Nejen vodní kaskády
Která z českých firem vložila peníze a um do energetiky, může počítat s vysokým
zhodnocením své investice.
Která z českých firem vložila peníze a um do energetiky, může počítat s vysokým zhodnocením své investice.
Na vrcholcích pohoří Pirin stále leží hluboký sníh. Přes den ho rozehřívá slunce a po úbočích se pak do údolí valí rozvodněné potoky. "Čím více vody, tím lépe," pochvaluje si spokojeně Jaromír Tesař, předsedseda představenstva společnosti Energo-Pro, jehož firma je v zalesněných kopcích vlastníkem a provozovatelem kaskády tří vodních elektráren Sandanska Bistritza. K nim patří i unikátních sedmnáct přívodních kanálů a tři vodní nádrže.
Ke spokojenosti mají čeští manažeři ještě jeden důvod. V průběhu tří let zrekonstruovali celou čtyři desítky let starou kaskádu, a to bez omezení výroby elektřiny. "Hotovo," oznámil v minulých dnech šéf uvedené firmy před bankéři a místní honorací, kteří se sešli, aby si prohlédli výsledek. "Strojní část prodělala generální opravu, elektročásti jsme vyměnili kompletně a zavedli jsme moderní řídicí systém," ukazuje Jaromír Tesař na novotou se lesknoucí žlutočerveně natřené Peltonovy vertikální turbíny a měřicí zařízení.
Kdo modernizuje, investuje do budoucnosti. V případě bulharské energetiky to platí zejména. "Vstup do Evropské unie otevře energetický trh a my budeme moci využít toho, že začne platit požadavek EU, aby každá země zajistila určitý podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů," vysvětluje Tesař, proč jeho společnost, která je v Bulharsku se svými osmi elektrárnami největším soukromým zahraničním investorem ve vodní energetice, vložila do oprav sedm milionů eur. Již nyní je zřejmé, že tato pět let stará investice se Energo-Pro vyplatila. Po těchto zdrojích energie je poptávka a jejich hodnota stoupla za poslední roky troj- až čtyřnásobně. A od příštího roku pravděpodobně ještě vzroste, podobně jako i ceny energií.
K PRVNÍMU LEDNU má být odstaven 3. a 4. blok v jaderné elektrárně Kozloduj, která kapacitou čtyř bloků 2880 MW zajišťovala Bulharsku pozici největšího producenta a exportéra elektřiny na Balkáně. Vše se rázem změní. Bulharská vláda za tuto "oběť" žádá od Evropské unie vyšší kompenzace než doposud. Začíná se dokonce hovořit o tom, že Bulhaři se snaží o odklad uzavření zmíněných bloků. Tomu by mohlo nasvědčovat například směrem k Bruselu vystrčené tykadlo v podobě mediálně prezentované studie, která měla podpořit zachování bloků. Ředitel Kozloduje Ivan Ivanov v souvislosti s tím počátkem května argumentoval změněnou energetickou situací ve světě i na Balkáně a také licencí bulharské Agentury pro jadernou regulaci, která ji v roce 2003 poskytla jaderným blokům 3 a 4 na dalších osm, respektive deset let.
O to více se naděje na řešení blížících se energetických potíží upírají na projekt jaderné elektrárny Belene, o jejíž výstavbu usiluje jak konsorcium Škoda Alliance, tak ruský Atomstrojeksport. Obálky s nabídkami byly již otevřeny a o vítězi by se mělo rozhodnout do konce roku. Variant je přitom několik. Pravděpodobná je i ta, že se Rusové s Čechy o koláč mnohamiliardové investice podělí. Tedy jak o investice, tak i o možnost získat část elektrárny. "I tak by pro všechny zůstalo dost," nevylučuje tuto možnost Karel Tlustý, vrchní ředitel úseku řízení rizik ČEB, která je součástí konsorcia.
Takovému řešení by nasvědčoval i nový přístup bulharské vlády k energetice. "Dříve byl zájem privatizovat toto odvětví a vytvořit zde konkurenční prostředí. Dnes má současný ministr hospodářství a energetiky Rumen Ovčarov představu, že je v ní třeba posílit státní vliv," vysvětluje situaci obchodní rada českého velvyslanectví v Sofii Luboš Laštůvka.
To se projevuje i v přístupu k privatizaci jaderné elektrárny Belene. "Dosud se uvažovalo o zahraničním kapitálu v objemu kolem 49 procent, stát si měl ponechat 51% kontrolu. Nyní ministr mluví o tom, že po vstupu do Evropské unie by odtud Bulharsko mohlo získat finanční zdroje a státní vlastnický podíl by tak byl vyšší," dodává Luboš Laštůvka. Z logiky věci vyplývá, že Bulhaři by mohli mít zájem spíše na dvou menších zahraničních spoluvlastnících než na jednou silném.
BULHARSKÝ STÁT si současně nechce pohněvat ani tradiční ruské spojence, ani technicky osvědčené Čechy, kteří patří především díky společnosti ČEZ k mocným zahraničním investorům v oblasti energetiky. ČEZ již předloni privatizoval tři elektrorozvodné závody v západní části země za 281,5 milionu eur a počátkem května podepsal dohodu o privatizaci tepelné elektrárny ve Varně ve výši 306 milionů eur. Modernizace kolosu by měla přijít na dalších 200 milionů eur, kvůli splnění provozních a ekologických podmínek EU.
Mimo to se ČEZ v memorandu zavázal, že během příštích čtyř let investuje do bulharské energetiky dalších 40 milionů eur.
Investice v Bulharsku plánují i jiné české firmy. Skupinu tuzemských podniků jako ŽS Brno, ŽPSV, EŽ Praha, AŽD Praha a další, které láká projekt elektrifikace a rekonstrukce železničních tratí. Česká exportní banka již nabídla, že účast na opravě, zvláště tratí zničených po povodních, umožní financováním do výše 100 milionů eur.
A tak není divu, že při pohledu na úspěšně investující české energetické podniky a potřeby budování elektrárenství a infrastruktury si tu jedna česká stavební firma koupila kamenolom a pískovnu.
AUTOR: Milan Mostýn
Hospodářské noviny, Sofie
Na vrcholcích pohoří Pirin stále leží hluboký sníh. Přes den ho rozehřívá slunce a po úbočích se pak do údolí valí rozvodněné potoky. "Čím více vody, tím lépe," pochvaluje si spokojeně Jaromír Tesař, předsedseda představenstva společnosti Energo-Pro, jehož firma je v zalesněných kopcích vlastníkem a provozovatelem kaskády tří vodních elektráren Sandanska Bistritza. K nim patří i unikátních sedmnáct přívodních kanálů a tři vodní nádrže.
Ke spokojenosti mají čeští manažeři ještě jeden důvod. V průběhu tří let zrekonstruovali celou čtyři desítky let starou kaskádu, a to bez omezení výroby elektřiny. "Hotovo," oznámil v minulých dnech šéf uvedené firmy před bankéři a místní honorací, kteří se sešli, aby si prohlédli výsledek. "Strojní část prodělala generální opravu, elektročásti jsme vyměnili kompletně a zavedli jsme moderní řídicí systém," ukazuje Jaromír Tesař na novotou se lesknoucí žlutočerveně natřené Peltonovy vertikální turbíny a měřicí zařízení.
Kdo modernizuje, investuje do budoucnosti. V případě bulharské energetiky to platí zejména. "Vstup do Evropské unie otevře energetický trh a my budeme moci využít toho, že začne platit požadavek EU, aby každá země zajistila určitý podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů," vysvětluje Tesař, proč jeho společnost, která je v Bulharsku se svými osmi elektrárnami největším soukromým zahraničním investorem ve vodní energetice, vložila do oprav sedm milionů eur. Již nyní je zřejmé, že tato pět let stará investice se Energo-Pro vyplatila. Po těchto zdrojích energie je poptávka a jejich hodnota stoupla za poslední roky troj- až čtyřnásobně. A od příštího roku pravděpodobně ještě vzroste, podobně jako i ceny energií.
K PRVNÍMU LEDNU má být odstaven 3. a 4. blok v jaderné elektrárně Kozloduj, která kapacitou čtyř bloků 2880 MW zajišťovala Bulharsku pozici největšího producenta a exportéra elektřiny na Balkáně. Vše se rázem změní. Bulharská vláda za tuto "oběť" žádá od Evropské unie vyšší kompenzace než doposud. Začíná se dokonce hovořit o tom, že Bulhaři se snaží o odklad uzavření zmíněných bloků. Tomu by mohlo nasvědčovat například směrem k Bruselu vystrčené tykadlo v podobě mediálně prezentované studie, která měla podpořit zachování bloků. Ředitel Kozloduje Ivan Ivanov v souvislosti s tím počátkem května argumentoval změněnou energetickou situací ve světě i na Balkáně a také licencí bulharské Agentury pro jadernou regulaci, která ji v roce 2003 poskytla jaderným blokům 3 a 4 na dalších osm, respektive deset let.
O to více se naděje na řešení blížících se energetických potíží upírají na projekt jaderné elektrárny Belene, o jejíž výstavbu usiluje jak konsorcium Škoda Alliance, tak ruský Atomstrojeksport. Obálky s nabídkami byly již otevřeny a o vítězi by se mělo rozhodnout do konce roku. Variant je přitom několik. Pravděpodobná je i ta, že se Rusové s Čechy o koláč mnohamiliardové investice podělí. Tedy jak o investice, tak i o možnost získat část elektrárny. "I tak by pro všechny zůstalo dost," nevylučuje tuto možnost Karel Tlustý, vrchní ředitel úseku řízení rizik ČEB, která je součástí konsorcia.
Takovému řešení by nasvědčoval i nový přístup bulharské vlády k energetice. "Dříve byl zájem privatizovat toto odvětví a vytvořit zde konkurenční prostředí. Dnes má současný ministr hospodářství a energetiky Rumen Ovčarov představu, že je v ní třeba posílit státní vliv," vysvětluje situaci obchodní rada českého velvyslanectví v Sofii Luboš Laštůvka.
To se projevuje i v přístupu k privatizaci jaderné elektrárny Belene. "Dosud se uvažovalo o zahraničním kapitálu v objemu kolem 49 procent, stát si měl ponechat 51% kontrolu. Nyní ministr mluví o tom, že po vstupu do Evropské unie by odtud Bulharsko mohlo získat finanční zdroje a státní vlastnický podíl by tak byl vyšší," dodává Luboš Laštůvka. Z logiky věci vyplývá, že Bulhaři by mohli mít zájem spíše na dvou menších zahraničních spoluvlastnících než na jednou silném.
BULHARSKÝ STÁT si současně nechce pohněvat ani tradiční ruské spojence, ani technicky osvědčené Čechy, kteří patří především díky společnosti ČEZ k mocným zahraničním investorům v oblasti energetiky. ČEZ již předloni privatizoval tři elektrorozvodné závody v západní části země za 281,5 milionu eur a počátkem května podepsal dohodu o privatizaci tepelné elektrárny ve Varně ve výši 306 milionů eur. Modernizace kolosu by měla přijít na dalších 200 milionů eur, kvůli splnění provozních a ekologických podmínek EU.
Mimo to se ČEZ v memorandu zavázal, že během příštích čtyř let investuje do bulharské energetiky dalších 40 milionů eur.
Investice v Bulharsku plánují i jiné české firmy. Skupinu tuzemských podniků jako ŽS Brno, ŽPSV, EŽ Praha, AŽD Praha a další, které láká projekt elektrifikace a rekonstrukce železničních tratí. Česká exportní banka již nabídla, že účast na opravě, zvláště tratí zničených po povodních, umožní financováním do výše 100 milionů eur.
A tak není divu, že při pohledu na úspěšně investující české energetické podniky a potřeby budování elektrárenství a infrastruktury si tu jedna česká stavební firma koupila kamenolom a pískovnu.
AUTOR: Milan Mostýn
Hospodářské noviny, Sofie
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
