). Zajímavým úkazem jsou též vápencová bradla, jež jsou k vidění např. v
okolí Vršatce nad Nedašovou Lhotou a pískovcové město - Pulčínské skály. ZDROJ:
CHKO Bílé Karpaty, Enviweb
CHKO Bílé Karpaty náleží geologicky Západním Karpatům, které jsou součástí středoevropských alpid. Geologická stavba Západních Karpat je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Téměř celé území CHKO patří do západního úseku flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou. Pouze mezi Sudoměřicemi a Strážnicí zachází do CHKO asi 2 km široký pruh neogénu (s uloženinami sarmatu a panonu). Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové facie. Flyšem z hlediska litologického rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují velkých mocností (až přes 1000m).
Z magurské flyšové skupiny je na území CHKO nejvíce zastoupená bělokarpatsko-moravská jednotka, v SV části sem zasahuje jednotka bystrická a v části severní pak jednotka račanská. Všechny paleogenní a neogenní horniny jsou překryty málo mocnými usazeninami kvartérními (svahové hlíny, sutě, fluviální sedimenty apod.).
V okolí Bojkovic, Bánova, Komně, Nezdenic a Starého Hrozenkova došlo v neocénu k intruzi pravých i ložních žil neovulkanitů z trachyandezitů a čedičů do vrstev sedimentů magurské flyšové skupiny. Na tyto intruze jsou v lomu Bučník vázány významné mineralogické výskyty (je zde popsán výskyt 51 nerostných druhů).
Zajímavým úkazem jsou též vápencová bradla, jež jsou k vidění např. v okolí Vršatce nad Nedašovou Lhotou a pískovcové město - Pulčínské skály.
ZDROJ: CHKO Bílé Karpaty, Enviweb
Sdílet článek na sociálních sítích