zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dobrovolníkem na ekologických farmách - projekt WWOOF

01.07.2006
Zemědělství
Dobrovolníkem na ekologických farmách - projekt WWOOF

Pracovat na farmě za stravu a nocleh je jedním z nejjednodušších způsobů, jak se ve světě přiučit novým věcem a poznat, jak žijí lidé na venkově.

 

Je to samozřejmě ideální příležitost pro příznivce ekologického zemědělství, kteří si jej tak vyzkoušejí v praxi. Někdo práci na farmě volí jako odpočinek od mnohdy náročného a stereotypního cestování.
 

Práci na farmě ve vybraných zemích vám pomůže najít členství v jednom z mnoha celosvětových dobrovolnických sdružení - WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms). Nosnou myšlenkou sdružení je ekologie a udržitelný rozvoj. Celý projekt vznikl v 70. letech v Anglii, kdy zapadal do ideálů hippies. Tehdy se ještě jmenoval Willing Workers On Organic Farms. Dodnes celý systém tuto příchuť s sebou nese. A funguje velice jednoduše. Stačí si v dané zemi vyhledat kontaktní adresu, zaplatit členský poplatek cca 20 USD a pak si v obdrženém seznamu vybrat vhodnou farmu. Stačí zavolat některému z farmářů, jestli je ochoten a schopen vás v daný termín přijmout. Po příjezdu jen předložíte farmáři seznam farem, který je zároveň i vaším průkazem, jelikož obsahuje údaje o vás a datum platnosti.
Zapojení farem a propracovanost systému se v různých zemích liší. Nejsou do něho zapojeny úplně všechny země světam - seznamy a bližší informace lze nalézt na internetu, existují i stránky v češtině. Já jsem poznal a mohu srovnat dvě zdánlivě stejné a přesto v některém směru rozdílné sítě farem WWOOF - australskou a americkou. V USA, zemi lidnaté a vysoce industrializované, je zemědělství „průmyslem“ obřích rozměrů. Naproti tomu „pustá“ Austrálie živí jen zhruba 20 milionů obyvatel. Možná i proto je WWOOF daleko populárnější v Austrálii než v USA. Americká organizace je mírně nepřehledná, roztříštěná a počet hostitelských farem na seznamu je několikanásobně menší než v Austrálii.
Hosté i hostitelé na farmách si uvědomují, že po nějakou dobu spolu žijí úplně cizí lidé, a proto by na to měli být připraveni. Tento fakt je také velice zajímavým aspektem WWOOF. Přijíždějící dobrovolník i jeho hostitel už hoří zvědavostí, s kým se setká a stráví několik příštích týdnů. Hostitelé se mohou velice lišit. Můžete narazit na ortodoxní ekology či rozvolněné hippies, můžete narazit i na zapálené křesťany, buddhisty nebo i na lidi, kteří jsou prostě jen rádi za každou společnost. Pro Čechy, farmařící ve vzdálených  zemích, je zajisté velice zajímavé, že si mohou sáhnout i na tak pro nás exotická odvětví jako je pěstování manga, banánů či pobyt na ústřicové farmě. Sám jsem pár týdnů na banánové farmě strávil a za tu dobu se člověk o banánech dozví hodně. Například podle přísloví „kovářovic kobyla chodí bosa“ platí i zde – banánový farmář má o banány pro vlastní potřebu nouzi. Všechny se totiž z farmy expedují nezralé, tudíž nepoživatelné.
V centrální Austrálii jsem nějakou dobu pracoval u starších lidí v důchodu. Žili sami na odloučeném místě v polopoušti a žádnému velkému farmaření se nevěnovali. Moje „ekologicky – zemědělská“ činnost spočívala v betonování základů pro garáž, opravu míchačky a noční střelbu lišek s majitelem farmy. Měli totiž stádo ovcí a lišky nebyly na pozemku vítané. Naproti tomu na jedné z farem, kde jsem strávil téměř půl roku, byl majitel totální nadšenec a například pro kompost málem vymýšlel chemické rovnice. Obsah kompostu musel mít přesné poměry chlévské mrvy, jetele, sena, vápníku ze slepičinců atd.
Jeden z druhů práce, který vás asi na farmě nemine, je plení záhonů. Absence pesticidů a jiných chemikálií patří mezi principy ekologického zemědělství. To znamená, že plevel, které nezničí chemický postřik, musí vytrhat lidské ruce. Trávit hodiny na kolenou v horkém dni patří mezi méně zábavné chvíle na farmě. Mezi ty příjemější naopak patří výlety po okolí. Farmáři jsou většinou velcí lokál patrioti a nadšeně vám doporučí spousty míst k prohlédnutí.
Pobyt na farmě trvá již od několika týdnů přes několik let a někdy až nadoživotí v případě, že se na farmu dobrovolník či dobrovolnice přižení či přivdá. Může se také stát, že farmáři padnete do oka a z dobrovolnictví se stane regulérní zaměstnání. Většinou je však dobrovolničení na farmách zajímavým zpestřením cestování. Člověk se na chvíli zastaví, odpočne si a pozná navštívený kraj z jiné perspektivy, než jsou památky a hotely.

http://www.kalimera.cz

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
10
10. 2017
10-12.10.2017 - Konference
Milovy - Sněžné
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí