Mezi hlavní cíle energetické politiky je omezení závislosti ČR na dovozu paliv a energie a zároveň snížení produkce emisí, zejména CO2, které vznikají spalováním paliv při výrobě tepla.
Jak dál v energetické náročnosti budov
Nový zákon č. 177/2006 Sb. (změna zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) - zavádí do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov. Jeho účinnost platí od 1. července 2006, přesně stanovené výjimky od 1. ledna 2007 a průkazy energetické náročnosti od 1. ledna 2009.
Cílem je prokazatelně snížit energetickou náročnost nových i existujících budov, zejména při jejich vytápění (největší spotřeba energie), ale i při jejich chlazení, přípravě teplé vody a osvětlení. Jde tedy o novou povinnost, která musí být dodržena při realizaci nových budov nebo při větších rekonstrukcích existujících budov. Prokázat energetickou náročnost je povinné i u existujících budov při změně vlastníka nebo nájemce.
Základní podmínkou jsou velmi dobře tepelně izolované budovy bez výrazných tepelných mostů a s potřebnou tepelnou akumulací (tepelnou setrvačností) - tedy budovy s výbornou tepelnou ochranou.
Takto tepelně izolované budovy umožňují využít energeticky výhodné nízkoteplotní vytápění a menší zdroje energie, včetně širšího využití obnovitelných zdrojů energie. V silně tepelně izolovaných budovách lze zahájit vytápění později a skončit dříve - dojde ke zkrácení otopného období. Tyto budovy nepotřebují letní chlazení, které bývá více než dvojnásobně energeticky náročné oproti vytápění. To vše ještě více snižuje spotřebu energie.
V důsledku vyšší tepelné izolace budov tak vzniká v úsporách energie násobící účinek (multiplikační efekt).
Spolu s tím je třeba zajistit vyšší účinnost technických systémů budov, které lépe využijí dostupné zdroje energie a vnitřní zisky budovy. Dodávka energie musí být cílená - je třeba dodávat pro každé místo a činnost právě jen potřebné množství energie, měnící se v průběhu času.
ZAMĚŘENÍ NA ÚSPORY ENERGIE
Mezi hlavní cíle energetické politiky je omezení závislosti ČR na dovozu paliv a energie a zároveň snížení produkce emisí, zejména CO2, které vznikají spalováním paliv při výrobě tepla.
Plnění tohoto cíle se často zužuje na úvahy o zdrojích energie - zvažuje se zejména jejich lepší využití, náhrada obnovitelnými či dostupnějšími zdroji. Tento přístup je příliš jednostranný a v praxi méně účinný.
Důležitější a základní je cílené snižování potřebného množství energie pro budovy (samozřejmě při zajišťování stejné kvality užívání budov) - tedy úspory energie v budovách. Rozhodující je přitom stavební řešení obvodového pláště budov, především jejich tepelných izolací.
Úspory energie v budovách jsou přitom násobně větším a reálně dostupnějším zdrojem snižování emisí CO2 než využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie a kogenerace. Dosahování úspor energie vytváří podmínky pro větší rozsah využití obnovitelných zdrojů, které jsou obvykle nízkoteplotní a poměrně malé. Například běžné budovy nelze vytápět pomocí obnovitelných zdrojů energie, ale nízkoenergetické a pasivní budovy již ano.
Prvotní zajištění úspor energie v budovách umožňuje lepší využití dostupných tuzemských zdrojů a nejúčinnějších technologií. Je reálnou cestou k trvalému snižování závislosti ČR na dovozech paliv a energie. Umožňuje splnit požadované cíle ve snížení emisí CO2, dané kjótským protokolem.
AKTUÁLNOST PROBLEMATIKY
Aktuálnost nízkoenergetických budov je dána nejen dříve zmíněnou legislativou, ale také ekonomicko-energetickými úvahami.
U novostaveb se provedení nízkoenergetické budovy s 50 kWh/(m2.rok) místo budovy v současné běžné kvalitě s přibližně 115 kWh/(m2.rok) projeví ve zvýšení ceny reálně mezi 6 až 10 %, v průměru 8 %. Uvažujeme-li evropskou cenu energie okolo 500 Kč/GJ, ke které se blížíme, pak je prostá návratnost přechodu na nízkoenergetické budovy mezi 10 a 12 lety.
Existující budovy mohou být také rekonstruovány na nízkoenergetické nebo jim blízké. Náklady jsou vyšší než u novostaveb, avšak úspora energie je zejména u hůře tepelně chráněných starších budov také výrazně vyšší. Při vhodném výběru úprav jednotlivých konstrukcí je proto ekonomická návratnost nízkoenergetických úprav existujících budov příznivě nízká, obdobně jako u novostaveb.
Nízkoenergetická výstavba i rekonstrukce jsou tedy kromě ekologického přístupu stavebníků také ekonomicky výhodným vkladem do budoucna. Lze je považovat za velmi výhodné penzijní pojištění, zvlášť při očekávaném budoucím nedostatku klasických energií a s tím spojeným růstem cen.
AUTOR: Ing. Jiří Šála, CSc.
(ve spolupráci se sdružením EPS ČR)
Vývoj požadavků na součinitel postupu tepla
Hodnoty U Výstavba Výstavba Výstavba Výstavba Nová výstavba
[W/(m2K)] od června 1964 od ledna 1979 od května 1994 od listopadu 2002 a renovace
po roce 2006
Okna - 3,7 2,9 1,8 1,7
Vnější stěna 1,467 0,894 0,461 0,38 0,38
Podlaha 1,369 1,091 1,034 0,6 0,45
Střecha 0,9 0,508 0,316 0,3 0,24
Poznámky:
Voleny jsou srovnatelné konstrukce, např. je uvažována těžká vnější stěna, podlaha na terénu, plochá střecha, svislé vnější okno.
Požadavky platí pro venkovní teplotu -15 °C.
Do října 2002 byly požadavky na výplně otvorů stanoveny pro součinitel prostupu tepla a na ostatní konstrukce pro tepelný odpor, od listopadu 2002 se pro všechny konstrukce používají požadavky na součinitel prostupu tepla.
Přepočty z tepelných odporů na součinitel prostupu tepla jsou provedeny s tehdy platnými součiniteli přestupu tepla (resp. odpory při přestupu tepla).
Aktuálnost nízkoenergetické výstavby
Typ domu Vytápění Celková
spotřeba
[kWh/(m2.rok)] [kWh/(m2.rok)]
Pasivní 15 42
Nízkoenergetický 50 130
Běžná novostavba*) 115 170
Starý dům*) 220 280
*) Průměrné údaje stavebního fondu
Cílem je prokazatelně snížit energetickou náročnost nových i existujících budov, zejména při jejich vytápění (největší spotřeba energie), ale i při jejich chlazení, přípravě teplé vody a osvětlení. Jde tedy o novou povinnost, která musí být dodržena při realizaci nových budov nebo při větších rekonstrukcích existujících budov. Prokázat energetickou náročnost je povinné i u existujících budov při změně vlastníka nebo nájemce.
Základní podmínkou jsou velmi dobře tepelně izolované budovy bez výrazných tepelných mostů a s potřebnou tepelnou akumulací (tepelnou setrvačností) - tedy budovy s výbornou tepelnou ochranou.
Takto tepelně izolované budovy umožňují využít energeticky výhodné nízkoteplotní vytápění a menší zdroje energie, včetně širšího využití obnovitelných zdrojů energie. V silně tepelně izolovaných budovách lze zahájit vytápění později a skončit dříve - dojde ke zkrácení otopného období. Tyto budovy nepotřebují letní chlazení, které bývá více než dvojnásobně energeticky náročné oproti vytápění. To vše ještě více snižuje spotřebu energie.
V důsledku vyšší tepelné izolace budov tak vzniká v úsporách energie násobící účinek (multiplikační efekt).
Spolu s tím je třeba zajistit vyšší účinnost technických systémů budov, které lépe využijí dostupné zdroje energie a vnitřní zisky budovy. Dodávka energie musí být cílená - je třeba dodávat pro každé místo a činnost právě jen potřebné množství energie, měnící se v průběhu času.
ZAMĚŘENÍ NA ÚSPORY ENERGIE
Mezi hlavní cíle energetické politiky je omezení závislosti ČR na dovozu paliv a energie a zároveň snížení produkce emisí, zejména CO2, které vznikají spalováním paliv při výrobě tepla.
Plnění tohoto cíle se často zužuje na úvahy o zdrojích energie - zvažuje se zejména jejich lepší využití, náhrada obnovitelnými či dostupnějšími zdroji. Tento přístup je příliš jednostranný a v praxi méně účinný.
Důležitější a základní je cílené snižování potřebného množství energie pro budovy (samozřejmě při zajišťování stejné kvality užívání budov) - tedy úspory energie v budovách. Rozhodující je přitom stavební řešení obvodového pláště budov, především jejich tepelných izolací.
Úspory energie v budovách jsou přitom násobně větším a reálně dostupnějším zdrojem snižování emisí CO2 než využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie a kogenerace. Dosahování úspor energie vytváří podmínky pro větší rozsah využití obnovitelných zdrojů, které jsou obvykle nízkoteplotní a poměrně malé. Například běžné budovy nelze vytápět pomocí obnovitelných zdrojů energie, ale nízkoenergetické a pasivní budovy již ano.
Prvotní zajištění úspor energie v budovách umožňuje lepší využití dostupných tuzemských zdrojů a nejúčinnějších technologií. Je reálnou cestou k trvalému snižování závislosti ČR na dovozech paliv a energie. Umožňuje splnit požadované cíle ve snížení emisí CO2, dané kjótským protokolem.
AKTUÁLNOST PROBLEMATIKY
Aktuálnost nízkoenergetických budov je dána nejen dříve zmíněnou legislativou, ale také ekonomicko-energetickými úvahami.
U novostaveb se provedení nízkoenergetické budovy s 50 kWh/(m2.rok) místo budovy v současné běžné kvalitě s přibližně 115 kWh/(m2.rok) projeví ve zvýšení ceny reálně mezi 6 až 10 %, v průměru 8 %. Uvažujeme-li evropskou cenu energie okolo 500 Kč/GJ, ke které se blížíme, pak je prostá návratnost přechodu na nízkoenergetické budovy mezi 10 a 12 lety.
Existující budovy mohou být také rekonstruovány na nízkoenergetické nebo jim blízké. Náklady jsou vyšší než u novostaveb, avšak úspora energie je zejména u hůře tepelně chráněných starších budov také výrazně vyšší. Při vhodném výběru úprav jednotlivých konstrukcí je proto ekonomická návratnost nízkoenergetických úprav existujících budov příznivě nízká, obdobně jako u novostaveb.
Nízkoenergetická výstavba i rekonstrukce jsou tedy kromě ekologického přístupu stavebníků také ekonomicky výhodným vkladem do budoucna. Lze je považovat za velmi výhodné penzijní pojištění, zvlášť při očekávaném budoucím nedostatku klasických energií a s tím spojeným růstem cen.
AUTOR: Ing. Jiří Šála, CSc.
(ve spolupráci se sdružením EPS ČR)
Vývoj požadavků na součinitel postupu tepla
Hodnoty U Výstavba Výstavba Výstavba Výstavba Nová výstavba
[W/(m2K)] od června 1964 od ledna 1979 od května 1994 od listopadu 2002 a renovace
po roce 2006
Okna - 3,7 2,9 1,8 1,7
Vnější stěna 1,467 0,894 0,461 0,38 0,38
Podlaha 1,369 1,091 1,034 0,6 0,45
Střecha 0,9 0,508 0,316 0,3 0,24
Poznámky:
Voleny jsou srovnatelné konstrukce, např. je uvažována těžká vnější stěna, podlaha na terénu, plochá střecha, svislé vnější okno.
Požadavky platí pro venkovní teplotu -15 °C.
Do října 2002 byly požadavky na výplně otvorů stanoveny pro součinitel prostupu tepla a na ostatní konstrukce pro tepelný odpor, od listopadu 2002 se pro všechny konstrukce používají požadavky na součinitel prostupu tepla.
Přepočty z tepelných odporů na součinitel prostupu tepla jsou provedeny s tehdy platnými součiniteli přestupu tepla (resp. odpory při přestupu tepla).
Aktuálnost nízkoenergetické výstavby
Typ domu Vytápění Celková
spotřeba
[kWh/(m2.rok)] [kWh/(m2.rok)]
Pasivní 15 42
Nízkoenergetický 50 130
Běžná novostavba*) 115 170
Starý dům*) 220 280
*) Průměrné údaje stavebního fondu
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích