zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Fouká nový vítr?

21.07.2006
Energie
Fouká nový vítr?
Vize nové energetiky, která nepočítá s jadernou energií a chce být i méně závislá na dovozech fosilních zdrojů, je prosazována především německými sociálními demokraty a zelenými. Nová německá vláda také trvá na dohodě o likvidaci jaderné energetiky, ačkoli s tím tamní průmyslníci a energetici nesouhlasí. Podle ministra životního prostředí Sigmara Gabriela je třeba investovat především do obnovitelných zdrojů a na čtvrtinu snížit emise CO2. Předpokládá to mj. omezení uhelných elektráren, na třetinu snížit spalování zemního plynu a na polovinu ropy. Produkce obnovitelných zdrojů má vzrůst na pětinásobek.

V současné době se téměř dvě třetiny německé elektřiny vyrábějí v uhelných a paroplynových elektrárnách, necelá třetina v jaderných. Na větrné a vodní turbíny připadá zhruba 5 % produkce. Německo je světovou jedničkou ve větrné energetice, loni přibylo téměř 1800 MW instalovaného výkonu.

Nejvýkonnější německá jaderná elektrárna Isar-2 dodává ročně do sítě při instalovaném výkonu 1475 MW 12,2 miliardy kWh elektřiny. Přesto bude ještě v době, kdy bude v nejlepší kondici a schopná prodloužení životnosti o řadu let, postupně odstavena.

Přes "zelenou politiku" se v Německu počítá s rozvojem uhelných zdrojů na výrobu elektřiny, které by mohly částečně nahradit uzavřené jaderné bloky. Odráží to i národní alokační plán na vypouštění emisí CO2, který Německo předalo v závěru června Evropské komisi. Nové uhelné elektrárny budou emitovat méně CO2, budou však také výrazně dražší. Domácí uhlí ale umožňuje nezvyšovat dovozní závislost na energetických zdrojích.

V Rakousku byli zelení v energetice úspěšní před 20 lety, kdy donutili rakouskou vládu zrušit výstavbu vodního díla Hainburg na Dunaji kvůli hrozbě zatopení lužních lesů. Již předtím byla zastavena výstavba jaderné elektrárny Zwentendorf. Rakouští zelení tehdy tvrdili, že i bez Zwentendorfu má Rakousko elektřiny dost. To se ovšem nenaplnilo, protože po zastavení jádra vybudovaly společnosti Verbund a EVN o dva kilometry dál velkou tepelnou elektrárnu, ve které se spaluje černé uhlí z Polska, částečně i z ČR.

Zwentendorfskou elektrárnu dodala na klíč německá firma Siemens. Většina zařízení je dodnes na místě v perfektním stavu a zakonzervovaná. Přímá ztráta z odepsání investice činila 7 mld. šilinků, v dnešních penězích zhruba miliardu eur. Roční náklady na udržování stavby činí něco přes milion eur.

Podle člena Světové energetické rady Roberta J. Strassera zabránili Rakušané výstavbě pěti elektráren o celkovém výkonu kolem 2000 MW. Zdroje, které neprodukovaly skleníkové plyny, nahradili tepelnými elektrárnami na dovážená pevná i kapalná paliva. Vypustili do ovzduší navíc 20,4 mil. tun CO2.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí