Úřady nás příliš zatěžují, tvrdí firmy

Před několika měsíci dostala řada podnikatelů na stůl dotazník od státu. Ptal se, zda po nich nechce moc papírování. Někteří oslovení to považovali za provokaci, a mnoho jich odmítlo odpovědět.
Úředníci tímto způsobem zjišťovali celkové náklady, které firmy mají kvůli povinnosti poskytovat státu různé informace. A dospěli k částce 86,4 miliardy korun ročně. Tato suma je navíc neúplná - řada ministerstev přiznala jen část věcí, které po firmách chtějí.
Například Ministerstvo vnitra neuvedlo předpisy, které upravují požární ochranu a bezpečnost. Ministerstvo pro místní rozvoj zase tvrdí, že podnikatelé nemají žádné informační povinnosti a náklady u stavebního řízení a dokumentace staveb.

Zahlcení živnostníci
Stát přitom často po živnostnících chce informace, které vůbec nepotřebuje nebo které již mají jiné úřady. "Proč bych měl dávat stavebnímu úřadu výpis z katastru nemovitostí, když si to může zjistit sám?" říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Podobné zkušenosti hlásí i jednotliví podnikatelé. "Musím vyplňovat takové množství statistik a hlášení, že by mě zajímalo, jestli to všechno někdo čte. A kontroluje nás tolik úřadů, že jsou živnostníci zahlceni a nestíhají se ani věnovat svým zakázkám," stěžuje si majitel restaurace Zdeněk Kopka.
Nejvíce firmy trápí, když je úředníci kvůli formalitám zbytečně zdržují.
Například podnikatel Alexander Szotkowski se svojí společností Ventureal v Česku staví větrné elektrárny. Zatímco ve většině krajů není problém, aby úřady současně měnily územní plán a hodnotily dopady činnosti na životní prostředí (takzvaná EIA), na severní a jižní Moravě musí nejdříve proběhnout EIA, a až poté může požádat o změnu územního plánu.
"Zdrží mě to o celý rok. Přitom obě činnosti dělá stejný orgán," tvrdí Szotkowski s tím, že zahájení stavby tak trvá celé tři roky. Stát navíc podle něj chrání jen velké firmy, na kterých má zájem. "Taková Hyundai může do roka od oznámení investice kopnout do země," říká.
I sama dosluhující vláda přiznává, že je byrokracie příliš, a slibuje její snížení o pětinu. Firmy by tak ročně ušetřily sedmnáct miliard, což je částka, za kterou by mohly zaměstnat přes padesát tisíc lidí s průměrným platem.
Ještě před rokem však kabinet sliboval, že by tento pokles mohl být do roku 2007. Nyní již hovoří o termínu 2010, a navíc by to mělo platit jen pro pět vybraných ministerstev, které produkují nejvíce byrokracie. Resorty práce, zdravotnictví, zemědělství, financí a životního prostředí mají "na svědomí" 70 z celkových 86 miliard nákladů.
Na omezení byrokracie by měli dohlížet sami úředníci, a to především při legislativním procesu.

Firmy chtějí nové zákony
Do sněmovny by neměli pouštět takové zákony, které by administrativu podnikatelům neúměrně zvyšovaly. Na dohled prý stát nebude potřebovat další zaměstnance, ale vystačí si se současným počtem.
Podnikatelé by však raději viděli, kdyby stát některé složité a mnohokrát novelizované zákony zcela přepsal. "Budeme vyžadovat konkrétní kroky," tvrdí Drábek. Stát by podle něj měl zjednodušit obchodní a živnostenský zákon a oblast sociálního pojištění. Druhým krokem by mělo být výrazné zjednodušení stavebních předpisů. Úřady by také měly sdílet registry a údaje a omezit by se mělo i statistické zjišťování.
A jak Úřad vlády celkovou administrativní zátěž počítal? Posbíral seznam veškerých informačních povinností, jež úřady po podnikatelích vyžadují, zjistil okruh podnikatelů a frekvenci, jak často tyto činnosti vykonávají. Konkrétní náklady se pak snažil získat v dotaznících přímo od podnikatelů.