zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jaderný odpad pod Čeřínkem? Až v roce 2065, říká šéf SÚRAO

02.06.2006
Odpady
Jaderný odpad pod Čeřínkem? Až v roce 2065, říká šéf SÚRAO
Dnes půjdou lidé k volebním urnám, podle tvrzení ekologů z Bezjaderné Vysočiny budou svým hlasem, alespoň v našem regionu, rozhodovat mj. o možném úložišti jaderného odpadu pod Čeřínkem. Právě proto uspořádali v pondělí besedu s představiteli politických stran, které minulý týden předcházela podobná diskuse s ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslavem Dudou. Podle jeho vyjádření pro JL však téma úložiště není vůbec tak "horké", jak se zdá, ba co víc, svou realizací spadá až do druhé poloviny 21. století.

* Stručně a jasně, jak to v této chvíli vypadá s předpokládanou variantou úložiště u Rohozné pod Čeřínkem?

"Situace je taková, že jsme v uvedené lokalitě dokončili druhou etapu výzkumných prací a současně byla vytypována tzv. zúžená lokalita, což je území určené pro další průzkum, stejně tak pro možné umístění povrchového areálu. Pro další ověřovací geologické průzkumné práce potřebujeme získat povolení od ministerstva životního prostředí, dále také vyjádření obcí v okolí, například Rohozné, Dolní Cerekve či Milíčova."

* S dalším průzkumem tedy počítáte kdy?

"Podle vládního usnesení nejdříve v roce 2009, protože do této doby jsou veškeré práce zastavené. Naši činnost určuje tzv. koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, která byla schválena vládou v roce 2002. Ta nám ukládá do roku 2015 vybrat ze současných šesti lokalit dvě. Výběr učiníme na základě výsledků geologických vrtů, musíme ověřit podloží."

* Čeřínek je favoritem?

"Ano, my spíše říkáme lokalita Rohozná, protože není tak úplně pod Čeřínkem. Rádi bychom zde prováděli hlubinný průzkum, ale nejdříve musíme získat, jak už jsem řekl, povolení ministerstva životního prostředí."

* Dohodněme se, že alespoň v tomto rozhovoru zůstaneme u označení Čeřínek. Proč právě on, je to přece přírodní památka, copak se pro odpad nenajde místo v okolí jaderných elektráren?

"Umístění lokalit se řídí geologickými poměry. V úvodních etapách prací jsme zkoumali celé území České republiky. Na základě tohoto mapování se vytypovalo nejdříve třicet oblastí, pak se okruh zúžil na třináct, nyní je jich šest, kde jsou jedny z nejvhodnějších geologických podmínek pro takové úložiště. Jak to vypadá, pod Čeřínkem je velmi kvalitní a neporušený žulový masív, který umožňuje vyhloubit úložiště a velmi bezpečně do něj radioaktivní odpady uložit."

* Co říkáte protestům místních občanů, zejména z Bezjaderné Vysočiny?

"Nejde o nic nového, ve všech lokalitách je proti takovým záměrům odpor - někde větší, jinde menší. Myslím si, že je potřeba tuto otázku diskutovat, vysvětlit, co stavba může přinést, jaký představuje zásah do okolní přírody, a snažit se najít nějaký kompromis a konsensus. Samozřejmě na to máme spoustu času, vzhledem k tomu, že k výběru dvou lokalit dojde až v roce 2015."

* Předpokládejme, že tento rok už nastal, pustíte se ihned do ukládání odpadu?

"Celá zmíněná koncepce počítá s tím, že teprve v roce 2030 by se začalo s budováním ověřovacího podzemního díla, tzn. důlní práce, vyrazí se štola do podzemí apod. Začátek budování úložných chodeb a prostorů je plánován na rok 2050. Se zavážením vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu počítáme nejdříve v roce 2065. Do té doby se vyhořelé jaderné palivo bezpečně skladuje v areálu jaderné elektrárny Dukovany a bude i v Temelíně. Sklady je možné navštívit a přesvědčit se, jak kontejnery vypadají. Za celou dobu provozu Dukovan (od r. 1985 -pozn. redakce) je tam asi šedesát skladovacích kontejnerů."

* Jak jsem z vašich slov pochopil, kapacita skladů je tedy omezená. Nicméně rok 2065 je přece jen daleko, nezdá se vám to plánování nějak předčasné?

"Tyto sklady považujeme za přechodné řešení. Finálně by se vyhořelé palivo uložilo hluboko pod zem, přičemž do roku 2065 máme pořád čas zvažovat, jestli se nebude přepracovávat nebo využívat jiným způsobem. Může se stát, že úložiště nakonec nebude ani potřeba, nebo jen v menší míře - to záleží na budoucím vývoji technologií. Je však naší povinností tyto otázky, které jaderná energetika na nás klade, řešit. To znamená mít i připravenou lokalitu, kde by se případně radioaktivní odpady nebo vyhořelé palivo konečným způsobem uložily."

Zdroj: Jihlavské listy
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí