"Superplevel" ohrožuje pěstitele bavlny, Monsanto přenos rezistence vůči herbicidu Roundup přiznalo

Americké pěstitele bavlny začíná sužovat nová noční můra - na plevelnou rostlinu Laskavec Palmerův (Amaranthus palmeri) se přenesla schopnost odolávat široce používanému herbicidu Roundup. Podle výzkumu expertů University of Georgia je odolnost laskavce vůči herbicidu Roundup dědičná (stala se stabilní součástí genetické výbavy rostliny) a vlastnost se na plevel přenesla na polích geneticky modifikované (GM) bavlny. Do ní firma Monsanto vložila metodami genetické manipulace DNA, jež zajišťuje GM bavlně odolnost vůči chemickému postřiku Roundup, který Monsanto vyrábí. Nezávislí odborníci varují, že "superplevel" přinese dramatické zvýšení výdajů pro zemědělce a ohrožení životního prostředí v důsledku zvýšené potřeby drastičtějších chemických postřiků. Odpůrci GMO varují, že se tak bohužel naplnilo jejich varování z poloviny 90. let a že vinou GMO můžeme očekávat vznik podobně nebezpečných vlastností i u dalších plevelů.

Firma Monsanto ve své tiskové zprávě potvrdila, že přinejmenším na několika místech amerického státu Georgia prokazatelně roste plevelný laskavec odolávající postřiku herbicidem Roundup. Monsanto ve své zprávě doporučuje postiženým farmářům dodatečné postřiky postižených polí dalšími pesticidy - také vyráběnými tímto agrochemickým koncernem. Dodatečné chemické postřiky Monsanto doporučilo farmářům i na těch polích, kde zatím výskyt "superplevele" nebyl prokázán.

Podle zprávy agentury AP se plevel odolný vůči herbicidu Roundup v Georgii dosti rychle šíří - doposud byl prokázán minimálně na 50 polích. Stanley Culpepper, který se na University of Georgia specializuje na výzkum plevelů, uvedl pro agenturu AP, že nejhůře jsou "superplevelem" postiženy okresy Macon, Dooly a Taylor. Culpepper varuje, že výskyt "superplevele" dramaticky zvýší náklady zemědělců a že průměrného farmáře může mít zničující dopad.

Univerzitní experti hledají cesty, jak šíření "superplevele" omezit. Zatím se jako nejúčinnější jeví kombinace mechanického zásahu na poli s aplikaci jiných herbicidů. Stanley Culpepper však uvádí, že boj se "superplevelem" je farmáře velmi drahý. Zatímco postřik jednoho akru (cca 4 046 m2) Roudupem přišel pěstitele bavlny na 4,5 dolaru, nyní je účinné chemikálie ničící odolný laskavec přijdou na 10 až 12 dolarů na akr. Navíc vinou rozšíření "superplevele" pěstitelům bavlny vzrostou náklady na palivo (nutnost vícenásobné aplikace pesticidů) a na zavlažování.

Laskavec Palmerův je rostlina pocházející ze severní Ameriky, která byl zavlečen také do Evropy, kde se vyskytuje např. na železničních nádražích, v okolí překladišť nebo zemědělských objektů. Laskavec roste rychlostí 1 až 2 palce (2,5 až 5 cm) za den, dobře se mu daří i ve velmi suchých podmínkách a jedna rostlina v průměru vytvoří asi půl miliónu semen. Laskavec snadno dorůstá výše dvou metrů a je odolný vůči několika běžným pesticidům. Pyl laskavce je významným alergenem.

Vznik "superplevele" odolného vůči herbicidu Roundup ale není první vážný problém amerických zemědělců s GM bavlnou firmy Monsanto. Několik desítek pěstitelů bavlny z Texasu zažalovalo u amerického federálního soudu firmu Monsanto kvůli rozsáhlým ztrátám úrody. Farmáři si stěžují, že je Monsanto nevarovalo před defektem v nabízené GM bavlny. Obviňují firmu, že GM bavlna ve skutečnosti nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní a že gen vložený do GM bavlny nefungoval tak, jak Monsanto slibovalo. Podle svědectví farmářů chemický postřik Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů. Žaloba farmářů žádá soudní zákaz "dlouholeté podvodné kampaně" firmy Monsanto a domáhají se soudního rozhodnutí o náhradě škod.

http://www.stuz.cz