Nižší emise vyšší zisky

Vytěžit, namíchat, semlít, usušit, vypálit, rozmělnit, zabalit. Jednoduchý postup výroby cementu ale skrývá řadu rizik, která musejí cementářské firmy ošetřit.

Vynaleznou v blízké budoucnosti vědci něco, čím lze nahradit cement a beton? Nelze přece donekonečna vrtat do země a těžit vápenec, štěrk a kamenivo, které jsou základními surovinami k jejich výrobě...

Cementáři nad takovou otázkou poněkud překvapeně kroutí hlavou: Co chcete vymýšlet? Cement je tady od nepaměti, už staří Římané z něj vystavěli Colosseum, zásob jsou mraky... Ale pak přece jen přiznají, že jejich výzkumné laboratoře běží naplno a o ekologických aspektech se hovoří čím dál častěji. Nejde přitom jen o vhodné náhražky a přísady do cementových směsí, ale také o exhalace CO2 a NOx, protože cementárny patří k významným emitentům těchto látek do ovzduší.

Na pořadu dne jsou rovněž diskuse o úsporách energie, jejíž ceny rostou. Výroba cementu je značně energeticky náročná: podle statistik Asociace evropských cementáren je na výrobu jedné tuny cementu třeba mezi 60 a 130 kilogramy ropy, event. jejího ekvivalentu, a 110 kilowatthodin elektřiny. Podle informací, které zjistily Hospodářské noviny v Bruselu, trpí cenovým nárůstem i největší světoví výrobci, jako je Lafarge či Cemex. Po cementu je sice vysoká poptávka, nicméně zejména v Evropě je také velká konkurence a nelze tudíž beze zbytku promítat zvyšující se náklady do cen. Oficiálně ale například další z velkých firem, švýcarský Holcim, oznámil, že "dokáže absorbovat vyšší náklady na energie prostřednictvím úpravy cen a efektivního managamentu energií".

Ke slovu též stále více přichází recyklace již použitých stavebních materiálů, zejména při výrobě betonu; jejich zpracování je ale často značně náročné.

VELCÍ HRÁČI. Cementářskému světu vládnou čtyři velké firmy - již zmíněný francouzský Lafarge, mexický Cemex, německý HeidelbergCement a švýcarský Holcim. Každá z těchto společností expandovala nejen do sousedních zemí, ale i na jiné kontinenty, takže se stejní konkurenti potkávají jak v Americe, tak v Asii. Kromě těchto velkých hráčů existují stovky dalších menších firem, které se rovněž zabývají buď samotnou výrobou cementu, nebo i dalšími s tím souvisejícími činnostmi.

Všechny firmy ještě neohlásily konečné výsledky za loňský rok, ale vypadá to, že světovou jedničkou zůstane společnost Lafarge, která se zabývá nejen výrobou cementu, betonu a dalších materiálů, ale také vývojem nových produktů a řešení pro stavebnictví. Působí v 75 zemích světa. Má účast ve více než dvou tisících provozních jednotek a zaměstnává 77 tisíc lidí. V loňském roce zvýšila firma celosvětově čistý zisk o pět procent na 1,096 miliardy eur, a to především díky rostoucí poptávce na mnoha trzích. Vedení Lafarge počítá s příznivým vývojem i letos.

Předběžné výsledky oznámil už i koncern Holcim (dříve Holderbank Financie`re Glaris), který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 61 tisíc pracovníků. Dodává cement a kamenivo, beton a asfalt a nabízí i řadu služeb. Roční výroba cementu se pohybuje kolem 145 milionů tun. V loňském roce zvýšil Holcim celosvětově provozní zisk o 47,3 % na 3,316 miliardy švýcarských franků. Čistý zisk dosáhl sumy 1,540 miliardy franků. Firmě se dařilo ve všech segmentech a ve všech regionech rostla poptávka, oznámila v tiskové zprávě. Klíčovými tahouny vyššího výkonu byly firmy koncernu ve Španělsku, Francii, Velké Británii, Švýcarsku a dalších zemích.

V České republice existují čtyři velcí výrobci cementu: Českomoravský cement, Holcim (Česko), Lafarge Cement a Cement Hranice. Většina z nich prošla v posledních letech modernizací, značné investice směřovaly právě do ekologizace výroby a provozní spolehlivosti, teprve na druhém místě bylo rozšiřování výrobní kapacity.

INVESTICE DO UDRŽITELNOSTI. Na první pohled to vypadá velmi jednoduše: Vytěžit, namíchat, semlít, usušit, vypálit, znovu rozmělnit, zabalit a vyexpedovat. Téměř každý z kroků ale skrývá rizika.

Cementárny v první řadě musejí těžit úsporně. Těžbu minimalizují tím, že k vápencům přidávají alternativní suroviny (hlinité či železité kyzy apod.). Při mletí cementu se využívá vysokopecní struska nebo popílek. Část uhlí se nahrazuje alternativními palivy (staré pneumatiky, plasty a další).

V této souvislosti se cementáři v Česku museli v posledních měsících vyrovnat s přísnější legislativou. Koncem roku 2005 začala platit směrnice EK o spalování odpadu, která se týká i cementáren. Nejde přitom jen o přísnější limity na emise, ale také o řadu opatření souvisejících s nakládáním s nebezpečným odpadem.

Zástupci společnosti Holcim, kteří v roce 1992 koupili v ČR prachovickou cementárnu, říkají, že za dobu svého působení v Česku už utratili na akce a investice související s ochranou životního prostředí asi 350 mil. korun. Poslední počin realizovali letos, když vyměnili v Prachovicích elektrofiltry za účinnější a spolehlivější hadicové filtry. Důležité totiž je i to, aby činnost nijak neohrozil případný výpadek elektřiny. Samozřejmostí je automatický systém nepřetržitého měření emisí prachu, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a organických látek. Tyto výsledky pak dostávají obce v okolí závodu.

Pokud jde o naturalizaci vytěžených oblastí, někde se "vrací čistá příroda", jinde vznikají areály pro sport - jako důsledek těžby vznikl například veslařský kanál Račice.

NA VĚDECKÉ BÁZI. Kromě vlastních laboratoří Holcim spolupracuje s výzkumnými a akademickými pracovišti při vývoji aplikací nových technologií a výrobků. Platformou pro takovou kooperaci je mimo jiné nadace Holcim Foundatin, do které jsou zapojeny renomované instituce z několik kontinentů. Nejvíce se angažují odborníci ze Švýcarského federálního institutu technologií v Curychu, dalším významným partnerem je Technologický institut v Massachusetts. Zapojeny jsou dále univerzity v Šanghaji, v Johannesburgu a Sao Paulu. Příští rok by mělo přibýt Mexiko.

Podle profesora Hanse-Rudolfa Schalchera z Institutu stavitelství a managementu ve stavebnictví na Švýcarském federálním institutu technologie zástupci univerzit radí nadaci při udělování cen v soutěži Holcim Awards (viz Ekonom č. 18/2006), ale cenné je pro ně i setkávání s kolegy z jiných institucí. "Budujeme globální síť zabývající se trvale udržitelným rozvojem," říká Schalcher.

V příštím roce slibuje společnost Holcim oslovit univerzity s nabídkou, že bude financovat výzkumné projekty, na nichž se budou podílet sami studenti.

AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ

Cement: Od Římanů navěky?

Za cement se vydává každoročně 111 miliard dolarů. Náklady na cement činí 34 procent celkových výdajů na suroviny, takže tento materiál je největší jednotlivou položkou v surovinovém rozpočtu - nikoliv proto, že by cement byl drahý, nýbrž proto, že jej spotřebováváme v tak velkém množství.

Cement je chemické pojivo vyráběné především z vápence, a tento materiál po smísení s pískem nebo štěrkem vytváří maltu nebo beton. Jak vyrobit cement, věděli již staří Řekové, a Římané jej použili ke stavbě Pantheonu a Colossea. Znalost výroby cementu pak byla ve středověku zapomenuta a objevena znovu až v roce 1756. Se vznikem standardizovaného cementu portlandského typu roku 1824 se tento materiál stal základem moderního stavebnictví a dnes je zdaleka nejpoužívanější stavebninou na světě. Betonu se používá dvakrát tolik než všech ostatních konstrukčních materiálů dohromady.

Přestože spotřebováváme více než 1,5 miliardy tun cementu ročně, suroviny k jeho výrobě jsou k dispozici v řadě oblastí světa v téměř neomezeném množství a zásoby pro jeho výrobu máme nyní na více než 1000 let současné úrovně spotřeby. Výroba cementu ale přispívá ke globálním emisím oxidu uhličitého asi třemi procenty.

Pramen: Business World, úryvek z knihy Bjorna Lomborga Skeptický ekolog - Jaký je skutečný stav světa.