Z Hongkongu se výroba stěhuje do jižní Číny

Devět let po předání někdejší britské kolonie Hongkong Číně jsou místní podnikatelé spokojeni. "Dokonce si myslím, že jsme svobodnější, než jsme byli pod Brity," konstatuje například Paul Brown, šéf informačního odboru vlády Zvláštní administrativní zóny Hongkong, a dokládá: "Dříve jsme byli jen členy britského týmu a náš hlas v něm neměl velkou váhu. Dnes si vyjednáváme i mezinárodní dohody sami," tvrdí.
Braun, sám původem Brit, shrnuje: "Čína pro nás představuje konkurenci, ale není nepřítelem. Naopak, těžíme z toho, že největší světový trh je od středu Hongkongu vzdálený jen hodinu jízdy autem. Nebo jinak řečeno: nějakých padesát kilometrů od centra máme prostor, ve kterém jsou pětkrát nižší výrobní náklady. Taková situace je jedinečná."
Oním prostorem je delta Perlové řeky. V ní se už usídlilo na 70 tisíc firem registrovaných původně v Hongkongu. V této části jižní Číny zaměstnávají na deset miliónů dělníků.
Delta Perlové řeky s ekonomickým těžištěm ve zvláštní rozvojové zóně Šen-čen se stala i díky hromadnému usídlování hongkongských firem a kapitálu skutečnou dílnou světa. Odtud Čína zaplavuje globální trhy textilem, kuchyňským zařízením, zábavní elektronikou, ale stále častěji také hi-tech produkty.
"V Hongkongu už vlastně nemáme žádné významnější výrobní kapacity. Specializujeme se na finanční a obchodní služby," vysvětlil Simon Galpi z firmy Hongkong Invest. Celých 90 procent hodnoty hrubého domácího produktu Hongkongu vytváří sektor služeb.
Ne že by to bylo bez problémů. Obrovský ekonomický boom v deltě Perlové řeky vyvolal ekologické potíže, takže se o celé oblasti začalo mluvit jako o "otrávené zemi". Emise škodlivin z nesčetných továren a především z kypící automobilové dopravy otrávily vzduch i vodu v Perlové řece. A Čína se brání. Minulý týden dostalo na dva tisíce hongkongských firem varování: pokud nezlepší své technologie tak, aby vyhovovaly ekologickým normám stanoveným vládou v Pekingu, budou bez pardonu zavřeny.
"Je to vážný problém, nejen ekologický, ale také politický," připouští Simon Galpi. Takže do jižní Číny poplynou další miliardy hongkongských dolarů. Tentokrát na ekologické investice.
Chystá se například most dlouhý přes šedesát kilometrů. Spojí Hongkong přes deltu Perlové řeky s někdejší portugalskou kolonií Macaem a také Šen-čenem. Most bude sice sloužit i automobilům, především však železničním přepravám. Stát by však měl až kolem roku 2015.
"Tak dlouho čekat nemůžeme," horlí ekonomický poradce hongkongské vlády Fred Kwok. "Už předtím musíme co největší část dopravy vytlačit ze silnice na železnici. Jinak ze zalkneme výfukovými plyny," dodává.
Celý prostor delty protknou nové železniční tratě. Pro nejdynamičtější prostor kontinentální Číny je důležité napojení na celostátní železniční síť. Takové plány svědčí o jednom: Hongkong věří ve svou budoucnost.
"Devět let existence Zvláštní administrativní zóny Hongkong prokázalo životaschopnost teritoria. Čína potřebuje Hongkong, Hongkong potřebuje Čínu," shrnuje Kwok a dodává: "Neztratili jsme žádnou ze svých svobod. Měna je konvertibilní, právní systém nezávislý, média svobodná. Získali jsme prostor pro rozvoj."
Autor je redaktorem týdeníku Ekonom