zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stát dluží ekozemědělcům miliardy

22.05.2006
Zemědělství
Stát dluží ekozemědělcům miliardy
Haně Dufkové, farmářce z Vejprt, v podhůří Krušných hor hrozí, že svoji ekologickou farmu s chovem skotu bude muset zavřít. Marně zatím čeká na dotace od státu.
Spolu s ní letos ještě nedostaly peníze za rok 2005 tisíce dalších farmářů, kteří podnikají v podhůří a berou podpory za hospodaření bez chemie a péči o krajinu.
"Mám nárok na více než milión korun, bez toho v našich horších přírodních podmínkách neobstojím. Je to pro mě existenční záležitost," říká Dufková.
Stejně je na tom například Petr Houdek ze Šluknova. "Loni touto dobou jsem už tři milióny dávno měl. Teď mi chybějí peníze na stále dražší naftu. Nebudu proto moci pozemky posekat, a tak vlastně podmínky pro výplatu dotací nesplním," vysvětluje.
Dotační systém unie je totiž tak přísný, že zemědělcům nařizuje, aby posekali pozemky nejpozději do 15. července. Jinak peníze nedostanou. Houdek má kolem tisícovky hektarů a potřebuje dotace co nejdřív právě na to, aby všechny louky stihl posekal včas.
Zemědělcům, kteří mají nárok na ekologické dotace, zatím "visí" u státu přes tři miliardy korun. Počátkem tohoto týdne měli na účtech od Státního zemědělského fondu jen zhruba sto miliónů korun. "Pokud to půjde tímhle tempem dál, dostaneme se k dotacím až snad někdy po prázdninách," upozorňuje Milan Boleslav, šéf Svazu marginálních oblastí, jenž většinu ekofarmářů z podhůří zastupuje.
Ministr zemědělství Jan Mládek nyní po kritice rolníkům slibuje, že vyplácení dotací urychlí. "Bude to vyřízeno do konce května, zemědělský fond se o to postará," uvedl včera mluvčí ministerstva Tomáš Loskot. Samotný fond zatím počítá s tím, že s velkým pracovním nasazením stihne proplatit do konce května aspoň osm tisíc žádostí. Celkem jich přitom registruje přes devět tisíc.
"Doplácíme vlastně na naši dobrotu," tvrdí přitom mluvčí fondu Jitka Sluková. Přiznává, že loni farmáři skutečně dostávali dotace o několik měsíců dřív. "To jsme ale pracovali o sobotách a nedělích a počet žádostí byl poloviční než letos. Kromě toho většina podnikatelů letos své požadavky na dotace změnila, takže nám práce narostla," brání Sluková úředníky.
Argumentuje i tím, že fond zákonné lhůty pro vyplácení loňských dotací nepřekračuje.
"Lhůta pro vyplacení dotací je dokonce dva roky poté, co na ně vznikl nárok," vysvětluje.
Podnikatelé však toto vysvětlení neberou. "Úředníci jsou tu přece kvůli nám. Jejich snahou musí být poskytovat dotace co nejrychleji - když už je systém unie takový, že jsou stejně vypláceny zpětně až druhý rok. Každý přitom ví, že zemědělci potřebují hotové peníze hlavně od března do září, v sezóně," upozorňuje farmář Houdek.
Zemědělci přitom přiznávají, že jiné typy agrárních dotací, především na podporu agrární produkce, vyplácí letos fond bez větších průtahů. Celkem mají tento rok čeští farmáři dostat přes třicet miliard korun.
Potíž je však v tom, že produkční dotace často způsobují ještě další problémy: vedou totiž k nadvýrobě obilí či mléka, a přebytky pak musí stát s dalšími dotacemi vyvážet. Naproti tomu podpory, o něž teď usilují ekozemědělci, slouží hlavně k péči o krajinu, udržování luk a pastvin a agrární trh žádnou nadvýrobou nezahlcují.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí