Z rozkladové komise ministra životního prostředí
č. 6/2006
Výklad k charakteru omezení vyplývajícího ze závazného stanoviska podle § 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.
k lesnímu hospodářskému plánu nebo lesní hospodářské obnově v souvislosti s uplatněním ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb.
k § 4 odst. 3 a § 58 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Závazné stanovisko k lesnímu hospodářskému plánu nebo lesní hospodářské osnově podle § 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., nezakládá nárok na náhradu újmy, pokud poukazuje na omezení vyplývající přímo ze zákona č. 114/1992 Sb.
Odůvodnění:
Závazné stanovisko k lesnímu hospodářskému plánu nebo hospodářské osnově především deklaruje soulad těchto koncepčních dokumentů se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Omezení stanovené v závazném stanovisku by tak měla odpovídat omezením daným zákonem č. 114/1992 Sb. Tato omezení nelze považovat za omezení vyplývající z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle citovaného zákona (§ 58 odst. 2, věta druhá); jedná se o omezení přímo ze zákona.
V praxi však nelze vyloučit, že podmínky založené závazným stanoviskem dle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona nevycházejí přímo z obecných zákonných omezení. V takovém případě by potom vlastníku pozemku nebo jeho nájemci náležela náhrada újmy, která vznikla nebo trvala v důsledku takového omezení, které nevyplývá přímo ze zákona a jímž došlo ke ztížení lesního hospodaření na daném pozemku.
č. 7/2006
Výklad k ustanovení § 58 odst. 2 poslední věta zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
k § 8 odst. 2 a § 58 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo souhlasem podle části druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., se ve smyslu ustanovení § 58 odst. 2, poslední věta citovaného zákona rozumí pouze rozhodnutí vydané podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona.
Odůvodnění:
Z rozhodnutí, závazných stanovisek či souhlasů vydávaných podle části druhé zákona o ochraně přírody a krajiny může nárok na náhradu újmy ve smyslu § 58 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny založit pouze rozhodnutí podle § 8 odst. 2 citovaného předpisu.
Ostatní rozhodnutí, závazná stanoviska či souhlasy podle části druhé zákona pouze vycházejí ze zákonných omezení, a jejich vydáním tedy nemůže vzniknout újma spočívající ve ztížení zemědělského či lesního hospodaření. Tato rozhodnutí, závazná stanoviska či souhlasy mohou obsahovat podmínky, které však rovněž nelze vnímat jako omezení vlastníka či nájemce nemovitosti, nýbrž jako úlevu ze zákonného zákazu.