Vodohospodáři na jižní Moravě při povodních nepochybili

Vodohospodáři nepochybili při manipulaci s hladinou Vranovské přehrady na Znojemsku při povodni, která postihla region na přelomu března a dubna. Snížili ji dokonce více, než jim umožňuje platný manipulační řád přehrady z roku 1983, čímž zamezili způsobení vyšších škod na majetku. Vyplývá to z výzkumu práce vodohospodářů na základě požadavku vlády. Starostové ze Znojemska si při záplavách stěžovali na chybný postup Povodí Moravy.

Za naprosto klíčové ale v rámci protipovodňových opatření nezávislý specialista považuje co nejrychlejší změnu manipulačního řádu přehrady. V ní schází pravidla pro manipulaci s hladinou vodního díla v případě náhlého a na vodu mimořádně vydatného tání. Podle záměru vodohospodářů by měl být při záplavách využíván na Vranově nikoli původní retenční prostor o 21, ale 35 milionech metrech krychlových vody. Schválení nového manipulačního řádu čeká náročný proces. Změna může mít citelný dopad na využívání nádrže k rekreaci. Vodní dílo patrně vyrobí méně elektrické energie.

Expertýza dospěla k závěru, že vodohospodáři neměli dostatečné informace o hydrologickém vývoji situace na horním toku řeky Dyje protékající Rakouskem. Z rakouské strany došlo k podcenění vody ve sněhu.

V době krátce před povodní leželo v povodí Dyje nad vodním dílem Vranov asi 200 milionů metrů krychlových vody ve sněhu. Je to desetkrát více, než je přehrada schopna bez problémů postupně zadržet. Polovina této zásoby vody přitom ležela na rakouském území. Před záplavami byla rekonstruována nejen Vranovská, ale i nedaleká Znojemská přehrada. Kvůli pracím měli vodohospodáři mimořádně povoleno snížit hladinu Vranova více než obvykle. Úpravy na Vranovské přehradě se podařilo dokončit těsně před povodní. Vodohospodáři v ní ale zachovali výrazně sníženou hladinu; volný prostor v nádrži byl pětkrát větší, než umožňuje současný platný manipulační řád.

Problémem bylo nedostatečné předávání informací o povodni, a to nejen mezi Rakouskem a Českem, ale i mezi vodohospodáři a starosty obcí na Znojemsku. Kvůli nim byl v době povodní odvolán tehdejší ředitel Povodí Moravy Miroslav Konečný. O lepším předávání důležitých dat mezi Rakouskem a Českem již jednali zástupci vlády, krajů i vodohospodáři.

Povodně na přelomu března a dubna způsobilo na jižní Moravě rychlé tání. Nejvíce zaplavených objektů bylo na horním toku řeky Dyje na Znojemsku. V kraji vznikla celková škoda zhruba 1,1 miliardy korun. Záplavy se v mnohem menším měřítku opakovaly v regionu, a to opět na horním toku Dyje, po deštích v červnu.

Vladimír Klepáč
http://www.estav.cz