Zelený most
Těžební unie ve spolupráci s Českou komorou architektů vypsala dne 9. března
2006 první ročník soutěže o nejlepší projekt rekultivace těžebních prostor v
České republice pod názvem "Zelený most".
Do soutěže mohly být přihlášeny projekty na jakýkoliv druh rekultivace po
povrchové těžbě, který se již začal realizovat, jehož realizace probíhá nebo je
již dokončena. Hlavní kritéria hodnocení byla: funkční začlenění do okolní
krajiny, urbanistické začlenění, dlouhodobý přínos záměru, přírodovědný
potenciál a ekonomická náročnost. Soutěžní porota, ve které zasedali architekt
urbanista, zahradní architekt, zoolog, biolog, geolog, zástupce Těžební unie i
MŽP, v prvním kole vyřadila projekty nesplňující všechna kritéria. V druhém kole
porota navštívila vybrané lokality, aby posoudila jejich skutečný stav.
Těžební unie ve spolupráci s Českou komorou architektů vypsala dne 9. března 2006 první ročník soutěže o nejlepší projekt rekultivace těžebních prostor v České republice pod názvem "Zelený most".
Do soutěže mohly být přihlášeny projekty na jakýkoliv druh rekultivace po povrchové těžbě, který se již začal realizovat, jehož realizace probíhá nebo je již dokončena. Hlavní kritéria hodnocení byla: funkční začlenění do okolní krajiny, urbanistické začlenění, dlouhodobý přínos záměru, přírodovědný potenciál a ekonomická náročnost. Soutěžní porota, ve které zasedali architekt urbanista, zahradní architekt, zoolog, biolog, geolog, zástupce Těžební unie i MŽP, v prvním kole vyřadila projekty nesplňující všechna kritéria. V druhém kole porota navštívila vybrané lokality, aby posoudila jejich skutečný stav.
Čtyři finálové projekty byly velmi rozdílné
Rekultivace velkolomu Čertovy schody vzhledem ke stále pokračující těžbě není ukončena. Vytěžený prostor navazuje na lokalitu Zlatý kůň a Koněpruské jeskyně. Optické rozčlenění jednotlivých těžebních etáží při současně zachovaných geologických fenoménech lokality je řešeno velmi zajímavou formou a i do budoucna bude potřeba vegetaci lomu řízeně usměrňovat, aby nedošlo k zakrytí významného geologického jevu (násun siluru na devon).
V lomu Kunovice byla již těžba před lety ukončena. Autoři projektu velmi dobře využili vodní plochy na dně lomu a prostor se stal významným útočištěm obojživelníků, plazů i ptactva. K atraktivnosti lokality rovněž přispívají dobře zabez-pečené geologické prvky (druhohorní bradlové vápence a sprašové profily).
Projekt s názvem Čebín - Dálky, přetvoření lomu v přírodní amfiteátr, vytváří harmonický dojem s okolními přirozeně zarůstajícími lomovými stěnami. Jeho prostor se přímo nabízí pro pořádání koncertů, divadelních představení i rodinných pikniků.
Růženin lom
A nakonec vítězný projekt od architektky Evy Wagnerové - rekultivace Růženina lomu v Brně-Maloměřicích, jehož vlastníkem je společnost Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost. Citlivé propojení lokality ležící na okraji velkého města v sousedství chráněných přírodních lokalit.
Ochrana významných geologických prvků obnažených díky těžbě je skloubena s vytvořením řady vhodných stanovišť pro ochranu a šíření zvířat a rostlin. Vydatný krasový pramen vyvěrající v lomu je využit k vytvoření několika mokřadních stanovišť. O správnosti celého řešení svědčí i spontánní rozšíření vstavačovitých rostlin a hnízdění ohrožených ptačích druhů. Také problematický cementářský odpad byl citlivě využit. Výhodou této lokality je i to, že se o ni stará ekologické sdružení Pozemkový spolek Hády.
Různorodost přihlášených projektů ukazuje, že těžba nemusí zanechat v krajině pouze jizvu, ale že ji může obohatit o nový krajinný prvek, místo vhodné k rekreaci, ke sportování nebo se zde vytvoří vhodné podmínky pro život mnohdy i chráněných druhů rostlin a živočichů.
Do soutěže mohly být přihlášeny projekty na jakýkoliv druh rekultivace po povrchové těžbě, který se již začal realizovat, jehož realizace probíhá nebo je již dokončena. Hlavní kritéria hodnocení byla: funkční začlenění do okolní krajiny, urbanistické začlenění, dlouhodobý přínos záměru, přírodovědný potenciál a ekonomická náročnost. Soutěžní porota, ve které zasedali architekt urbanista, zahradní architekt, zoolog, biolog, geolog, zástupce Těžební unie i MŽP, v prvním kole vyřadila projekty nesplňující všechna kritéria. V druhém kole porota navštívila vybrané lokality, aby posoudila jejich skutečný stav.
Čtyři finálové projekty byly velmi rozdílné
Rekultivace velkolomu Čertovy schody vzhledem ke stále pokračující těžbě není ukončena. Vytěžený prostor navazuje na lokalitu Zlatý kůň a Koněpruské jeskyně. Optické rozčlenění jednotlivých těžebních etáží při současně zachovaných geologických fenoménech lokality je řešeno velmi zajímavou formou a i do budoucna bude potřeba vegetaci lomu řízeně usměrňovat, aby nedošlo k zakrytí významného geologického jevu (násun siluru na devon).
V lomu Kunovice byla již těžba před lety ukončena. Autoři projektu velmi dobře využili vodní plochy na dně lomu a prostor se stal významným útočištěm obojživelníků, plazů i ptactva. K atraktivnosti lokality rovněž přispívají dobře zabez-pečené geologické prvky (druhohorní bradlové vápence a sprašové profily).
Projekt s názvem Čebín - Dálky, přetvoření lomu v přírodní amfiteátr, vytváří harmonický dojem s okolními přirozeně zarůstajícími lomovými stěnami. Jeho prostor se přímo nabízí pro pořádání koncertů, divadelních představení i rodinných pikniků.
Růženin lom
A nakonec vítězný projekt od architektky Evy Wagnerové - rekultivace Růženina lomu v Brně-Maloměřicích, jehož vlastníkem je společnost Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost. Citlivé propojení lokality ležící na okraji velkého města v sousedství chráněných přírodních lokalit.
Ochrana významných geologických prvků obnažených díky těžbě je skloubena s vytvořením řady vhodných stanovišť pro ochranu a šíření zvířat a rostlin. Vydatný krasový pramen vyvěrající v lomu je využit k vytvoření několika mokřadních stanovišť. O správnosti celého řešení svědčí i spontánní rozšíření vstavačovitých rostlin a hnízdění ohrožených ptačích druhů. Také problematický cementářský odpad byl citlivě využit. Výhodou této lokality je i to, že se o ni stará ekologické sdružení Pozemkový spolek Hády.
Různorodost přihlášených projektů ukazuje, že těžba nemusí zanechat v krajině pouze jizvu, ale že ji může obohatit o nový krajinný prvek, místo vhodné k rekreaci, ke sportování nebo se zde vytvoří vhodné podmínky pro život mnohdy i chráněných druhů rostlin a živočichů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích