Čtvrtek, 28. března 2024

Venkov a řešení odpadních vod

Možná ještě důležitější pro řadu obcí  není to jak (technické řešení) , ale za co(financování).
Venkov a řešení odpadních vod

Nejprve pár demografických údajů (Tab. 1), z nichž je vidět rozložení obyvatelstva v České republice podle velikosti sídel.
Tab. 1: Obyvatelstvo k 1. 3. 2001, území a obce k 1. 1. 2003 podle velikostních skupin obcí


Z těchto údajů vyplývá, že nejpočetnější jsou obce s počtem obyvatel 200-499, kterých je 32,5%, dále že obcí  s počtem pod 1000 je skoro 80% a obcí s počtem pod 2000 pak dokonce 90%. I přes to, že je proklamována snaha řešit problematiku odpadních vod v těchto obcích, dotační politika, způsob územního plánování, legislativa  atd. vedou spíše k odkládání reálných řešení. Všem trochu informovaným je  zřejmé, že ne každá obec s 1000 EO najde mecenáše, který jí daruje 20 miliónů korun  a  umožní tak budování centrální čistírny. Je také veřejně známo, že řešení, často uváděná v plánech rozvoje území,  proklamující, že taková obec bude vybavena jímkami na vyvážení a tyto se budou vyvážet na nejbližší městskou ČOV, jsou dalším utopististickým extrémem. Kdyby tomu tak ve skutečnosti mělo být, tak se bydlení v takové obci pěkně prodražilo. Náklady na likvidaci odpadních vod a tedy náklady obyvatel by v těchto případech byly několikanásobně vyšší, než stočné ve větších městech. Prostě bydlet na vesnici by byl luxus. Pokud tedy má vesnice zůstat tím čím je a plnit svou funkci zemědělskou i krajinnou, pak je  nutno hledat jiná, reálná řešení a to jak v oblasti technické, tak i legislativní a samozřejmě i v oblasti dotační politiky. Zjevně nemoudré je také odsouvat řešení, neboť to prokazatelně zvyšuje celkové náklady (např.stavět jímky na vyvážení a pak je připojovat na kanalizaci). A tak v zájmu rychlého hledání optimálních řešení, by asi nebylo na škodu podívat se a poučit  ze zkušeností např. sousedních zemí (např. Německa), které je
s řešením této problematiky mírně před námi. Tam např. na kongresu DWA loni v Postupimi bylo několikrát konstatováno a to jak politiky, tak i vodohospodářskými odborníky, že ani taková země jako Německo nemá dost financí na velkolepá řešení typu centrálních oblastních čistíren. A že je třeba vytvořit technické, finanční a legislativní podmínky pro realizaci decentrálních řešení.  Je tedy skoro logické, že je  nereálné, že by Česká republika dostala od EU podporu na taková řešení, která si hlavní přispěvatelé do jejího rozpočtu nemohou dovolit.
Jaká jsou tedy možná východiska po stránce legislativní, technické a finanční ? Tedy klasická řečnická otázka. Hlavní je, jestli má tato otázka i nějakou konkrétní odpověď? Možná to není žádný paradox, ale technická řešení existují, peněz je také relativní dostatek a tak největším problémem je problém politický a legislativní – tj. ochota chtít něco měnit. Zatím vyhrává v ČR typická argumentace odpůrců změn tj. obecné argumenty, které v některých případech jsou opodstatněné, ale v řadě případů naopak znemožňují realizovat to nejoptimálnější řešení a konzervují tak dnešní stav.


Technická řešení

Každému návrhu řešení by mělo předcházet komplexní posouzení celé oblasti. Hlavním rozhodovacím parametrem by pak měla být především cena placená konečným uživatelem, i když  ideální by bylo, kdyby si o tom, jak tento problém bude řešen (včetně toho za kolik) rozhodly samosprávy. Teprve z toho by se vycházelo při volbě technických řešení.

Co se týká samotných řešení, v poslední době se vedle klasických postupů objevila i celá řada  nových, z ekonomického hlediska perspektivních projektů. Novinkou je např.  systém DESART (tj. systém s odděleným zpracováním moči), který je základem komplexního přístupu k hospodaření s dešťovými a odpadními vodami u rodinných domů. V současnosti je tato problematika podrobně řešena vývojovým programem „ Minimalizace množství nutrientů a odpadních vod vypouštěných do vod povrchových a podzemních“ v rámci programu TANDEM firmou ASIO s.r.o. ve spolupráci s VUT Brno. Výsledkem použití takového řešení je minimální ovlivnění okolí a při tom odvádění odpadních vod kanalizací může v některých případech úplně odpadnout.

Další řešení představuje použití membránových technologií, které byly předvedeny na Vodohospodářských výstavách v Brně a které již umožňují odpadní vody znovu využít, nebo s nimi zacházet jako s dešťovými vodami. Protože kvalita takto vyčištěné vody je na úrovni vody dešťové, mohla by v řadě případů opět odpadnout splašková kanalizace (trubní vedení), která je největší položkou v rozpočtech. Vzhledem ke kvalitě vyčištěné vody by mohl přebytek vyčištěných vod být vypouštěn i přímo do zásaku.

Financování

Možná ještě důležitější pro řadu obcí  není to jak (technické řešení) , ale za co(financování).  I když v této oblasti jsou menší obce znevýhodněny, přesto možnosti existují. Několik námětů jak financovat  odvádění odpadních vod ve venkovských oblastech představila na seminářích na  Vodohospodářských výstavách v Brně opět firma ASIO, snažící se o komplexní přístup k řešení problematiky odvádění odpadních vod ve venkovských oblastech. A právě komplexní přístup (vhodnost z hlediska územního plánu, vhodná technologie a financování) by měl být základem všech řešení, neboť čím rychleji si obce vytvoří svůj názor na komplexní řešení a čím dříve ho začnou uplatňovat, tím méně škod -  nákladů bude v budoucnosti vynakládáno na  chod systému nebo jeho přebudovávání. Např. pokud se obec rozhodne pro decentrální řešení, spravované dodavatelsky, pak bude volit jiná technická řešení než, když zvolí  centrální čistírnu nebo individuální čistírny. Problém je v tom, že řada obcí si stále neuvědomuje, že za odpadní vody jsou nakonec odpovídá ona sama a že bez jejich rozhodnutí se pro ně nejvýhodnější  řešení samo nezrealizuje. Buď se nezrealizuje nic, nebo řešení, které může vyhovovat jiným subjektům, než právě obyvatelům té které lokality.

A tak ideální je řešit,  a to aspoň reálnou koncepci co nejdřív. Pokud to jde tak ji i pak realizovat. Možnosti, i když omezené,  jak řešit odvádění odpadních vod v obcích (některých) existují již dnes. Jen je potřeba hledat cesty a cestičky jak po stránce technické, tak i organizační a nemá cenu odkládat tento problém tam, kde je možné ho řešit. Každý odklad jen oddaluje řešení tj. zhoršuje ekologii a odklad v řadě případů bude znamenat i zvýšení nákladů jak samotných obyvatel jako jedinců (donucení k nákladnému vyvážení jímek), tak i celých komunit – předpokládaný pokles dotací v budoucnu. Na legislativě pak záleží, zda bude schopná reagovat a vytvářet příležitosti pro ekonomická řešení, nebo zda díky neschopnosti reagovat na nová technická řešení a poznatky se budou vynakládat zbytečné prostředky, bude znemožněn rozvoj některých území nebo dokonce neřešením problémů bude poškozováno životní prostředí.

Tisková zpráva ASIO s.r.o.

 

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů