zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Středomořský křižák se usadil v Česku

31.07.2006
Příroda
Středomořský křižák se usadil v Česku
Křižák pruhovaný svým zbarvením udivuje lidi. Entomology překvapil tím, jak rychle se dokázal zabydlet

Praha - Ještě před patnácti lety bylo možné křižáka pruhovaného vidět jen na jih od našich hranic. Dnes už je tento pavouk v Česku běžný, přestože jeho původní domovinou je Středomoří. Včera na to jako první upozornily Lidové noviny.
Křižák pruhovaný budí velkou pozornost svým výrazným žlutočerným zbarvením. "Lidé mi píší a posílají fotografie - ptají se, co je to za druh. Zaráží je vzhled tohoto křižáka - připomíná vosu nebo sršně s pavoučíma nohama," řekl entomolog Vlastimil Růžička.
Poprvé přitom odborníci akademie věd narazili na křižáka pruhovaného v Česku začátkem devadesátých let ve vojenském prostoru Milovice ve středních Čechách.
"Tehdy jsme našli jen dva jedince. Dnes už se křižák pruhovaný vyskytuje na více než dvou stech místech. Nepochopitelně rychle se rozšířil po celé zemi," konstatuje s údivem Růžička.

Stěhování druhů je pro vědce záhadou

Takovou hmyzí "invazi" si odborníci nedokážou vysvětlit. "Asi to souvisí s celkovým oteplením za posledních patnáct let, ale není to prokázané žádnými výzkumy," tvrdí Růžička.
Jen rostoucími průměrnými teplotami se stěhování zvířat nedá vysvětlit ani podle Petra Stýbla ze Svazu ochránců přírody.
"Je to záhada, proč se některé druhy stěhují. A nedá se to vysvětlit jen oteplením, protože přicházejí i ze severu. Ještě před pár lety u nás vůbec nebyl například pták hýl rudý. Hnízdil v tajze ve Skandinávii a Rusku. Dnes už se v Čechách zabydlel," vysvětluje Stýblo.
Zdůrazňuje přitom, že například dnes běžné labutě se na českých rybnících a řekách zabydlely teprve před padesáti lety.
Lidé tak možná v lese brzy narazí na zvířata, která dosud znali spíše ze zoo. "K našim hranicím se blíží například šakal, který žil tradičně na Balkáně. Teď se vyskytuje i v Maďarsku a máme nepotvrzené zprávy, že se objevil i na jižní Moravě," doplnil Stýblo.
Toho, že by noví "obyvatelé" narušili rovnováhu v přírodě, se ale vědci neobávají. "Pokud jde o evropské druhy, vždycky mají přirozené predátory. A příroda se vyrovná i se zvířaty, která byla do Evropy zavlečena ze zámoří," tvrdí znalec hmyzu Růžička.
Jeho slova potvrzuje příběh plachetnatky novozélandské. Tento pavouk do Evropy připlul v balících vlny ze zámoří.
"Poprvé se objevil ve čtyřicátých letech minulého století v přístavech ve Francii, u nás pak v roce 1974 a na Slovensku jej poprvé vědci našli až v devadesátých letech. Za půl století dobyl celý kontinent, ale ekosystém nenarušil," tvrdí Růžička.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí