Blairova vláda je pro atomové elektrárny

Britská vláda zveřejnila 11. července zprávu o energetice, která vrací jaderné elektrárny na pořad dne. "Budu k vám zcela upřímný, změnil jsem názor," řekl Tony Blair poslancům. Při revizi energetické politiky počítá labouristický kabinet s výstavbou nových reaktorů, které by nahradily ty stárnoucí. Ale neupřesňuje ani jejich počet, ani kalendář výstavby.

Hlavním cílem je snížit do roku 2020 emise kysličníku uhličitého v porovnání s rokem 1990 o 20 %, tedy o 19-25 mil. tun, což odpovídá ročním emisím Rakouska či Řecka. A do roku 2050 by Británie chtěla zredukovat tyto emise o 60 %. "Podle naší analýzy mohou ke snížení emisí a naší závislosti na dovážené energii přispět - spolu s dalšími alternativami - jaderné elektrárny," prohlásil ministr obchodu a průmyslu Alistair Darling. Vláda nadále počítá s uhelnými elektrárnami, jejich emise CO2 však budou sníženy.

Za jednu z nejzajímavějších částí zprávy je považováno, že náklady na likvidací starých jaderných elektráren a výstavbu nových musí nést soukromý sektor. Státní správa však usnadní vydávání povolení ke stavbě jaderných i dalších elektráren místními úřady, které bývají velmi zdráhavé. Kvůli obtížnému vyřizování trvala výstavba zatím poslední britské jaderné elektrárny - Sizewell B - od podání první žádosti v roce 1981 celých čtrnáct let.

Vzhledem k rostoucímu schodku státního rozpočtu odmítá vláda poskytnout na výstavbu jaderných elektráren finanční pomoc. K omezení protestů veřejnosti a ekologů bude nová generace reaktorů postavena na místech existujících jaderných zařízení.

Spojené království má dnes 12 jaderných elektráren, z nichž 9 má být uzavřeno do roku 2015. Tyto reaktory nyní vyrábějí přibližně 20 % britské produkce elektřiny. Bez výstavby nových by jejich podíl za 10 let představoval jen 10 % produkce a v roce 2020 pouhých 6 %. Obnovitelné energie, zvláště větrná, by v roce 2020 měly pokrývat 20 % spotřeby elektřiny.

Záměry obsažené v dokumentu jsou považovány za obrat ve vládní politice. Bílá kniha o energetice z roku 2003 totiž nepočítala s oživením jaderné energetiky, ale pouze s rozvojem obnovitelných energií.

Britské sdružení výrobců elektřiny (AEP) odhaduje, že kvůli potřebě obstarat si nejrůznější povolení, zvláště homologaci technologie, bude moci první nová jaderná elektrárna zahájit provoz až po roce 2020. Než se členové AEP budou angažovat do oživení jaderné energetiky s náklady odhadovanými na 20 mld. liber, počkají si na zveřejnění nové Bílé knihy o energetice počátkem příštího roku. Ta vytyčí energetickou politiku na příštích 30 či 40 let.

Zpráva vyvolala kritiku ze strany ekologických organizací, jež odsuzují Blairovu "posedlost jadernou energií". Organizace Greenpeace připomněla velký počet nehod v dlouhé historii Sellafieldu, nejstaršího evropského zařízení na skladování a recyklaci jaderného odpadu. V labouristické straně má řada činitelů výhrady k rozhodnutím, která prý byla přijata pod tlakem podnikatelských kruhů.

Konsenzus neexistuje ani ohledně obnovitelných energií. Mocné lobby ochránců přírody se zase nelíbí výstavba dalších větrných elektráren.

AUTOR: KAREL JEŽEK