zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vznikne agrární gigant - a budu u toho

15.05.2006
Zemědělství
Vznikne agrární gigant - a budu u toho
Investovat do rozšíření byznysu s drůbeží právě když ptačí chřipka sráží ceny dolů a mnozí podnikatelé se bojí o budoucnost? Přesně takový je záměr Jiřího Malúše, ředitele a majitele společnosti Agropol.
Jít proti proudu není pro Malúše nic výjimečného. Šéf jedné z největších tuzemských agropotravinářských společností takhle "nepatřičně" vtrhl i do celého oboru - není totiž zemědělec.
"Když jsem před deseti lety firmu získal, zrušil jsem během pár dní provozy, které nebyly perspektivní, ale předchozí vedení je nechtělo pustit. Nějaké srdeční záležitosti musely jít stranou, podnik musí vydělávat," tvrdí Malúš.
Dnes jeho firma vlastní obrovské skladové kapacity na obilí a další produkty, má největší výrobu krmných směsí a největší zpracovnu drůbeže. Chce investovat do biopaliv.
A především se Malúš chystá na naplnění své vize. "Během příštích let u nás vznikne obří agropotravinářské uskupení, s vlivem na Slovensku, v Česku a třeba i ve východní části Německa. Neříkám, že mám sílu takovou firmu vytvořit já. Ale každopádně chci být u toho," prohlašuje podnikatel.


HN: Spekulace o tom, že taková "velefirma" vznikne, se v poslední době množí. Nakolik jsou reálné?
Je to úplně reálné, je to jen otázka času. Naše firma, ale třeba i Agrofert Andreje Babiše, už buduje výrobní řetězce, od farem po zpracování potravin. Zbývá, aby se ještě firmy spojily a získaly tak větší vliv na trhu. To znamená i vliv na prodejní ceny v obchodech.

Můžeme využít prostor pro velkovýrobu


HN: Evropská unie dává do zemědělství vydatné dotace, ale bude je směřovat stále víc na podporu malých, především ekologických farem. Jak agropotravinářský gigant obstojí?
Efektivitou výroby. Pro tu jsou nejlepší předpoklady právě u nás, na Slovensku a v bývalé NDR. Kolektivizace samozřejmě nebyla spravedlivá. Ale na druhou stranu nám tu zanechala tak výhodné podmínky pro efektivní velkovýrobu, že jich musíme využít.


HN: S kým jste připraven na takovém plánu spolupracovat? Třeba i s konkurenčním Agrofertem? Nebo s finanční skupinou PPF, která svoji ambici investovat do agropotravinářství nedávno připustila?
Jsem obchodník. Budu spolupracovat s kýmkoliv, když to bude výhodné, a samozřejmě v rámci podnikatelské etiky.


HN: Co když však nebudete vítězem, ale obětí této hry na středoevropský agrární velkopodnik? Proslýchá se, že pro PPF třeba můžete být snadnějším soustem než Babišův Agrofert. Ten má výrazný profit z petrochemie, když potravinářství teď příliš výnosné není. Ale vaše firma závisí právě jen na něm.
Nemyslím, že bychom byli zrovna slabí. Loňský zisk před zdaněním máme 701 miliónů, to je nárůst. Dokončili jsme v lednu konsolidaci celé skupiny Agropol Group. Zavedli jsme informační manažerský systém, který myslím nemá v našem oboru obdobu. Určitě nejsme pro někoho soustem. Ale můžeme být partnerem.

Plánujeme expanzi i na poli biopaliv


HN: Nedávno jste oznámil, že se zřejmě zúčastníte i výběrového řízení na koupi státního dluhu firmy Setuza. Ta je největším výrobcem surovin pro bionaftu. Myslíte vstup do oblasti biopaliv vážně?
Určitě. Chceme vstoupit jak do výroby biolihu, tak bionafty. Lihovar bychom stavěli vlastní.


HN: Stavět lihovar na zelené louce je ale hodně drahá investice, zhruba za miliardu korun. Kde na to vezmete?
Proto zkoumáme možnosti spolupráci s investičními společnostmi.


HN: Například s PPF?
Ne. Jsou to výhradně zahraniční investiční společnosti.


HN: A jak chcete získat vliv v Setuze?
Dluh, který má u státu a který teď bude nabízen ve veřejném výběrovém řízení, bychom mohli koupit z vlastních zdrojů.


HN: Ale k čemu by vám byl, když opci na koupi akcií Setuzy, které patří firmě Český olej, si už zajistila právě PPF?
Jistě, kupovat dluh bez akcií Setuzy je nesmysl. Jednal jsem dvakrát s podnikatelem Tomášem Pitrem, který Český olej ovládá. PPF má opci do června. Řekl jsem Pitrovi, že pokud by o koupi akcií PPF ztratila zájem, jsem ochoten o tom jednat já.


HN: Není jednodušší domluvit se s PPF? Vaše firma je významným dodavatelem řepky, z níž Setuza surovinu pro bionaftu vyrábí. A PPF miliardáře Petra Kellnera má zase větší finanční možnosti než vy. Jednali jste s PPF?
Spekuluje se o tom, ale nejednali jsme. Spekulace mohly vzniknout tak, že jsem připravil už před časem pro PPF informace o možnostech podnikání v biopalivech. Ale když jsem pak byl delší dobu v zahraničí, dohodla se s Pitrem PPF.


HN: A budete tedy jednat s PPF teď?
Už jsem řekl, že jsem obchodník. Výhodnou spolupráci si představit jistě umím.

Od Babiše chci získat masné firmy


HN: Pojďme od biopaliv k vašemu tradičnímu byznysu. Není to jen provokace, mluvit v době drůbežářské recese kvůli ptačí chřipce o investicích do tohoto oboru?
Myslím to úplně vážně. Specializovaná výroba drůbeže má v Česku a v Evropě perspektivu. Spočítali jsme si, že v moderních provozech jsou výrobní náklady takové, že nám umožní obstát.


HN: Vlastníte už největší zpracovatelskou drůbežářskou firmu Jihočeská drůbež. Kam budete dál investovat?
Právě kvůli snižování nákladů stavíme novou výkrmnu kuřat u Kolína. A chci také získat drůbežářské firmy Agrofertu.


HN: Agrofert připouští, že by časem mohl svoji masnou výrobu prodat, ale zatím pracuje na její konsolidaci. Jakou máte ve svých záměrech naději?
Už loni jsem o tom s Andrejem Babišem mluvil. Tenkrát mé návrhy odmítl. Teď se zdá, že situace může být příznivější. Agrofert by se mohl soustředit na chemii, my na potravinářství.

Se státem teď spory nemám - ale musí pomoci


HN: Jak nyní vycházíte se státními úředníky? Proslul jste důraznou kritikou byrokratů, například s šéfem Státního zemědělského intervenčního fondu Janem Höckem jste vedl spor až u soudu.
Předpokládám, že jsme k sobě oba získali určitý respekt. Dokonce jsem s šéfem fondu už mluvil. Se státem teď žádné zásadní spory nevedu - ale musí nám pomoci s následky ptačí chřipky.


HN: Právě dnes budete opětovně jednat na Ministerstvu zemědělství o kompenzaci za propad cen drůbeže. Jste přitom většinou zastáncem volného trhu - proč tedy chcete odškodné?
Protože dopady chřipky nejsou tržní, ale zavánějí nekalou konkurencí. Země, kde propadla spotřeba drůbeže, k nám vyvážejí své přebytky za ceny pod výrobními náklady. Tomu nemůžeme dlouhodobě odolat. Stát o nápravě už dlouho mluví, ale nic konkrétního zatím neudělal. Snad se dohodneme dnes.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí