Vizionáři jdou někdy i proti proudu
V ČR vzniklo nové technologické středisko jaderného výzkumu. Unikátní
Technologické centrum, které otevřela v Černé Hoře u Bran Firma VF, a.s.,
představuje špičkový komplex laboratoří, zkušeben a vývojových pracovišť,
uzpůsobených pro nakládání se zdroji ionizujícího záření. Je tak připravena
pokračovat tam, kde před 10 lety jiné společnosti musely skončit.
V ČR vzniklo nové technologické středisko jaderného výzkumu. Unikátní Technologické centrum, které otevřela v Černé Hoře u Bran Firma VF, a.s., představuje špičkový komplex laboratoří, zkušeben a vývojových pracovišť, uzpůsobených pro nakládání se zdroji ionizujícího záření. Je tak připravena pokračovat tam, kde před 10 lety jiné společnosti musely skončit.
Devadesátá léta minulého století nebyla pro jaderný průmysl v ČR šťastným obdobím. Dokončování elektrárny Temelín pro mnohé společnosti, včetně např. plzeňské Škody Jaderného strojírenství (dnešní JS) nebo Vítkovic, znamenaly počátek konverze a hledání náhradních výrobních programů. Řada obslužných firem, nezřídka právě vzniklých privatizací nebo externalizací, se zmenšovala nebo zanikala kvůli nedostatku zakázek.
Firmu VF založila v roce 1992 skupina expertů na spouštění, kteří tehdy pracovali na jaderné elektrárně Mochovce. Nepříznivému trendu se v polovině 90. let rozhodli čelit jednak důsledným získáváním i malých zakázek, jednak důslednými reinvesticemi zisků do vlastního výzkumu, vývoje, moderních technologií a know-how.
"V roce 1997 šel trh dolů a spousta firem končila. Ale my jsme měli takovou vizi, že v roce 2008 se začne trh znovu otevírat," říká František Virdzek, jeden ze zakladatelů a nynější předseda představenstva a generální ředitel VF, a.s. "Některé staré jaderné elektrárny by se tou dobou měly začít modernizovat, jiné zavírat, ale mohou také vznikat nové. My bychom na to měli být připraveni."
To znamenalo vybudovat vysoce kompetentní firmu pro služby jadernému průmyslu o 150 až 200 zaměstnancích a s ročním obratem kolem 250 až 300 milionů korun.
"V roce 1997 jsme měli asi padesátku zaměstnanců a obrat necelých 65 milionů korun. Vyrůst do deseti let do velikosti střední firmy, to snad ani nebyl cíl, to byl sen," říká F. Virdzek.
Nicméně v té době už VF byla na více než dvacetinásobku obratu a čtyřnásobku počtu zaměstnanců, než v prvním roce své existence. Měla za sebou fúzi s firmou Chemcomex Praha, díky níž získala pevnější kapitálový základ a větší trh. A to nejen trh služeb pro jadernou energetiku, ale také nové možnosti v chemickém průmyslu, stavebnictví a v počítačovém průmyslu, zejména výrobě softwaru. Každý další rok firma přidávala 10 milionů korun na obratu a přijímala 10 nových specialistů. A každé tři roky řešila problém nedostatečných kapacit.
Počátkem roku 2004 proto VF začala v Černé Hoře projektovat Technologické centrum, pro které získala areál bývalého zemědělského družstva s chátrajícími hospodářskými budovami. V září téhož roku započala výstavba nové budovy o 1100 m2 užitné plochy, s jedním podzemním a jedním nadzemním podlažím. Investici v hodnotě 68 mil. Kč podpořilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Letos 31. května bylo Technologické centrum slavnostně otevřeno.
Suterén nového objektu skrývá speciálně projektované laboratoře pro práci se zdroji ionizujícího záření. Stavební i technologické součásti laboratoří jsou pro své účely certifikovány Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V nadzemním podlaží se usídlili programátoři softwaru, jsou zde laboratoře pro kompletaci, testování a kalibraci přístrojů a rozlehlá montážní hala, v níž bude probíhat finální montáž velkých přístrojů pro detekci a vyhodnocování ionizujícího záření v jaderných elektrárnách.
V černohorském Technologickém centru pracuje téměř stovka lidí (dalších 25 je zaměstnáno ve slovenské filiálce společnosti se sídlem v Žilině). Společnost VF ale v co největší míře zadává výrobu součástí k přístrojům a některé další práce a služby malým firmám ve svém okolí, aby jim tak pomohla k zakázkám a udržovala zaměstnanost v blízkém okolí.
Společnost v současné době vyrábí přístroje a poskytuje služby jadernému průmyslu, zdravotnictví a v oblasti ochrany životního prostředí. Plní i zakázky v oboru komplexní automatizace. V letošním roce ředitel Virdzek očekává, že VF dosáhne obratu 180 milionů korun.
Nejbližším cílem společnosti je prosadit se na zahraničních trzích. Kromě Slovenské republiky, kde má dceřinou společnost, už pronikla do Bulharska a má zájem etablovat se v dalších středo- a východoevropských zemích. "Výhledově by náš export měl mít vyšší podíl na obratu, než tuzemský trh," říká Petr Borek, obchodní ředitel VF. " ...a Technologickému centru přistavíme další patro. Už vím, že do tří let nám to tady zase začne být malé," dodává František Virdzek.
Devadesátá léta minulého století nebyla pro jaderný průmysl v ČR šťastným obdobím. Dokončování elektrárny Temelín pro mnohé společnosti, včetně např. plzeňské Škody Jaderného strojírenství (dnešní JS) nebo Vítkovic, znamenaly počátek konverze a hledání náhradních výrobních programů. Řada obslužných firem, nezřídka právě vzniklých privatizací nebo externalizací, se zmenšovala nebo zanikala kvůli nedostatku zakázek.
Firmu VF založila v roce 1992 skupina expertů na spouštění, kteří tehdy pracovali na jaderné elektrárně Mochovce. Nepříznivému trendu se v polovině 90. let rozhodli čelit jednak důsledným získáváním i malých zakázek, jednak důslednými reinvesticemi zisků do vlastního výzkumu, vývoje, moderních technologií a know-how.
"V roce 1997 šel trh dolů a spousta firem končila. Ale my jsme měli takovou vizi, že v roce 2008 se začne trh znovu otevírat," říká František Virdzek, jeden ze zakladatelů a nynější předseda představenstva a generální ředitel VF, a.s. "Některé staré jaderné elektrárny by se tou dobou měly začít modernizovat, jiné zavírat, ale mohou také vznikat nové. My bychom na to měli být připraveni."
To znamenalo vybudovat vysoce kompetentní firmu pro služby jadernému průmyslu o 150 až 200 zaměstnancích a s ročním obratem kolem 250 až 300 milionů korun.
"V roce 1997 jsme měli asi padesátku zaměstnanců a obrat necelých 65 milionů korun. Vyrůst do deseti let do velikosti střední firmy, to snad ani nebyl cíl, to byl sen," říká F. Virdzek.
Nicméně v té době už VF byla na více než dvacetinásobku obratu a čtyřnásobku počtu zaměstnanců, než v prvním roce své existence. Měla za sebou fúzi s firmou Chemcomex Praha, díky níž získala pevnější kapitálový základ a větší trh. A to nejen trh služeb pro jadernou energetiku, ale také nové možnosti v chemickém průmyslu, stavebnictví a v počítačovém průmyslu, zejména výrobě softwaru. Každý další rok firma přidávala 10 milionů korun na obratu a přijímala 10 nových specialistů. A každé tři roky řešila problém nedostatečných kapacit.
Počátkem roku 2004 proto VF začala v Černé Hoře projektovat Technologické centrum, pro které získala areál bývalého zemědělského družstva s chátrajícími hospodářskými budovami. V září téhož roku započala výstavba nové budovy o 1100 m2 užitné plochy, s jedním podzemním a jedním nadzemním podlažím. Investici v hodnotě 68 mil. Kč podpořilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Letos 31. května bylo Technologické centrum slavnostně otevřeno.
Suterén nového objektu skrývá speciálně projektované laboratoře pro práci se zdroji ionizujícího záření. Stavební i technologické součásti laboratoří jsou pro své účely certifikovány Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V nadzemním podlaží se usídlili programátoři softwaru, jsou zde laboratoře pro kompletaci, testování a kalibraci přístrojů a rozlehlá montážní hala, v níž bude probíhat finální montáž velkých přístrojů pro detekci a vyhodnocování ionizujícího záření v jaderných elektrárnách.
V černohorském Technologickém centru pracuje téměř stovka lidí (dalších 25 je zaměstnáno ve slovenské filiálce společnosti se sídlem v Žilině). Společnost VF ale v co největší míře zadává výrobu součástí k přístrojům a některé další práce a služby malým firmám ve svém okolí, aby jim tak pomohla k zakázkám a udržovala zaměstnanost v blízkém okolí.
Společnost v současné době vyrábí přístroje a poskytuje služby jadernému průmyslu, zdravotnictví a v oblasti ochrany životního prostředí. Plní i zakázky v oboru komplexní automatizace. V letošním roce ředitel Virdzek očekává, že VF dosáhne obratu 180 milionů korun.
Nejbližším cílem společnosti je prosadit se na zahraničních trzích. Kromě Slovenské republiky, kde má dceřinou společnost, už pronikla do Bulharska a má zájem etablovat se v dalších středo- a východoevropských zemích. "Výhledově by náš export měl mít vyšší podíl na obratu, než tuzemský trh," říká Petr Borek, obchodní ředitel VF. " ...a Technologickému centru přistavíme další patro. Už vím, že do tří let nám to tady zase začne být malé," dodává František Virdzek.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
