Místo dělostřelcům mají kopce patřit lyžařům
"Vojenský prostor, průjezd zakázán". Velká písmena na bílém podkladu svítí do
dálky.
Za cedulí s výstražným nápisem se vine úzká asfaltová silnice - někam daleko do
kopců na obzoru, zatímco dole se rozkládá lipenská nádrž.
Právě tam nahoře, na jednom z mnoha vrchů, má vzniknout možná jedno z největších
lákadel: zcela nový lyžařský areál pro tisíce lidí, který má Českokrumlovsko a
celé jižní Čechy otevřít zimní turistice. A který by si dělal ambice přetáhnout
lyžaře dokonce i Krkonoším.
Podle jeho zastánců bude pro zdejší kraj spásou - přinese práci a peníze, tedy
přesně to, co v regionu, který téměř 60 let žije ve stínu obřího vojenského
prostoru Boletice, dlouho potřebuje. Navíc teď, kdy armáda po dlouhém
přesvědčování souhlasila, že se části prostoru vzdá.
Jenže jedinečný a smělý projekt, který se zhlédl v podobných lyžařských centrech
na opačné straně hor v Rakousku, má stejně tak mnoho odpůrců.
A ti jsou odhodláni chránit přírodu, jež si na neuvěřitelných 22 tisících
hektarech, i navzdory pravidelným cvičením dělostřelců a pěšáků, zachovala svou
nedotčenou podobu.
"Vojenský prostor, průjezd zakázán". Velká písmena na bílém podkladu svítí do dálky.
Za cedulí s výstražným nápisem se vine úzká asfaltová silnice - někam daleko do kopců na obzoru, zatímco dole se rozkládá lipenská nádrž.
Právě tam nahoře, na jednom z mnoha vrchů, má vzniknout možná jedno z největších lákadel: zcela nový lyžařský areál pro tisíce lidí, který má Českokrumlovsko a celé jižní Čechy otevřít zimní turistice. A který by si dělal ambice přetáhnout lyžaře dokonce i Krkonoším.
Podle jeho zastánců bude pro zdejší kraj spásou - přinese práci a peníze, tedy přesně to, co v regionu, který téměř 60 let žije ve stínu obřího vojenského prostoru Boletice, dlouho potřebuje. Navíc teď, kdy armáda po dlouhém přesvědčování souhlasila, že se části prostoru vzdá.
Jenže jedinečný a smělý projekt, který se zhlédl v podobných lyžařských centrech na opačné straně hor v Rakousku, má stejně tak mnoho odpůrců.
A ti jsou odhodláni chránit přírodu, jež si na neuvěřitelných 22 tisících hektarech, i navzdory pravidelným cvičením dělostřelců a pěšáků, zachovala svou nedotčenou podobu.
Turisté? Jen během léta
Stačí se podívat na leteckou mapu, která visí starostovi Horní Plané v kanceláři a je jasné, proč právě tady stojí o vybudování lyžařského areálu na vrchu Špičák nejvíc.
Ze shora se na podhorské městečko tlačí lesy až donedávna zcela nepřístupného vojenského prostoru, 1300 metrů na opačnou stranu se bělají pláže lipenské přehrady. Do téhle "mezery" se musí vejít městečko s malým náměstím a desítkami hotelů a penziónů s turisty z Česka, Rakouska a Nizozemska. Není divu, že starosta Jiří Hůlka (nezávislí) už roky bojuje za to, aby vojáci alespoň část území opustili a dali tak nejen Horní Plané, ale i vesnicím v okolí Lipna, šanci vydělat na turistice mnohem víc než nyní.
Je horký letní den a hornoplanském náměstí je živo: lidé vysedávají na zahrádkách restaurací, městem křižují cykloturisté a hosté z hotelů se chodí koupat k oblíbené pláži u přívozu.
Jenže tahle "idylka" tady trvá nanejvýš dva měsíce v roce, přesněji hlavně přes prázdniny. Na kraj, v němž hoteliéři nabízejí 24 tisíc lůžek a jehož hlavní příjmy plynou právě z turistů, je to málo.
Jak z toho ven? "Ten recept je jasný: Lipensko potřebuje být atraktivní i během zimní sezóny. A vybudování lyžařského areálu, který by sem přilákal lidi na další dva tři měsíce v roce, se tady přímo nabízí," vysvětluje starosta Hůlka. Kdo by v čele města vizionáře, který se vznáší v oblacích, byl hodně překvapený. Tady jde o velké peníze a pragmatický Hůlka sype z rukávu čísla, jimiž dokládá, jak by zimní sezóna regionu pomohla.
Například: v létě je tady nedostatek pracovníků, zatímco v zimě nezaměstnanost vzroste na 20 procent.
A pak hoteliéři: je spočítané, že k tomu, aby mohli obnovovat své podniky, by museli pronajímat lůžka za 600 korun na noc. To se týká jak velkých hotelů se 60 a více lůžky, tak i útulných penziónů, které vznikly přestavbou rodinných domů. "Kdyby byla i zimní sezóna, stačily by na údržbu a opravy tři stovky. Jenže reálná cena je dnes právě 300 za noc. Takže oni vlastně prodělávají, protože na obnovu svých svých podniků jim nezbývá," vysvětluje Hůlka.
Zkušenosti z jiných hor ukazují, že v zimě vydělávají všichni víc: jestli v létě utratí milovník pěší turistiky nebo kola průměrně 600 korun za den, v zimě je to skoro tisícovka.
Češi jezdí do Rakouska
Co má tedy vlastně na Špičáku vzniknout: čtyři sjezdovky s délkou 12 až 15 kilometrů, vleky, tři restaurace, technické zázemí pro rolby a zasněžovací zařízení. "Skutečně jen tohle, žádné megahotelové komplexy tam nechceme," tvrdí starosta.
Počty lyžařů se podle "turistické metodiky" počítají na sjezdovkách od hodiny. Takže kapacita na Špičáku by byla 6500 lidí za hodinu. A cena? Ta se zatím odhaduje zhruba na miliardu korun. Největší část by mohl zaplatit soukromý investor, zbývající by mohla přijít z evropských fondů přes město, kraj nebo stát.
Jenže v souvislosti s miliardovou investicí se nabízí otázka, jestli o lyžování na jihu Čech vůbec bude zájem. Na to má starosta po ruce opět čísla: už několik let funguje projekt, kdy se čeští lyžaři ubytují na Lipensku a jezdí 45 kilometrů autobusy lyžovat do rakouského Hochfichtu.
Za sezónu to je deset tisíc Čechů, tedy téměř čtvrtina všech lyžařů na Hochfitu. Takže proč by prý nezůstali na Lipensku, když by byl areál na Špičáku stejně dobrý jako ten v Rakousku?
Dnes sem v zimě jezdí hlavně lidé z jižních, středních a někdy i ze severních Čech. "Zatím se o možnosti lyžovat u nás na jihu moc neví, ale když to vyjde, budeme jednou konkurence i pro přecpané a drahé Krkonoše. Vezměte si Hochficht - tam čekáte ve špičce na vlek deset minut," plánuje Hůlka.
Ekologové ve hře
Jeden důležitý krok pro to, aby areál vzniknul, udělaly před pár týdny ministerstva obrany a místního rozvoje spolu s Jihočeským krajem. Tři strany se dohodly, že armáda se vzdá asi 17 procent území vojenského újezdu - právě oblasti kolem Špičáku.
Jestli tuhle změnu potvrdí nová sněmovna novelou zákona a vše půjde hladce, mohl by areál stát už v roce 2009.
Jenže skutečnost může být mnohem složitější. Boletice totiž kvůli neporušené přírodě patří mezi ptačí oblasti Natura 2000, tedy významná území v Evropě.
A právě schvalování stavby areálu v podobě, jak si ho představuje město i kraj, může kvůli tomu narazit. "Podle mých zkušeností to nemá šanci projít. Možná by mohlo, kdyby investor projekt víc přizpůsobil zájmům přírody," míní Vladimír Molek z ekologického sdružení Calla, které proti vybudování areálu vystupuje.
Sdružení sice říká turistice v Boleticích ano, ale nikoli té masové. "Musela by to být takzvaná měkká turistika, tedy žádné tisíce lidí, umělé zasněžování nebo kácení," vysvětluje Molek.
Ekologové navíc pochybují, že Češi nebudou po spuštění vleků na Špičáku dál jezdit do Rakouska za lepšími službami. Není proto divu, že v Horní Plané se o sdružení člověk nedozví nic moc lichotivého.
A kdyby mělo stavbu areálu úplně zablokovat, hněv na hlavy ochránců by byl určitě velký. "Ale my jsme po těch letech, co usilujeme o záchranu cenné přírody v Boleticích, už zvyklí," říká Molek.
Lyžařský areál Boletice
Jak má vypadat
V areálu mají vzniknout čtyři sjezdovky s vleky, které budou mít délku přibližně dvanáct až patnáct kilometrů. Součástí mají být i tři restaurace a technické zázemí pro zasněžování a rolby.
jaká bude kapacita
Kapacita je spočítána na 6500 lidí za hodinu. Dopravu má zajišťovat elektrická dráha, která vznikne dostavbou současné trati. Do areálu povede také silnice. Přilákat by měl hlavně lyžaře z jižních, středních a severních Čech a z Prahy.
Kolik bude areál stát
Náklady zatím nejsou přesně spočítané, hovoří se zhruba o jedné miliardě korun. Peníze by poskytl soukromý investor, podílet by se mohl také Jihočeský kraj a stát. Do provozu by se mohl uvést nejdříve v roce 2009.
Za cedulí s výstražným nápisem se vine úzká asfaltová silnice - někam daleko do kopců na obzoru, zatímco dole se rozkládá lipenská nádrž.
Právě tam nahoře, na jednom z mnoha vrchů, má vzniknout možná jedno z největších lákadel: zcela nový lyžařský areál pro tisíce lidí, který má Českokrumlovsko a celé jižní Čechy otevřít zimní turistice. A který by si dělal ambice přetáhnout lyžaře dokonce i Krkonoším.
Podle jeho zastánců bude pro zdejší kraj spásou - přinese práci a peníze, tedy přesně to, co v regionu, který téměř 60 let žije ve stínu obřího vojenského prostoru Boletice, dlouho potřebuje. Navíc teď, kdy armáda po dlouhém přesvědčování souhlasila, že se části prostoru vzdá.
Jenže jedinečný a smělý projekt, který se zhlédl v podobných lyžařských centrech na opačné straně hor v Rakousku, má stejně tak mnoho odpůrců.
A ti jsou odhodláni chránit přírodu, jež si na neuvěřitelných 22 tisících hektarech, i navzdory pravidelným cvičením dělostřelců a pěšáků, zachovala svou nedotčenou podobu.
Turisté? Jen během léta
Stačí se podívat na leteckou mapu, která visí starostovi Horní Plané v kanceláři a je jasné, proč právě tady stojí o vybudování lyžařského areálu na vrchu Špičák nejvíc.
Ze shora se na podhorské městečko tlačí lesy až donedávna zcela nepřístupného vojenského prostoru, 1300 metrů na opačnou stranu se bělají pláže lipenské přehrady. Do téhle "mezery" se musí vejít městečko s malým náměstím a desítkami hotelů a penziónů s turisty z Česka, Rakouska a Nizozemska. Není divu, že starosta Jiří Hůlka (nezávislí) už roky bojuje za to, aby vojáci alespoň část území opustili a dali tak nejen Horní Plané, ale i vesnicím v okolí Lipna, šanci vydělat na turistice mnohem víc než nyní.
Je horký letní den a hornoplanském náměstí je živo: lidé vysedávají na zahrádkách restaurací, městem křižují cykloturisté a hosté z hotelů se chodí koupat k oblíbené pláži u přívozu.
Jenže tahle "idylka" tady trvá nanejvýš dva měsíce v roce, přesněji hlavně přes prázdniny. Na kraj, v němž hoteliéři nabízejí 24 tisíc lůžek a jehož hlavní příjmy plynou právě z turistů, je to málo.
Jak z toho ven? "Ten recept je jasný: Lipensko potřebuje být atraktivní i během zimní sezóny. A vybudování lyžařského areálu, který by sem přilákal lidi na další dva tři měsíce v roce, se tady přímo nabízí," vysvětluje starosta Hůlka. Kdo by v čele města vizionáře, který se vznáší v oblacích, byl hodně překvapený. Tady jde o velké peníze a pragmatický Hůlka sype z rukávu čísla, jimiž dokládá, jak by zimní sezóna regionu pomohla.
Například: v létě je tady nedostatek pracovníků, zatímco v zimě nezaměstnanost vzroste na 20 procent.
A pak hoteliéři: je spočítané, že k tomu, aby mohli obnovovat své podniky, by museli pronajímat lůžka za 600 korun na noc. To se týká jak velkých hotelů se 60 a více lůžky, tak i útulných penziónů, které vznikly přestavbou rodinných domů. "Kdyby byla i zimní sezóna, stačily by na údržbu a opravy tři stovky. Jenže reálná cena je dnes právě 300 za noc. Takže oni vlastně prodělávají, protože na obnovu svých svých podniků jim nezbývá," vysvětluje Hůlka.
Zkušenosti z jiných hor ukazují, že v zimě vydělávají všichni víc: jestli v létě utratí milovník pěší turistiky nebo kola průměrně 600 korun za den, v zimě je to skoro tisícovka.
Češi jezdí do Rakouska
Co má tedy vlastně na Špičáku vzniknout: čtyři sjezdovky s délkou 12 až 15 kilometrů, vleky, tři restaurace, technické zázemí pro rolby a zasněžovací zařízení. "Skutečně jen tohle, žádné megahotelové komplexy tam nechceme," tvrdí starosta.
Počty lyžařů se podle "turistické metodiky" počítají na sjezdovkách od hodiny. Takže kapacita na Špičáku by byla 6500 lidí za hodinu. A cena? Ta se zatím odhaduje zhruba na miliardu korun. Největší část by mohl zaplatit soukromý investor, zbývající by mohla přijít z evropských fondů přes město, kraj nebo stát.
Jenže v souvislosti s miliardovou investicí se nabízí otázka, jestli o lyžování na jihu Čech vůbec bude zájem. Na to má starosta po ruce opět čísla: už několik let funguje projekt, kdy se čeští lyžaři ubytují na Lipensku a jezdí 45 kilometrů autobusy lyžovat do rakouského Hochfichtu.
Za sezónu to je deset tisíc Čechů, tedy téměř čtvrtina všech lyžařů na Hochfitu. Takže proč by prý nezůstali na Lipensku, když by byl areál na Špičáku stejně dobrý jako ten v Rakousku?
Dnes sem v zimě jezdí hlavně lidé z jižních, středních a někdy i ze severních Čech. "Zatím se o možnosti lyžovat u nás na jihu moc neví, ale když to vyjde, budeme jednou konkurence i pro přecpané a drahé Krkonoše. Vezměte si Hochficht - tam čekáte ve špičce na vlek deset minut," plánuje Hůlka.
Ekologové ve hře
Jeden důležitý krok pro to, aby areál vzniknul, udělaly před pár týdny ministerstva obrany a místního rozvoje spolu s Jihočeským krajem. Tři strany se dohodly, že armáda se vzdá asi 17 procent území vojenského újezdu - právě oblasti kolem Špičáku.
Jestli tuhle změnu potvrdí nová sněmovna novelou zákona a vše půjde hladce, mohl by areál stát už v roce 2009.
Jenže skutečnost může být mnohem složitější. Boletice totiž kvůli neporušené přírodě patří mezi ptačí oblasti Natura 2000, tedy významná území v Evropě.
A právě schvalování stavby areálu v podobě, jak si ho představuje město i kraj, může kvůli tomu narazit. "Podle mých zkušeností to nemá šanci projít. Možná by mohlo, kdyby investor projekt víc přizpůsobil zájmům přírody," míní Vladimír Molek z ekologického sdružení Calla, které proti vybudování areálu vystupuje.
Sdružení sice říká turistice v Boleticích ano, ale nikoli té masové. "Musela by to být takzvaná měkká turistika, tedy žádné tisíce lidí, umělé zasněžování nebo kácení," vysvětluje Molek.
Ekologové navíc pochybují, že Češi nebudou po spuštění vleků na Špičáku dál jezdit do Rakouska za lepšími službami. Není proto divu, že v Horní Plané se o sdružení člověk nedozví nic moc lichotivého.
A kdyby mělo stavbu areálu úplně zablokovat, hněv na hlavy ochránců by byl určitě velký. "Ale my jsme po těch letech, co usilujeme o záchranu cenné přírody v Boleticích, už zvyklí," říká Molek.
Lyžařský areál Boletice
Jak má vypadat
V areálu mají vzniknout čtyři sjezdovky s vleky, které budou mít délku přibližně dvanáct až patnáct kilometrů. Součástí mají být i tři restaurace a technické zázemí pro zasněžování a rolby.
jaká bude kapacita
Kapacita je spočítána na 6500 lidí za hodinu. Dopravu má zajišťovat elektrická dráha, která vznikne dostavbou současné trati. Do areálu povede také silnice. Přilákat by měl hlavně lyžaře z jižních, středních a severních Čech a z Prahy.
Kolik bude areál stát
Náklady zatím nejsou přesně spočítané, hovoří se zhruba o jedné miliardě korun. Peníze by poskytl soukromý investor, podílet by se mohl také Jihočeský kraj a stát. Do provozu by se mohl uvést nejdříve v roce 2009.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
