Dobrá voda

O suroviny se pivovar nebojí, ale těkavé látky musí sledovat.

Z vyhlídkové věže pivovaru je nejlepší výhled na budovanou průmyslovou zónu. "Je 13krát větší než pozemek pivovaru, kde se vaří kromě Radegastu také Velkopopovický Kozel, Gambrinus a nealkoholické pivo Birell," říká Ivo Kaňák, manažer závodu, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

Poprvé tu uvařili pivo před 35 lety. Důvodem byl dostatek kvalitní vody a čisté životní prostředí. Dnes zde funguje druhý největší pivovar a šestá největší sladovna v ČR.

Ekonom se zajímal, jaké dopady na tuto potravinářskou firmu, certifikovanou podle ISO 14001, bude mít automobilka. "Výstavba se nedotkne kvality vody. Tu bereme z 15 km vzdálené nádrže Morávka, voda pak prochází úpravnou Vyšní Lhoty a v pivovaru se zbavuje chloru. Navíc máme i záložní zdroj stejně kvalitní vody ze Šancí," říká manažer pivovaru. "S krajem jsme uzavřeli smlouvu o zajištění budoucích nároků na náhradu škody s maximálním plněním ve výši 800 tisíc korun za každou hodinu výluky pivovaru. Kraj nám ručí za to, že ani v době výstavby zóny, ani při provozu továrny nedojde k poškození životního prostředí, které by negativně ovlivnilo výrobu piva a sladu," vypočítává. Pivovar si smluvně ošetřil i takové věci, jakými jsou například překopnutí vodovodu, narušení spodní vody a emise. "Sledovat budeme těkavé organické látky, které by mohly uniknout třeba z lakovny," dodává Kaňák.

Plzeňský Prazdroj je přímým účastníkem řízení, vyjadřoval se k EIA na přípravu zóny a věří, že stejně bude moci ošetřit proces schvalování samotné výstavby. Do automobilky chce pivovar dodávat nealkoholický Birell, který už odebírají například Třinecké železárny nebo mladoboleslavská Škoda.