Housenky čichají denní dobu
Japonští vědci nedávno zjistili, že housenky můry, živící se v noci a během dne
schované, rozeznají denní dobu podle zápachu rostlin, na jejichž listí se živí.
Látky, jež rostliny vylučují na světle a ve tmě, se od sebe liší jak složením,
tak biologickou funkcí. Ta denní láká blanokřídlý hmyz, který klade do housenek
vajíčka, a tím je zabíjí. Takže housenky sebezáchovně reagují nikoliv na světlo,
ale na rostlinné signály, vysílané jejich nepřátelům.
Japonští vědci nedávno zjistili, že housenky můry, živící se v noci a během dne schované, rozeznají denní dobu podle zápachu rostlin, na jejichž listí se živí. Látky, jež rostliny vylučují na světle a ve tmě, se od sebe liší jak složením, tak biologickou funkcí. Ta denní láká blanokřídlý hmyz, který klade do housenek vajíčka, a tím je zabíjí. Takže housenky sebezáchovně reagují nikoliv na světlo, ale na rostlinné signály, vysílané jejich nepřátelům.
Změna dne a noci, světla a tmy, je tak závažná, že je výrazným faktorem, regulujícím aktivitu nejrůznějších druhů živočichů. S nástupem noci vylétají ze svých úkrytů netopýři, začínají lovit sovy, otevírají se květy některých rostlin a objevují se jejich opylitelé. Po rozednění ožívají jiné organismy. Biologové vědí, že housenky můry Mythimna separata, živící se různými travami i obilím, jsou aktivní v noci a ve dne se drží v úkrytech. Takové chování je nejspíše spojeno s tím, že ve dne jsou aktivní jejich nepřátelé Cotesia kariyai. Tento blanokřídlý hmyz klade vajíčka do housenek, a tím zajišťuje potravu svým larvám, a když ty dorostou, tak housenka umírá. Dříve bylo objeveno, že během dne rostliny uvolňují látky, které právě blanokřídlou Cotesia kariyai přitahují. Jinak řečeno - zvou na pomoc nepřátele svých nepřátel. Japonští biologové ze Střediska ekologických výzkumů Kjótské univerzity informovali o výsledcích své práce zaměřené na vyjasnění, co můry nutí se ve dne schovávat - zda specifická vůně nebo světlo. Pokusně tedy umístili housenky do hermeticky uzavřené nádoby, do níž vedli vzduch ze sousední nádoby s kukuřicí. Prostory s rostlinami a housenkami pak udržovali buď ve světle nebo ve tmě, aby vytvořili všechny možné varianty (na obrázku). Pokusy ukázaly, že nezávisle na tom, zda měly housenky "den" nebo "noc", bylo množství schovaných jedinců větší v případech, kdy se do nádob vháněl vzduch "nočních" rostlin. Z toho japonští vědci soudí, že se housenky orientují podle zápachu, a ne podle světelných podmínek.
Změna dne a noci, světla a tmy, je tak závažná, že je výrazným faktorem, regulujícím aktivitu nejrůznějších druhů živočichů. S nástupem noci vylétají ze svých úkrytů netopýři, začínají lovit sovy, otevírají se květy některých rostlin a objevují se jejich opylitelé. Po rozednění ožívají jiné organismy. Biologové vědí, že housenky můry Mythimna separata, živící se různými travami i obilím, jsou aktivní v noci a ve dne se drží v úkrytech. Takové chování je nejspíše spojeno s tím, že ve dne jsou aktivní jejich nepřátelé Cotesia kariyai. Tento blanokřídlý hmyz klade vajíčka do housenek, a tím zajišťuje potravu svým larvám, a když ty dorostou, tak housenka umírá. Dříve bylo objeveno, že během dne rostliny uvolňují látky, které právě blanokřídlou Cotesia kariyai přitahují. Jinak řečeno - zvou na pomoc nepřátele svých nepřátel. Japonští biologové ze Střediska ekologických výzkumů Kjótské univerzity informovali o výsledcích své práce zaměřené na vyjasnění, co můry nutí se ve dne schovávat - zda specifická vůně nebo světlo. Pokusně tedy umístili housenky do hermeticky uzavřené nádoby, do níž vedli vzduch ze sousední nádoby s kukuřicí. Prostory s rostlinami a housenkami pak udržovali buď ve světle nebo ve tmě, aby vytvořili všechny možné varianty (na obrázku). Pokusy ukázaly, že nezávisle na tom, zda měly housenky "den" nebo "noc", bylo množství schovaných jedinců větší v případech, kdy se do nádob vháněl vzduch "nočních" rostlin. Z toho japonští vědci soudí, že se housenky orientují podle zápachu, a ne podle světelných podmínek.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích