Pátek, 29. března 2024

Jak dál v energetické náročnosti budov

Mezi hlavní cíle energetické politiky je omezení závislosti ČR na dovozu paliv a energie a zároveň snížení produkce emisí, zejména CO2, které vznikají spalováním paliv při výrobě tepla.
Jak dál v energetické náročnosti budov
Nový zákon č. 177/2006 Sb. (změna zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) - zavádí do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov. Jeho účinnost platí od 1. července 2006, přesně stanovené výjimky od 1. ledna 2007 a průkazy energetické náročnosti od 1. ledna 2009.

Cílem je prokazatelně snížit energetickou náročnost nových i existujících budov, zejména při jejich vytápění (největší spotřeba energie), ale i při jejich chlazení, přípravě teplé vody a osvětlení. Jde tedy o novou povinnost, která musí být dodržena při realizaci nových budov nebo při větších rekonstrukcích existujících budov. Prokázat energetickou náročnost je povinné i u existujících budov při změně vlastníka nebo nájemce.

Základní podmínkou jsou velmi dobře tepelně izolované budovy bez výrazných tepelných mostů a s potřebnou tepelnou akumulací (tepelnou setrvačností) - tedy budovy s výbornou tepelnou ochranou.

Takto tepelně izolované budovy umožňují využít energeticky výhodné nízkoteplotní vytápění a menší zdroje energie, včetně širšího využití obnovitelných zdrojů energie. V silně tepelně izolovaných budovách lze zahájit vytápění později a skončit dříve - dojde ke zkrácení otopného období. Tyto budovy nepotřebují letní chlazení, které bývá více než dvojnásobně energeticky náročné oproti vytápění. To vše ještě více snižuje spotřebu energie.

V důsledku vyšší tepelné izolace budov tak vzniká v úsporách energie násobící účinek (multiplikační efekt).

Spolu s tím je třeba zajistit vyšší účinnost technických systémů budov, které lépe využijí dostupné zdroje energie a vnitřní zisky budovy. Dodávka energie musí být cílená - je třeba dodávat pro každé místo a činnost právě jen potřebné množství energie, měnící se v průběhu času.

ZAMĚŘENÍ NA ÚSPORY ENERGIE

Mezi hlavní cíle energetické politiky je omezení závislosti ČR na dovozu paliv a energie a zároveň snížení produkce emisí, zejména CO2, které vznikají spalováním paliv při výrobě tepla.

Plnění tohoto cíle se často zužuje na úvahy o zdrojích energie - zvažuje se zejména jejich lepší využití, náhrada obnovitelnými či dostupnějšími zdroji. Tento přístup je příliš jednostranný a v praxi méně účinný.

Důležitější a základní je cílené snižování potřebného množství energie pro budovy (samozřejmě při zajišťování stejné kvality užívání budov) - tedy úspory energie v budovách. Rozhodující je přitom stavební řešení obvodového pláště budov, především jejich tepelných izolací.

Úspory energie v budovách jsou přitom násobně větším a reálně dostupnějším zdrojem snižování emisí CO2 než využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie a kogenerace. Dosahování úspor energie vytváří podmínky pro větší rozsah využití obnovitelných zdrojů, které jsou obvykle nízkoteplotní a poměrně malé. Například běžné budovy nelze vytápět pomocí obnovitelných zdrojů energie, ale nízkoenergetické a pasivní budovy již ano.

Prvotní zajištění úspor energie v budovách umožňuje lepší využití dostupných tuzemských zdrojů a nejúčinnějších technologií. Je reálnou cestou k trvalému snižování závislosti ČR na dovozech paliv a energie. Umožňuje splnit požadované cíle ve snížení emisí CO2, dané kjótským protokolem.

AKTUÁLNOST PROBLEMATIKY

Aktuálnost nízkoenergetických budov je dána nejen dříve zmíněnou legislativou, ale také ekonomicko-energetickými úvahami.

U novostaveb se provedení nízkoenergetické budovy s 50 kWh/(m2.rok) místo budovy v současné běžné kvalitě s přibližně 115 kWh/(m2.rok) projeví ve zvýšení ceny reálně mezi 6 až 10 %, v průměru 8 %. Uvažujeme-li evropskou cenu energie okolo 500 Kč/GJ, ke které se blížíme, pak je prostá návratnost přechodu na nízkoenergetické budovy mezi 10 a 12 lety.

Existující budovy mohou být také rekonstruovány na nízkoenergetické nebo jim blízké. Náklady jsou vyšší než u novostaveb, avšak úspora energie je zejména u hůře tepelně chráněných starších budov také výrazně vyšší. Při vhodném výběru úprav jednotlivých konstrukcí je proto ekonomická návratnost nízkoenergetických úprav existujících budov příznivě nízká, obdobně jako u novostaveb.

Nízkoenergetická výstavba i rekonstrukce jsou tedy kromě ekologického přístupu stavebníků také ekonomicky výhodným vkladem do budoucna. Lze je považovat za velmi výhodné penzijní pojištění, zvlášť při očekávaném budoucím nedostatku klasických energií a s tím spojeným růstem cen.

AUTOR: Ing. Jiří Šála, CSc.

(ve spolupráci se sdružením EPS ČR)


Vývoj požadavků na součinitel postupu tepla

Hodnoty U Výstavba Výstavba Výstavba Výstavba Nová výstavba

[W/(m2K)] od června 1964 od ledna 1979 od května 1994 od listopadu 2002 a renovace

po roce 2006

Okna - 3,7 2,9 1,8 1,7

Vnější stěna 1,467 0,894 0,461 0,38 0,38

Podlaha 1,369 1,091 1,034 0,6 0,45

Střecha 0,9 0,508 0,316 0,3 0,24

Poznámky:

Voleny jsou srovnatelné konstrukce, např. je uvažována těžká vnější stěna, podlaha na terénu, plochá střecha, svislé vnější okno.

Požadavky platí pro venkovní teplotu -15 °C.

Do října 2002 byly požadavky na výplně otvorů stanoveny pro součinitel prostupu tepla a na ostatní konstrukce pro tepelný odpor, od listopadu 2002 se pro všechny konstrukce používají požadavky na součinitel prostupu tepla.

Přepočty z tepelných odporů na součinitel prostupu tepla jsou provedeny s tehdy platnými součiniteli přestupu tepla (resp. odpory při přestupu tepla).



Aktuálnost nízkoenergetické výstavby

Typ domu Vytápění Celková

spotřeba

[kWh/(m2.rok)] [kWh/(m2.rok)]

Pasivní 15 42

Nízkoenergetický 50 130

Běžná novostavba*) 115 170

Starý dům*) 220 280

*) Průměrné údaje stavebního fondu
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů