Ekologická investice Kronospanu částečně zbaví Jihlavu prachu, ne však karcinogenů
JIHLAVA – Výrobce dřevotřísek Kronospan chce instalovat filtry na snížení
prašnosti, která dlouhé roky trápí obyvatele Jihlavy. Arnika vítá, že podnik
investuje do zlepšení životního prostředí, zároveň však upozorňuje na problémy,
které ani plánované investice neřeší. Filtry na snížení prašnosti totiž
nezabrání únikům rakovinotvorného formaldehydu a dalších nebezpečných látek.
Vzhledem k podstatnému navýšení výroby v loňském roce neklesne ani prašnost tak
významně, jak si Jihlavané slibovali. Krajský úřad nyní zahájil proces hodnocení
vlivů investičního záměru (instalace filtrů) na životní prostředí (EIA). Občané
k němu mohou zasílat své připomínky.
JIHLAVA – Výrobce dřevotřísek Kronospan chce instalovat filtry na snížení prašnosti, která dlouhé roky trápí obyvatele Jihlavy. Arnika vítá, že podnik investuje do zlepšení životního prostředí, zároveň však upozorňuje na problémy, které ani plánované investice neřeší. Filtry na snížení prašnosti totiž nezabrání únikům rakovinotvorného formaldehydu a dalších nebezpečných látek. Vzhledem k podstatnému navýšení výroby v loňském roce neklesne ani prašnost tak významně, jak si Jihlavané slibovali. Krajský úřad nyní zahájil proces hodnocení vlivů investičního záměru (instalace filtrů) na životní prostředí (EIA). Občané k němu mohou zasílat své připomínky.
„Kronospan vypustí do ovzduší ročně 16 tun formaldehydu (1). Instalací nových filtrů tyto emise poklesnou pouze o čtvrtinu. To znamená, že i pak bude Kronospan zřejmě druhým největším producentem této karcinogenní látky v České republice,“ řekla vedoucí Jihlavské pobočky sdružení Arnika Jana Vitnerová. „V rámci procedury EIA (2) požadujeme, aby Kronospan deklaroval konkrétní kroky, které povedou ke snížení úniků formaldehydu a dalších nebezpečných látek. Chceme také, aby podnik zajistil lepší monitoring svého provozu i svého okolí. Jedině tak bude možné zajistit pravdivé informace o vlivu podniku na životní prostředí a zdraví obyvatel města,“ vysvětlila Vitnerová.
Podle Ing. Milana Havla z Arniky nemusí být problém jen ve formaldehydu. „V obdobných provozech v zahraničí jsou sledovány i emise dalších nebezpečných látek, konkrétně izokyanátů, které Kronospan vůbec nesleduje. Tyto látky mají karcinogenní vlastnosti a navíc jsou zdrojem obtěžujícího zápachu,“ řekl Havel. Ten rovněž kritizuje, že Kronospan dosud neprošel procesem integrovaného povolování (IPPC) (3) a existuje tak málo informací o kvalitě používaných technologií. „V rámci integrovaného povolení i procesu EIA by měl Kronospan předložit srovnání svých technologií s referenčními zařízeními v jiných zemích. Může se totiž ukázat, že jiné technologie by umožnily daleko podstatnější snížení vlivu Kronospanu na životní prostředí.,“ sdělil Havel.
Arnika ve svých připomínkách k procesu EIA požaduje zpracování podrobné dokumentace a zveřejnění dat o emisích všech znečišťujících látek z Kronospanu. Podle údajů Kronospanu mají po instalaci nových elektrofiltrů poklesnout emise prachu o 300 tun. Arnika namítá, že není jasné, zda je do celkového objemu emisí zahrnut i vliv linky na výrobu OSB desek. Není-li tomu tak, celkový přínos pro životní prostředí by nemusel být tak optimistický (4). Problémem jsou také emise dalších nebezpečných látek. Ročně jde o 235 tun oxidů dusíku, 85 tun oxidu uhelnatého a 22 tun sloučenin chlóru. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. Díky Kronospanu má tak Jihlava nejvíce znečištěné ovzduší z celé Vysočiny.
Příloha:
Prach a zápach z Kronospanu
„Modrý závoj nad Kronospanem je viditelný z mnoha kilometrů. Z podniku unikají tuny prachu a toxických látek, nemluvě o charakteristickém zápachu. Nemuselo by to tak být, kdyby Krajský úřad Vysočiny neschválil podniku příliš benevolentní Plán snížení emisí,“ řekla Jana Vitnerová. Díky tomuto plánu získal Kronospan prakticky výjimku ze zákona. Zatímco podle legislativy měl omezit úniky znečišťujících látek už v loňském roce, ve skutečnosti se termín posunul na začátek roku 2009.
Rozhodnutím České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě byly během roku 2005 Kronospanu uděleny dvě statisícové pokuty za překračování emisních limitů pro pachové látky a prašnost. Podnik se odvolal. Odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí v Brně pak v odvolacím řízení obě sankce zrušil. Platná byla až třetí udělená pokuta ve výši 250 tisíc korun za úlety prachu z otevřené skládky pilin.
V roce 2005 spustila firma Kronospan do provozu novou linku na výrobu tzv. OSB desek. Díky tomu vzrostly emise znečišťujících látek v Jihlavě o přibližně 28%. Patrně i díky tomu byl ve městě v roce 2005 překročen roční imisní limit pro prach. V roce 2005 došlo také k překročení imisního limitu pro ozón. Podle předběžných výsledků monitoringu byl imisní limit pro prach překročen i v roce 2006, a to již 20. března.
Poznámky:
(1) Formaldehyd: Více informací o této látce najdete na této internetové adrese:
http://www.bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(2) EIA: Více informací k procesu EIA najdete zde:
(3) Více informací k procesu IPPC najdete zde: http://www.ippc.arnika.org/
(4) V roce 2004 vypustil Kronospan 299 tun prachu, v roce 2005 (po spuštění linky na výrobu OSB desek) už 387,9 tun. Z oznámení EIA není zřejmé, ke kterému z těchto údajů se deklarované snížení emisí prachu po instalaci odlučovacího filtru vztahuje.
Více informací:
Sdílet článek na sociálních sítích
