Pátek, 29. března 2024

Proti proudu říční delty

Pozoruhodný přírodovědný fenomén: vnitrozemská říční delta.
Proti proudu říční delty

Tvoří ji tok řeky Moravy, přirozeně se větvící v množství bočních ramen. Součástí delty je i cenný komplex lužních lesů, nivních luk a mokřadů s vzácnou flórou i faunou. Pokud je libo návštěva jeskyní, žádný problém, i ty zde najdete.

http://www.rotrekl.cz/images/Priroda/Lednice.jpgSvištíte po dálnici R35 z Mohelnice na Olomouc. Tachometr ukazuje rychlost 130 km/h. Krajina kolem se mění v rozmazanou šmouhu. Máte-li postřeh, tak jste ještě před sešlápnutím plynového pedálu k podlaze při výjezdu z Mohelnice mohli po pravé ruce na okamžik zahlédnout siluetu hradu Bouzov.
Teď už je dávno pryč, pomalu mizí i pole a po obou stranách přibývá stromů. Zpozorněte a sundejte nohu z plynu. Abyste se mohli dobře dívat, je třeba zpomalit. Pokud budete mít štěstí, pár set metrů před odbočkou na Mladeč uvidíte po levici v lesích obelisk. Nebojte, není to fata morgana, i když se to tak může jevit. Projíždíte totiž okrajem krajiny Litovelského Pomoraví. Zmíněný obelisk zvaný Komín společně s nedalekým Templem jsou pozůstatky romantických stavebních aktivit Lichtenštejnů z počátku 19. století, kdy jejich rozlehlé úsovské panství zasahovalo i do těchto míst.
A proč vede rychlostní silnice, jíž denně brázdí tisíce aut, okrajem chráněné krajinné oblasti, a dokonce ji nemilosrdně přetíná vedví? Jen jeden z mnoha důkazů toho, že minulý režim si s ochranou přírodních krás hlavu nelámal. Vždyť i Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví, jak zní oficiální název tohoto cenného území, rozkládající se na celkové ploše 96 km2 byla vyhlášena až v roce 1990.

Řepčín je dobrý začátek
Je pravděpodobné, že v opojení z rychlosti jste u Mladče z dálnice odbočit nestačili. Nevadí. Dojeďte až do Olomouce a zaparkujte tam auto na bezpečném místě. Nějaký čas ho nebudete potřebovat. Pro průzkum Litovelského Pomoraví postačí vlastní nohy nebo kolo, díky kterému lze plánovat i "výpady" do vzdálenějších koutů této oblasti. Uniknou vám ale detaily, které můžete pozorovat coby pěší turista, kdy se můžete kochat kupříkladu květenou mokřadů, již jinde neuvidíte - je libo rdest, šípatku střelolistou či pryskyřník velký? To vše a ještě víc za chůze v Pomoraví můžete objevit.
http://www.rotrekl.cz/images/Priroda/Husa.jpgV mapě Olomouce vyhledejte městskou část Řepčín a jí vyrazte přes Plané loučky směrem k Horce nad Moravou. Dobrým orientačním bodem je jezero Poděbrady, v němž se dá vykoupat. A propos Plané loučky - možná jste to ještě ani nepostřehli, ale už se pohybujete v chráněné oblasti Litovelského Pomoraví. Tato "předsunutá" přírodní rezervace je úvodní přípravnou ukázkou pomoravských mokřadů s vlhkými loukami, rákosinami a řadou tůní. Na poměrně malé ploše lze najít velmi pestrou vegetaci.
Vlastním vstupem do oblasti je až okraj Horky nad Moravou, přesněji místo u hřbitova ve zmíněné obci, kde začíná i naučná stezka nazvaná Luhy Litovelského Pomoraví s třináctero zastaveními. Během šestnáct kilometrů dlouhé trasy se za pomocí didakticky názorných tabulí a vlastního pozorování okolí můžete dozvědět vše podstatné o tomto jedinečném koutu střední Moravy.

Proti proudu za jasoněm dymnivkovým

http://www.nppodyji.cz/FOTO/FAUNA05.JPGMíst, kde si řeka Morava uchovala dodnes svůj přirozený tok, není mnoho. Pomoraví je jedním z nich, zdejší říční delta patří k mimořádnostem i v evropském kontextu.
Lužní lesy jsou "nejšťavnatější" na jaře, kdy jsou pokryty koberci nejrůznějších květů, od sněženek, přes prvosenky a dymnivky až po medvědí česnek. I parné léto ale skýtá pro turistu vděčný stinný azyl, vyvýšená místa jsou sice sušší, ale důmyslný ekosystém si ve svých útrobách i tak uchovává dostatek vody, jíž vyživuje vzácné rostlinstvo i zvířectvo. Jakmile vkročíte z létem rozpálené otevřené krajiny do lesa, vzduch je vlhčí a hned se lépe dýchá. Minusem příjemné vlhkosti jsou, zvláště na některých místech, komáři. Právě zdejší krajina jim nabízí skvělé podmínky pro množení. Zejména po povodních, kdy se voda dostává i do míst, kam běžně nedosahuje, lidé v okolních obcích a městech poznali, co je to komáří kalamita. Mračna dotěrného hmyzu sužovala i některé části Olomouce.
To je ale jen jedno negativum na vrub mnoha příjemných zážitků, které lužní lesy a mokřady nabízejí. V tůních se kromě komárů totiž ukrývají i vzácní korýši, například listonoh jarní či žábronožka sněžní, vyskytuje se zde několik desítek druhů měkkýšů. Nad hladinou se vznášejí denní motýli, velmi citliví na změny přírodního prostředí. Na území Litovelského Pomoraví bylo dosud zjištěno osmnáct ohrožených druhů těchto motýlů. Hojně lze vidět v Čechách již prakticky vyhynulého jasoně dymnivkového, který poletuje v okolí Nových Zámků.
Příhodný terén říční delty s tůněmi, slepými rameny i rychle proudícími úseky přeje výskytu zhruba šesti desítek druhů ryb, od cejnů přes parmy a lipany až po pstruhy. Budete-li mít štěstí, můžete v řece či na břehu zahlédnout i bobra evropského, který zde byl vysazen počátkem 90. let minulého století a dobře se mu tady daří.
Podobně zdejší prostředí svědčí i ptákům, z nichž v Pomoraví hnízdí na padesát druhů. Vedle běžnějších jako pěnkava obecná či sýkora koňadra, jsou to i vzácnější druhy jako třeba jestřáb lesní či luňák červený. U vody je jako doma rovněž ledňáček říční, rákosník zpěvný, moudivláček lužní a další.
Lužní lesy si udržely málo pozměněnou skladbu dřevin, takže je lze počítat ke vzácným přírodním šperkům střední Moravy.

Hanácké Benátky
Litovel town hall Naučná stezka po luzích Litovelského Pomoraví končí těsně před královským městem Litovel, které dalo celé oblasti název. Náměstí a uličky půvabného městečka, jež založil Přemysl Otakar II., stojí za víc než rychlou procházku. Dvě stříbrné ryby v městském znaku upomínají na někdejší rybářskou ves. A proč se městu přezdívá Hanácké Benátky? To pochopíte, když se místních optáte, kam sahává voda při vydatnějších deštích či povodních. S vodou se zde zkrátka lidé museli naučit žít už před staletími.
Krom mnoha jiných lákadel stojí rozhodně za úvahu i exkurze ve zdejším pivovaru.

Nové Zámky
Pomoraví severně od Litovle má trochu jiný charakter, terén více zvlněný, zejména v okolí vrchu Třesína. Ještě před příjezdem k tomuto kopci, v němž jsou významné jeskyně v Mladči, se zastavte v Nových Zámcích, kde zanechali výrazné stopy právě Lichtenštejnove. Hojnost zvěře a půvab krajiny nadchly knížete Jana Josefa, a tak dal v letech 1813 až 1820 přestavět místní lovecký zámeček na empírový palác a nazval jej Neuschloss - odtud Nové zámky.

Průčelí zámku zdobí robustní sloupy a tympanon s erbem Lichtenštejnů. Za povšimnutí stojí několik detailů, s nimiž si architekt pohrál - stavba má 365 oken, podobně jako je dnů v roce, 52 dveří, jako týdnů v roce, a 12 komínů - značících počet měsíců v roce. Zámek nikdy nebyl rodovým sídlem, místo tam měl lesní úřad a správa velkostatku, nyní Ústav sociální péče.
Okolo zámku vznikla královská obora a anglický park postupně přecházející v les. Autorem promyšlené krajinné kompozice byl Bernard Petri, jenž je podepsán i pod Lednicko-valtickým areálem. Součástí toho novozámeckého areálu je i několik romantických staveb. Asi 1,5 km od zámku stojí na druhém břehu řeky mezi hustým lesním porostem 15m obelisk zvaný Komín. Ano, ten který jste mohli zahlédnout z dálnice. Její neviditelnou přítomnost ostatně uslyšíte i v těchto jinak klidných lesích. Na skalním ostrohu asi kilometr od obelisku je další stavba - Templ zvaný též Chrám přátelství. K obému vás dovede modrá značka.
Na závěr se můžete zchladit v mladečských jeskyních. Spleť podzemních chodeb je ukryta ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemí bohatě zdobí krápníky. Mezi nejkrásnější části patří Chrám přírody a Panenská jeskyně. Jeskyně je významnou archeologickou lokalitou. Vedle kostí již vyhynulých obratlovců byly nalezeny i pozůstatky lidí starší doby kamenné.

Pavel Modračka


Jak se tam dostat
Litovelské Pomoraví je velmi snadno dostupné i veřejnou dopravou. Z Olomouce lze jet vlakem po trati č. 270 (stanice Štěpánov, Střeň, Červenka, Moravičany, Mohelnice) nebo trati č. 275 (stanice Olomouc-Řepčín, Horka nad Moravou, Příkazy). Autobusem do Příkaz (také zastávky Skrbeň, Hynkov), do Štěpánova (také zastávka Chomoutov), do Litovle; dále směr Žerotín (zast. Horka nad Moravou, Chomoutov, Štěpánov), směr Hradec Králové (zast. Mohelnice), směr Uničov (zast. Štěpánov). Z Olomouce lze využít i přímo městské autobusy: linka č. 10, 12 (konečná Mor. železárny) , č. 14, 22 (konečná Černovír), č. 18 (zast. Poděbrady, Horka), č. 20 (Poděbrady, Horka, Chomoutov).
Budete-li vyrážet z Litovle, nabízí se vlak - trať č. 274 (Litovel-Předměstí - Mladeč), případně autobus do Nových Zámků (také zast. Mladeč), do Střeně, dále Směr Bouzov (zast. Mladeč), směr Uničov, směr Ospělov, do Tří Dvorů. Z Uničova můžete do Pomoraví přijet autobusem do zastávky Štěpánov.


Kam na jídlo
Restaurace Rybářská bašta v Nových Mlýnech nabízí speciality rybí kuchyně ve stylovém prostředí za slušné ceny. Několik desítek metrů odsud je vodní elektrárna z roku 1898 - technická památka, která stojí za vidění.
V obci Horka nad Moravou můžete zkusit Restauraci Autodemont s lovecky zařízeným interiérem. Vedle klasických jídel z drůbeže, ryb, vepřového a hovězího zde najdete mnoho zvěřinových specialit.
Hospoda v Hynkově nedaleko Hynkovského jezu nenabízí žádné kulinářské speciality, ale je mezi cyklisty brázdícími Litovelské Pomoraví oblíbená. Zejména proto, že na zahrádce se lze zchladit oroseným pivem.
Restaurace Muzeum Litovel se nachází v historickém centru města Litovle, přímo v přízemí budovy muzea. Příjemné prostředí a obsluha, slušný výběr jídel i nápojů. Každý den nabízí polední menu a hotová jídla. www.muzeumlitovel.com


Kde se ubytovat
Penzión Hattoňovi. Nová Ves u Litovle K dispozici je ubytování ve 2 - 3lůžkových pokojích s přistýlkou a samostatným sociálním zařízením na každém pokoji. Dvoulůžkový pokoj: 600 Kč/noc, příplatek za snídani: 40 Kč. www.volny.cz
Hotel Valáškův grunt Kozov, Bouzov. Cena za lůžko/noc: 350 Kč. Tel.: 585 346 312, 775 651 060, e-mail: valaskuvgrunt@c-mail.cz www.valaskuvgrunt.cz
Chata Jeskyňka, Luká - Javoříčko. Cena za osobu a noc 360 Kč. Tel.: 585 345 241, 602 567 210, e-mail: chata.jeskynka@cbox.cz www.jeskynka.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů