Jak vyčistit energii
Bojovat proti negativním trendům 21. století se dá jen investicemi do výzkumu a
vývoje, říká Siemens.
Bojovat proti negativním trendům 21. století se dá jen investicemi do výzkumu a vývoje, říká Siemens.
KLAUS VOGES, prezident Siemens Power Generation, je přesvědčen, že energetika bude i v příštích letech z větší části závislá na fosilních palivech. Musí se ale přejít k úsporným technologiím jejich využívání. To mimo jiné předpokládá investovat stále více do výzkumu, vývoje a inovací.
"V minulém roce vložil Siemens do výzkumu a vývoje 5,2 mld. eur, to je víc, než kolik činí rozpočet Evropské unie na výzkum," řekl Klaus Kleinfeld, CEO jednoho z největších elektrotechnických koncernů na světě, na nedávném setkání s novináři, které by se mělo stát tradicí. Vedení Siemensu pozvalo do Berlína 150 zástupců médií ze všech zemí, kde má své aktivity, na první Siemens Media Summit. Debatovalo se právě o trendech, kterým bude čelit lidstvo v nejbližších letech.
NEJVĚTŠÍ TURBÍNA. Novináři si mohli v Berlíně prohlédnout závod na výrobu plynových turbín, kde se v současné době vyrábí největší turbína tohoto druhu na světě. Je 13 metrů dlouhá, 5 metrů vysoká a váží 440 tun. Wolf-Dietrich Krueger, šéf divize plynových turbín společnosti Siemens AG Power Generation, říká, že je skutečně high-tech: "K výrobě turbín využíváme poznatků nanotechnologií." Kapacita turbíny je 340 MW. Turbína zatím nemá zákazníka; čeká se na výsledky testů, kterým bude podrobena v nejbližší době ve speciálním závodě, jež k tomuto účelu Siemens buduje společně s E.ON.
Až bude turbína zapojena do kombinovaného cyklu (pára pohání ještě další turbínu), zvýší se její výkonnost na 530 MW a dosáhne rekordní účinnosti více než 60 %.
Turbínový závod v Berlíně existuje od roku 1904, dnes zaměstnává okolo 2000 lidí. Zatím odtud dodali 520 turbín zákazníkům v 60 zemích, 90 % mimo Německo. Celková kapacita těchto turbín byla 100 GW.
Podle některých předpovědí se do roku 2020 celosvětově zvýší spotřeba energie o 70 %, na čemž budou mít hlavní zásluhu rozvojové země. Čím tuto zvýšenou potřebu krýt, toť otázka, kterou svět řeší. Klaus Voges, šéf energetické divize Siemensu, připouští, že bude přibývat větrných elektráren, za páteř pro výrobu elektrické energie ale považuje uhlí: Oblastí, kde jsou výborné podmínky pro výrobu energie z větru, totiž moc není, takže větrných parků, jako je Nysted na pobřeží v Dánsku, asi mnoho nevznikne." Nysted je největším takovým parkem na světě - je tady 72 větrných turbín z produkce Siemens. celkový výkon představuje 165 MW.
Siemens Power Generation má na kontě asi pětinu celosvětově instalované kapacity pro výrobu elektrické energie. Část koncernu zabývající se energetikou zaměstnává 33 500 pracovníků. Za fiskální rok 2005 (skončil 30. září) zaznamenal prodej v objemu 8,1 mld. eur. Nové objednávky představují 11 miliard eur.
SPALOVAT, ALE ČISTĚ. Firmy vymýšlejí nejen postupy, jak zefektivnit výrobu energie, ale také jak ji učinit neškodnou vůči životnímu prostředí. Některé nové a šetrné systémy spalování fosilních paliv už existují a dokonce došly komerčního využití.
Za zmínku stojí především IGCC (Integrated Gasification Combined Cycle, integrované zplynování v kombinovaném cyklu). Zjednodušeně řečeno, jde o částečné spalování uhlí, při kterém vzniká tzv. syngas. Z něho se odstraní popílek a další emise a zvlášť se jímá CO2. Čistý plyn pohání plynovou turbínu a vzniklá pára se ještě využije k pohonu parní turbíny. Kombinovaný cyklus je náročnější na prvotní investice, výroba je pak ale mnohem efektivnější.
Za revoluční lze označit zatím nepříliš rozšířený způsob nakládání s oxidem uhličitým. Místo vypouštění do ovzduší se může CO2 ukládat pomocí injektáží na dno oceánů, a to do hlouby několika tisíců metrů. Jinou cestou je jeho zakonzervování ve vyprázdněných ložiscích po ropě a zemním plynu. Podle odborníků v elektrárenství stačí kapacita těchto ložisek na mnoho let.
Z ČESKA DO VENEZUELY. V Česku se metoda IGCC využívá v elektrárně Vřesová. Dodavatelem byla firma Alstom. Pokud jde o tuzemskou výrobu v oblasti energetiky, ta se zatím omezuje jen na klasické parní turbíny. Vyrábějí se nejen v plzeňské Škodě Power (viz Ekonom č. 16/2006), ale také v Brně, kde závod Siemens zaměstnává asi 500 lidí. Letos brněnští uzavřeli kontrakt na dodávku dvou turbín pro jednu z největších polských tepláren. Jde o největší turbíny (každá 110 MW), které kdy v Brně vyrobili. Hodnota dodávky je půl miliardy korun.
Ještě zajímavější je projekt českého Siemensu ve Venezuele. Jedná se o modernizaci největší tamní elektrárny na pevná paliva a o největší český projekt ve Venezuele vůbec. Z Česka sice nejdou žádné výrobky, ale čeští technici z divize Výroba a přenos elektrické energie Siemens mají na starosti celou rekonstrukci řídicího systému, systému generátorů a vybavení velína.
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
KLAUS VOGES, prezident Siemens Power Generation, je přesvědčen, že energetika bude i v příštích letech z větší části závislá na fosilních palivech. Musí se ale přejít k úsporným technologiím jejich využívání. To mimo jiné předpokládá investovat stále více do výzkumu, vývoje a inovací.
"V minulém roce vložil Siemens do výzkumu a vývoje 5,2 mld. eur, to je víc, než kolik činí rozpočet Evropské unie na výzkum," řekl Klaus Kleinfeld, CEO jednoho z největších elektrotechnických koncernů na světě, na nedávném setkání s novináři, které by se mělo stát tradicí. Vedení Siemensu pozvalo do Berlína 150 zástupců médií ze všech zemí, kde má své aktivity, na první Siemens Media Summit. Debatovalo se právě o trendech, kterým bude čelit lidstvo v nejbližších letech.
NEJVĚTŠÍ TURBÍNA. Novináři si mohli v Berlíně prohlédnout závod na výrobu plynových turbín, kde se v současné době vyrábí největší turbína tohoto druhu na světě. Je 13 metrů dlouhá, 5 metrů vysoká a váží 440 tun. Wolf-Dietrich Krueger, šéf divize plynových turbín společnosti Siemens AG Power Generation, říká, že je skutečně high-tech: "K výrobě turbín využíváme poznatků nanotechnologií." Kapacita turbíny je 340 MW. Turbína zatím nemá zákazníka; čeká se na výsledky testů, kterým bude podrobena v nejbližší době ve speciálním závodě, jež k tomuto účelu Siemens buduje společně s E.ON.
Až bude turbína zapojena do kombinovaného cyklu (pára pohání ještě další turbínu), zvýší se její výkonnost na 530 MW a dosáhne rekordní účinnosti více než 60 %.
Turbínový závod v Berlíně existuje od roku 1904, dnes zaměstnává okolo 2000 lidí. Zatím odtud dodali 520 turbín zákazníkům v 60 zemích, 90 % mimo Německo. Celková kapacita těchto turbín byla 100 GW.
Podle některých předpovědí se do roku 2020 celosvětově zvýší spotřeba energie o 70 %, na čemž budou mít hlavní zásluhu rozvojové země. Čím tuto zvýšenou potřebu krýt, toť otázka, kterou svět řeší. Klaus Voges, šéf energetické divize Siemensu, připouští, že bude přibývat větrných elektráren, za páteř pro výrobu elektrické energie ale považuje uhlí: Oblastí, kde jsou výborné podmínky pro výrobu energie z větru, totiž moc není, takže větrných parků, jako je Nysted na pobřeží v Dánsku, asi mnoho nevznikne." Nysted je největším takovým parkem na světě - je tady 72 větrných turbín z produkce Siemens. celkový výkon představuje 165 MW.
Siemens Power Generation má na kontě asi pětinu celosvětově instalované kapacity pro výrobu elektrické energie. Část koncernu zabývající se energetikou zaměstnává 33 500 pracovníků. Za fiskální rok 2005 (skončil 30. září) zaznamenal prodej v objemu 8,1 mld. eur. Nové objednávky představují 11 miliard eur.
SPALOVAT, ALE ČISTĚ. Firmy vymýšlejí nejen postupy, jak zefektivnit výrobu energie, ale také jak ji učinit neškodnou vůči životnímu prostředí. Některé nové a šetrné systémy spalování fosilních paliv už existují a dokonce došly komerčního využití.
Za zmínku stojí především IGCC (Integrated Gasification Combined Cycle, integrované zplynování v kombinovaném cyklu). Zjednodušeně řečeno, jde o částečné spalování uhlí, při kterém vzniká tzv. syngas. Z něho se odstraní popílek a další emise a zvlášť se jímá CO2. Čistý plyn pohání plynovou turbínu a vzniklá pára se ještě využije k pohonu parní turbíny. Kombinovaný cyklus je náročnější na prvotní investice, výroba je pak ale mnohem efektivnější.
Za revoluční lze označit zatím nepříliš rozšířený způsob nakládání s oxidem uhličitým. Místo vypouštění do ovzduší se může CO2 ukládat pomocí injektáží na dno oceánů, a to do hlouby několika tisíců metrů. Jinou cestou je jeho zakonzervování ve vyprázdněných ložiscích po ropě a zemním plynu. Podle odborníků v elektrárenství stačí kapacita těchto ložisek na mnoho let.
Z ČESKA DO VENEZUELY. V Česku se metoda IGCC využívá v elektrárně Vřesová. Dodavatelem byla firma Alstom. Pokud jde o tuzemskou výrobu v oblasti energetiky, ta se zatím omezuje jen na klasické parní turbíny. Vyrábějí se nejen v plzeňské Škodě Power (viz Ekonom č. 16/2006), ale také v Brně, kde závod Siemens zaměstnává asi 500 lidí. Letos brněnští uzavřeli kontrakt na dodávku dvou turbín pro jednu z největších polských tepláren. Jde o největší turbíny (každá 110 MW), které kdy v Brně vyrobili. Hodnota dodávky je půl miliardy korun.
Ještě zajímavější je projekt českého Siemensu ve Venezuele. Jedná se o modernizaci největší tamní elektrárny na pevná paliva a o největší český projekt ve Venezuele vůbec. Z Česka sice nejdou žádné výrobky, ale čeští technici z divize Výroba a přenos elektrické energie Siemens mají na starosti celou rekonstrukci řídicího systému, systému generátorů a vybavení velína.
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
