zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Smrčina – šumavské pralesy

08.07.2006
Příroda
Les
Smrčina – šumavské pralesy
Smrčina je sice se svými 1338 m n. m. třetím nejvyšším vrcholem Šumavy, ale stále zůstává poněkud stranou zájmu návštěvníků. Pravděpodobně proto, že v její blízkosti se nachází nejvyšší šumavský vrchol – Plechý. Také její excentrická poloha na hranici NP Šumava je jedním z důvodů, proč není Smrčina tak turisticky atraktivní jako například Boubínský prales.
 

Je to škoda, neboť kromě posledních ostrůvků starých smíšených porostů a zbytků přirozených klimatických smrčin v jejích nejvyšších partiích zaujmou porosty kapradin, v nichž se topí i středně vzrostlý člověk. Nekonečné zelené moře až 180 cm vysokých rostlin, rozprostírající se po severních svazích směrem k Lipenské vodní nádrži, je skutečně něco nevídaného.
Masív Smrčiny je jakýmsi pokračováním Trojmezenského masívu v místě, kde je v jednom místě doslova rozetnut průsmykem o nadmořské výšce necelých tisíc metrů. V tomto průsmyku se nachází sezónní hraniční přechod do Rakouska s prostým názvem 1/10. Tento přirozený předěl byl v minulosti hojně využíván a procházelo jím několik obchodních stezek. Číslo  1/10 není nic jiného než číslo hraničního kamene. Celá oblast tak kopíruje státní hranici s Rakouskem a evropské rozvodí Labe – Dunaj. Za jasného počasí nabízí krásné výhledy do Lipenské kotliny, ale také až k rakouským Alpám.

Výchozí místa

Přechod masívu Smrčiny se dá zvládnout za jeden den, přičemž nejlepším výchozím místem je lipenská osada Nová Pec, kam je dobré železniční spojení. Přechod je možné zakončit tamtéž, nebo lépe v Horní Plané.

Samotný přechod

Z Nové Pece prvních 8 km mírně stoupáme po asfaltové silnici směrem na Říjiště. Míjíme skvost vodního stavitelství – Rossbach. Schwarzenberský plavební kanál tu po umělém mostě křižuje Koňský potok. Od sezónního kiosku na Říjišti je to již jen kousek k hraničnímu kameni 1/10. Zde nás konečně vítá úzká lesní pěšina. Proplétáme se mezi skalními bloky, věčně kluzkými kameny a obrovským kapradím. Pevné kotníčkové boty jsou k nezaplacení. Míjíme sjezdovku Hochficht, ležící na rakouské straně, a za kamenem 1/18 následuje prudký výšvih až na vrchol Smrčiny (1338 m n. m.), ke kameni 1/21. Na vrcholu je vztyčen mohutný železný kříž. Hřeben samozřejmě pokračuje dále, ale stezka uhýbá zpět do Čech. Prudkým klesáním mezi až dvoumetrovým kapradím v klidovém území Trojmezná – Smrčina se dostáváme na rozcestí U Tokaniště. Odtud bohužel musíme pokračovat opět po asfaltové cestě. Přes bývalé osady Josefův Důl a Huťský Dvůr, kdysi situované u Schwarzenberského kanálu, se příjemnou krajinou plnou luk, pastvin a osamělých skal dostáváme do lipenské obce Bližší Lhota. Na druhou stranu Lipna, do Horní Plané, se buďto necháme převézt přívozem, nebo pokud chceme ušetřit 10 Kč, můžeme Lipno přeplavat.

Doporučení na cestu

Vyplatí se sledovat předpověď počasí, protože bouřka dokáže být ve vrcholových partiích hřebene krajně nepříjemná a nebezpečná. Doporučuji pevné boty, zejména po dešti je stezka velmi kluzká. Celá trasa měří přibližně 25 km. Pro ty, kteří se rozhodnou pro vícedenní přechod, bych dodal, že na hřebeni prakticky není vhodné místo pro bivak.

http://www.kalimera.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí