Na farmu lákají strašidla

Šiškoun, Kameňák nebo Skotoplaš - tyhle pohádkové postavy dnes pomáhají oživit tuzemskou agroturistiku. Ne, že by jejich propagátor Milan Poláček spoléhal na kouzelnou moc strašidýlek. Ale jsou součástí plánu, jak nejprve aspoň v Pošumaví přilákat klienty a dát venkovskému turismu nový impuls.
I patnáct let po startu je totiž česká agroturistika podle expertů stále v plenkách. Na tuzemských farmách stráví dovolenou odhadem třicet tisíc turistů.
Jen v Rakousku je přitom na statcích skoro dvacetkrát víc ubytovacích kapacit a milióny turistů se tak jezdí přesvědčit, jestli je kráva Milka opravdu fialová.
Nemáme Alpy a místo půvabných farem jsme z komunismu zdědili JZD a státní statky - tak vysvětlují odborníci, proč se v zemi zatím agroturistika tolik nerozvíjí. Poláček ale přestal hledat důvody proti a přišel s novým projektem. Jeho ideou je propojit venkovskou turistiku fiktivní "Pohádkovou zemí". Tu charakterizují figurky zmíněných i dalších desítek pohádkových bytostí, pohádkové stezky, a třeba i pohádkový cestovní pas, do něhož turistům zaznamenávají podnikatelé návštěvu hradů nebo ubytování v hotelích, jež jsou do systému zapojeny.
Co to znamená pro klienty? Na několika desítkách míst v Pošumaví se dozvědí tipy, jak strávit podle libosti dovolenou. Navštívit třeba malebnou zříceninu, kde je poblíž vyhovující ubytování v agropenziónu, s vyjížďkami na koních a zároveň koutkem, kde se vydovádějí děti ještě školou nepovinné. Jednotícím pohádkovým motivem je vazba každého místa na určitou tajemnou bytost.
Co přináší tahle fantazie desítkám hotelů, jež jsou už do systému zapojeny? Samozřejmě reklamu na jejich služby a zboží. Projekt má už teď přes osmdesát "pohádkových kanceláří", kde klient dostane doporučení šité jeho požadavkům na míru. "Důležité je, že si penzióny, restaurace nebo prodejny suvenýrů klienty mezi sebou předávají," vysvětluje Poláček.
Příkladem je i Poláčkova vlastní usedlost v Mlázovech na Klatovsku. Má pro hosty jen dva apartmány, celkem sedm lůžek. Ale denně přichází na návštěvu penziónu - i v současných parnech - více než stovka lidí. Láká je hlavně výstava strašidýlek.
Vlastní farmu Poláček nemá. Ale jen několik kroků od jeho pozemků přebírá návštěvníky soused Jan Chytil. Na farmě "U kohouta" už lidé najdou nefalšovaný venkov od koní po holuby.
Kdo má zájem o náročnější vyjížďky na koni, jde zase od Poláčka přes silnici na ranč k dalším podnikatelům. A nakonec dostane doporučení na místní "Westernovou hospodu", kterou provozuje další soused.
Poláčkovým plánem je zajišťovat turistům nejen ubytování, ale i další služby. "Z noclehu přichází jen třetina zisku, ostatní dělají právě služby," potvrzuje své zkušenosti. Pohádkový penzión v Mlázovech sice letos zažívá první sezónu, ale Poláček už řadu let provozuje další penzión a spolu s manželkou vlastní cestovní kancelář, která na Šumavě ročně zajistí pobyt téměř třem tisícovkám turistů.

Štípu dříví, platím dobře
Na to, že náročnější klientela ze zahraničí touží i po netypických službách, přišel Poláček už na počátku devadesátých let. Měl v penziónu bavorského Němce. Ten se jezdil odreagovat na Šumavu při své práci manažera firmy BMW v Peru.
"Štípal jsem před penziónem dříví, a klient požádal, jestli si to může zkusit. Příští den už prosil, ať mu přivezu na štípání další polena. Zarazil jsem se - a on mi podal padesát marek, jen ať mu to zajistím. Štípat dříví na Šumavu pak jezdil i další léta," popisuje Poláček.
Lidí Poláčkova ražení je ale stále na českém venkovu poskrovnu. "Skutečných agropenziónů jsou sotva tři stovky. A to se v posledních pěti letech situace zlepšila," říká analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek.
Důvod vidí i v tom, že leckteří zemědělci se nemohou odtrhnout od své původní profese. "Místo péče o hosty jdou třeba sklízet řepku. Ale zákazníci jsou třeba z alpských zemí zvyklí na vysoký komfort i na statku," míní Beránek.
Agroturistiku přitom v Česku podporuje stát dotacemi. Jenže drtivé většině zemědělců se pořád víc vyplatí brát dotace za pěstování obilí (na něž mají i zaručený odbyt) než se vydat do nejistého dobrodružství s penziónem.

Družstevní krokodýli
Podle odhadů je zhruba třetina "agroturistů" v Česku ze zahraničí - jde o Němce, Nizozemce, Belgičany, Poláky. Jak jejich počet zvýšit? "Rakušanům, kde mají farmy pro turisty tradici, konkurovat v ubytování nemůžeme. Cesta vede přes služby. Propagujme aktivní turistiku, výlety za památkami, jízdu na koni. Jen přespat vedle stáje už lidi moc neláká," míní tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil.
Největší tuzemské sdružení v oboru, Svaz venkovské turistiky, se teď snaží propagovat pobyt na ekologických farmách. Na to hlavně zahraniční klienti slyší. Spolupracuje proto s celoevropskou organizací ECEAT, centrem pro eko- a agroturistiku.
"Jde o pobyt jak na farmách, tak i v normálních penziónech, jež mají ekologický certifikát," říká tajemnice svazu Kateřina Grynterová. Svaz má zatím 150 členů.
Od příštího roku budou jeho členové v celoevropské internetové databázi, takže jejich nabídku uvidí potenciální klienti takřka v celé Evropské unii.
Záležet ale bude především na tom, zdali farmáři přijdou s neotřelými nápady - například v Agrodružstvu Jevišovice na Znojemsku vsadili rovnou na krokodýlí farmu, stavět chtějí i zábavní centrum.