zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dvojice zelených protikladů

10.08.2006
Obecné
Dvojice zelených protikladů

Koncem července zemřel ve Spojených státech pětaosmdesátiletý Murray Bookchin, jeden z hlavních teoretiků anarchismu, filosofie, sociální ekologie, kontrakultury a městského plánování, představující jakýsi krajně levicový pól mezinárodního zeleného hnutí.
Představoval protiklad opačného, krajně pravicového pohledu na otázky životního prostředí, k němuž se v osmdesátých letech " propracoval" a dále ho rozvíjel Rudolf Bahro, kdysi představitel západoněmeckých Zelených a nakonec autor teorie o nutnosti příchodu nového spasitele, " zeleného Adolfa" a o využití silně zakořeněné " hnědé části" německé povahy ne k repríze nacismu, ale nově k řešení ekologické krize.
Bookchin i Bahro se snažili ovlivnit hnutí zelených protichůdnými směry, odpovídajícími základním východiskům levicového a pravicového pohledu na společnost, vystupňovanými ovšem u Bookchina i Bahra v některých ohledech do radikální verze.
Zatímco levice se snaží budovat instituce a modely společenského uspořádání na předpokladu, že povaha vzájemně si rovných lidí je dobrá, pravice vychází z toho, že přirozenost logicky nadřazených a podřízených kmenů lidstva je zlá.
U krajní levice z toho vyplývá, že je možné dojít do ideálního, závěrečného harmonického stavu, stačí jen překonat řád, instituce a mechanismy, které dobrého člověka zotročují. Krajní pravice argumentuje opačně, konečný harmonický stav je dosažitelný podřízením zlé společnosti tvrdému řádu, člověka je nutno svázat autoritou silných institucí a kontrolních mechanismů.
Bahro kdysi nadhodil otázku, zdali je alternativou k ekologické krizi osvobození od útlaku nebo ekologická diktatura. Podle Bookchina by " ekologická" diktatura vůbec nebyla ekologická a popřením svobodné lidské vůle by vedla k destrukci planety, Bah- ro však oponoval, že instituce, které si lidský druh vytváří, se vyznačují spíše nadvládou a hierarchií, a vycházejí tudíž z biologické výbavy člověka, kterou není možné ignorovat.
Demokratická levice a pravice naproti tomu neabsolutizují, přiznávají pochyby a složitosti, nemluví o konečném stavu, před prudkými změnami upřednostňují nenásilnou pomalou reformu. Obě zelené teorie, Bookchinova i Bahrova, tak už měly v uplynulých dvaceti letech na Západě možnost předvést, jak dokážou ovlivnit politickou praxi zelených.
Realita pak umístila zelené v Německu, Francii, Belgii, Finsku a Itálii mezi koalice demokratické levice. Praxe tak Bahrovým hnědozeleným tezím vystavila nedostatečnou a z Bookchinových rudozelených snů převzala jen malou část.

PAVEL PEČÍNKA
Autor je politolog, působí na FSS MU

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí