PODNIKATELÉ SI V ETIOPII STELOU NA RŮŽÍCH
Záhony růží plní rozlehlý sklad v městečku Alem Gena, asi třicet kilometrů od
etiopského hlavního města Addis Abeby. Pěstuje je tu nizozemský podnikatel Felix
Steeghs, který se v Etiopii usadil loni v září. Uvědomil si, jaké šance nabízí
zdejší nový květinářský trh, a měl už dost násilí, s nímž se on a jeho kolegové
museli potýkat v Keni. Ta je největším producentem květin v Africe, ale pan
Steeghs nerad vzpomíná na město Naivasha, kde strávil osm let.
"Žije tam tak dvě stě Evropanů a za jeden rok se běloši stali terčem asi deseti
útoků. Pět z nich skončilo smrtí," uvádí nizozemský obchodník. V Etiopii začal
pěstovat růže na pěti tisících metrů čtverečních, do srpna chce svůj podnik
rozšířit na dvojnásobek a možnosti dalšího růstu jsou prý nedozírné. Nejen pro
něj.
"Jsem přesvědčen, že Etiopie má v tomto směru úžasný potenciál. V posledních
třech letech se náš průmysl rozmáchl ze 40 na 250 hektarů," říká Ryaz Shamji,
který si tu založil květinářskou farmu už před šesti lety. Dnes prodává ročně 24
miliónů růží.
Toto odvětví přináší Etiopii každý rok dvacet miliónů dolarů. Ekology ale
zneklidňuje, že pěstitelé používají na zvýšení produkce škodlivé chemikálie.
"Vemte si například pesticidy - dělníci, kteří s nimi přicházejí do styku,
rozhodně nemají vyhovující pracovní podmínky. O dopadu na přírodu nemluvě,"
upozorňuje Negusu Aklilu, koordinátor etiopského Ekologického fóra.
Vláda poskytuje cizincům investiční pobídky, umožňuje jim pětileté daňové
prázdniny a bezcelní dovoz techniky. Spolupracuje však i s ekology a zavedla
nový zákon proti znečišťování životního prostředí.
"Pokud se ukáže, že nejste schopen vyrábět ekologicky čistě, pak váš podnik
zavřeme," ujišťuje Tewolde Birhan, ředitel etiopské Agentury pro ekologickou
ochranu. Lidé jako Felix Steeghs nebo Ryaz Shamji podobné kroky podporují.
Uvědomují si, že bez takové regulace by jejich průmysl nemohl v Etiopii skutečně
rozkvést.
Záhony růží plní rozlehlý sklad v městečku Alem Gena, asi třicet kilometrů od etiopského hlavního města Addis Abeby. Pěstuje je tu nizozemský podnikatel Felix Steeghs, který se v Etiopii usadil loni v září. Uvědomil si, jaké šance nabízí zdejší nový květinářský trh, a měl už dost násilí, s nímž se on a jeho kolegové museli potýkat v Keni. Ta je největším producentem květin v Africe, ale pan Steeghs nerad vzpomíná na město Naivasha, kde strávil osm let.
"Žije tam tak dvě stě Evropanů a za jeden rok se běloši stali terčem asi deseti útoků. Pět z nich skončilo smrtí," uvádí nizozemský obchodník. V Etiopii začal pěstovat růže na pěti tisících metrů čtverečních, do srpna chce svůj podnik rozšířit na dvojnásobek a možnosti dalšího růstu jsou prý nedozírné. Nejen pro něj.
"Jsem přesvědčen, že Etiopie má v tomto směru úžasný potenciál. V posledních třech letech se náš průmysl rozmáchl ze 40 na 250 hektarů," říká Ryaz Shamji, který si tu založil květinářskou farmu už před šesti lety. Dnes prodává ročně 24 miliónů růží.
Toto odvětví přináší Etiopii každý rok dvacet miliónů dolarů. Ekology ale zneklidňuje, že pěstitelé používají na zvýšení produkce škodlivé chemikálie.
"Vemte si například pesticidy - dělníci, kteří s nimi přicházejí do styku, rozhodně nemají vyhovující pracovní podmínky. O dopadu na přírodu nemluvě," upozorňuje Negusu Aklilu, koordinátor etiopského Ekologického fóra.
Vláda poskytuje cizincům investiční pobídky, umožňuje jim pětileté daňové prázdniny a bezcelní dovoz techniky. Spolupracuje však i s ekology a zavedla nový zákon proti znečišťování životního prostředí.
"Pokud se ukáže, že nejste schopen vyrábět ekologicky čistě, pak váš podnik zavřeme," ujišťuje Tewolde Birhan, ředitel etiopské Agentury pro ekologickou ochranu. Lidé jako Felix Steeghs nebo Ryaz Shamji podobné kroky podporují. Uvědomují si, že bez takové regulace by jejich průmysl nemohl v Etiopii skutečně rozkvést.
"Žije tam tak dvě stě Evropanů a za jeden rok se běloši stali terčem asi deseti útoků. Pět z nich skončilo smrtí," uvádí nizozemský obchodník. V Etiopii začal pěstovat růže na pěti tisících metrů čtverečních, do srpna chce svůj podnik rozšířit na dvojnásobek a možnosti dalšího růstu jsou prý nedozírné. Nejen pro něj.
"Jsem přesvědčen, že Etiopie má v tomto směru úžasný potenciál. V posledních třech letech se náš průmysl rozmáchl ze 40 na 250 hektarů," říká Ryaz Shamji, který si tu založil květinářskou farmu už před šesti lety. Dnes prodává ročně 24 miliónů růží.
Toto odvětví přináší Etiopii každý rok dvacet miliónů dolarů. Ekology ale zneklidňuje, že pěstitelé používají na zvýšení produkce škodlivé chemikálie.
"Vemte si například pesticidy - dělníci, kteří s nimi přicházejí do styku, rozhodně nemají vyhovující pracovní podmínky. O dopadu na přírodu nemluvě," upozorňuje Negusu Aklilu, koordinátor etiopského Ekologického fóra.
Vláda poskytuje cizincům investiční pobídky, umožňuje jim pětileté daňové prázdniny a bezcelní dovoz techniky. Spolupracuje však i s ekology a zavedla nový zákon proti znečišťování životního prostředí.
"Pokud se ukáže, že nejste schopen vyrábět ekologicky čistě, pak váš podnik zavřeme," ujišťuje Tewolde Birhan, ředitel etiopské Agentury pro ekologickou ochranu. Lidé jako Felix Steeghs nebo Ryaz Shamji podobné kroky podporují. Uvědomují si, že bez takové regulace by jejich průmysl nemohl v Etiopii skutečně rozkvést.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích