zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bursíkova větrná energetika roku 2030

18.05.2006
Energie
Bursíkova větrná energetika roku 2030


Dne 15.5.2006 odpovídal na serveru Lidovky.cz na otázky čtenářů šéf Strany zelených Martin Bursík. Bylo by to sice téma na delší diskusi, ale chtěl bych se zastavit jen u jedné jeho odpovědi a podívat se blíže, co z ní vyplývá.

Na otázku, týkající se celkové spotřeby elektrické energie k roku 2030 uvedl: "Myslím, že je reálné dostat se v roce na celkovou spotřebu elektrické energie na úrovni 50 až 60 TWh." … "V roce 2030 očekávám podíl cca 25 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, o zbytek se podělí čisté uhelné technologie a zemní plyn."…"Z obnovitelných zdrojů energie má u nás největší potenciál biomasa (cca 40%), velké vodní elektrárny (cca 20%), malé vodní elektrárny (cca 20%) a větrné elektrárny (cca 20%)."

Vypadá to hezky, ale teď nechme slova a představy stranou a trochu počítejme: 50 TWh (beru spodní limit podle pana Bursíka) - to je průměrný výkon cca 5700 MW. Z toho 25% na obnovitelné zdroje - to je 1425 MW. Z toho 20% na větrnou energetiku - to máme 285 MW. Průměrné využití instalovaného výkonu větrných elektráren (VE) je u nás někde mezi 10-15%. Samozřejmě lepší je ve větrných lokalitách, v méně větrných je výrazně horší. Masivnější nasazení VE by ale znamenalo jít i do těch méně vhodných lokalit. Technický pokrok u VE sice existuje, ale dnes už je v takové fázi, že i malé zvýšení účinnosti stojí poměrně značné finance a do budoucnosti od něj nelze čekat žádné převratné změny. Takže u nás by musely být instalovány VE o celkovém instalovaném výkonu (dejme tomu) 2500 MW. To odpovídá průměrnému využití instalovaného výkonu na úrovni 11-12%, což je blízko dnešní realitě. Např. skutečnost v Jindřichovicích pod Smrkem za rok 2004 byla 11,7% (lze snadno spočítat z údajů na ekonomické bilanci 2004, výsledky za rok 2005 nejsou na internetu k dispozici). Porovnáme-li to s instalovaným výkonem Jindřichovických VE (600 kW), pak by takových elektráren u nás muselo být asi 4200. Při rozloze našeho území 79000 km2 pak vychází průměrná vzdálenost mezi sousedními VE něco málo nad 4 km. Při použití nejvýkonnějších elektráren s instalovaným výkonem 6 MW (Resec.cz) pak celkový počet vychází asi na 420 elektráren. Jen pro představu - taková 6 MW elektrárna má (podle Resec.cz) stožár (či spíše sloup) vysoký 124 m, průměr rotoru 114 m, takže konce listů rotoru dosahují až do výšky cca 180 m. Průměrná vzdálenost mezi těmito elektrárnami by byla kolem 14 km.

Průměrné vzdálenosti jsou hezká věc. Samozřejmě, vzhledem k vysoké citlivosti energetického potenciálu větru na rychlost větru, by v reálu by byla výrazná snaha o kumulaci těchto elektráren v oblastech s vyšším větrným potenciálem, což jsou na našem území především výše položené a hřebenové lokality v Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech a částečně na Šumavě a Českomoravské vysočině (viz Výzkum vhodnosti lokalit v ČR). Tam všude by tedy musely vyrůst stovky VE s celkovou výškou 150-200 m nebo tisíce VE s výškou kolem 100 m. A pokud by nemohly být z nějakého důvodu postaveny ve výše položených lokalitách hor, musely by stát v níže položených a energeticky daleko méně vhodných lokalitách, ale muselo by jich tam zato být mnohem víc… Až několikanásobně víc…

Jak by za takových podmínek vypadaly naše hory a vůbec naše krajina - to už si každý dá jistě dohromady sám. "…Zemský ráj to na pohled…" podle pana Bursíka…

Jen připomínám, že jsem vycházel pouze z odpovědí pana Bursíka pro Lidovky.cz, z materiálů firmy RESEC, která postavila 2 VE v Jindřichovicích pod Smrkem a ze studie Ústavu fyziky atmosféry.

Ladislav Metelka
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí