Hongkongu kazí pověst ovzduší

Brit Andy Ridehalgh v uplynulých třech letech učil angličtinu v Hongkongu. Napřesrok tu už ale nebude - se ženou a synem, který se jim právě narodil, se přestěhuje na jih Francie. Nemíní totiž dál snášet znečištěné hongkongské ovzduší.
"Jsem astmatik a tady spotřebuju spoustu léku Ventolin," stěžuje si. "Pokud má zdejší vzduch takový vliv na mě, jak asi musí působit na novorozence?"
Na vzduch, v němž je nucena žít, stále více naříká celá podnikatelská komunita, kterou do Hongkongu přitáhly nízké daně a důkladný legislativní systém.

Tisíce to nevydýchaly
"Naši členové a jejich rodiny to opravdu považují za vážný problém," uvádí Deborah Biberová, šéfka Australské obchodní komory. Její britští kolegové oficiálně vyzvali předsedu vládní výkonné rady Hongkongu Donalda Tsanga, aby se v několika příštích letech postaral o lepší životní prostředí a aby to byla jedna z priorit jeho agendy. "Zhoršující se ekologické podmínky mají neblahý vliv na mezinárodní status Hongkongu, který nám jinak může svět závidět," upozorňují britští byznysmeni.
Není snadné vyčíslit, jaké ekonomické ztráty přináší bývalé britské kolonii špatné ovzduší. Americká obchodní komora ale v nedávném průzkumu zjistila, že čtyři z pěti manažerů znají někoho, kdo z tohoto důvodu Hongkong opustil nebo o tom vážně uvažuje.
Téměř osmdesát procent ze sto čtyřiceti dotázaných manažerů si rovněž myslí, že tak klesá přitažlivost Hongkongu v očích investorů.
"Investiční bankéř nemusí nutně mít kancelář v Hongkongu. Může se přesunout do Singapuru, Londýna nebo New Yorku," poznamenává Alan Seigrist, vedoucí ekologického výboru Americké obchodní komory.
Hongkong má však málo přírodních zdrojů a v konkurenci třeba se Singapurem si stěží může dovolit odliv špičkových podnikatelských mozků.
O to znepokojivější je, že podle čínské vládní statistiky v minulém roce opustilo toto teritorium, i kvůli znečištěnému ovzduší, dvanáct tisíc Britů, Kanaďanů a Australanů - dnes jich tu žije asi padesát tisíc.
Za to, jak je Hongkong zamořen, můžou hlavně místní tepelné elektrárny spalující uhlí. Hodně zplodin sem ovšem zanese i vítr z desetitisíců čínských továren v sousední provincii Kuang-tung.

Ušmudlané vyhlídky
Úřady na obou stranách hranice slibují, že do roku 2010 sníží objem škodlivých emisí, včetně oxidu siřičitého, o čtyřicet procent.
Jenže vzhledem k tomu, jakým rozmachem prochází čínský výrobní sektor, lačný po energii, se hongkongská podnikatelská komunita obává, že kvalita zdejšího ovzduší se bude nadále spíše zhoršovat.
"Potrvá deset až patnáct let, než se v čínských továrnách a elektrárnách začnou zavádět čistší provozy," odhaduje Andrew Thomson, šéf Podnikatelské ekologické rady, jejímiž členy jsou i velké korporace a banky.
V první polovině letošního roku zažil Hongkong celých 65 dnů, kdy kvůli smogu byla viditelnost jen do pěti kilometrů. Stěží jste zahlédli i mrakodrapy na druhé straně přístavu.
Objem škodlivých pevných částic v ovzduší je tu zhruba o čtyřicet procent vyšší než v Los Angeles, nejvíce zamořeném městě Spojených států.
Do Kalifornie proto odsud v červnu zamířil i jeden thajsko-americký výkonný ředitel velké investiční banky, který si nepřeje být jmenován V Hongkongu to zkusil už podruhé a patrně naposledy. Jeho synovi, který trpí na astma, se pokaždé výrazně přitížilo během zimních měsíců, kdy nad městem visí příklop zplodin.
"Hongkong je pořád významné podnikatelské centrum. A kdybych měl dojem, že se tamější životní prostředí může v dohledné době zlepšit, asi bych to ještě zvážil. Ale nějaké řešení prostě není na obzoru," říká tento manažer ze San Franciska, kam ho banka převelela na základě předem uzavřené džentlmenské dohody.