Zájem o biopotraviny stoupá, ale chybí zpracovatelé

JIHLAVA - Poptávka po šetrně vyrobených potravinách na Vysočině stoupá a pomalu přibývají i ekologicky hospodařící zemědělci. Biopotraviny nyní produkuje 29 farem zhruba na 4000 hektar ech orné půdy. Kvůli chybějícím zpracovatelským kapacitám ale obchodníci část produktů dovážejí ze zahraničí - kromě evropských zemí i z Číny.

"Není to tím, že by byl dovoz levnější, ale tím, že domácí produkty nejsou," řekl správce regionálního centra Svazu ekologických zemědělců PRO-Bio Tomáš Klejzar. Zemědělci prodávají určitý díl potravin přímo na farmě, zbylou část přes obchodníky. Největší odbyt je v Praze, podle Klejzara ale poptávka stoupá v celé zemi. "Prodej je největší slabina. Každá farma si musí cestičku vyšlapat sama," podotkl. Vlastní výrobky produkuje asi jen kozí farma v Ratibořicích na Třebíčsku. Na konzumní mléko, jogurty či sýry denně zpracuje až 600 litrů kozího mléka - výrobky s modrými pruhy se objevují v prodejnách zdravé výživy po celé republice. "Lidé chtějí žít zdravěji, myslím, že perspektiva v tom je," řekl majitel Pavel Dobrovolný. Kromě více než 300 koz farmář chová i 150 ovcí, klasicky hospodaří na 300 hektarech půdy. Na venkovské Vysočině je méně ekologických farem než jinde, například na severní Moravě nebo na Šumavě, ale zemědělci se více zabývají pěstováním rostlin. V celé zemi je v ekologickém hospodaření registrováno skoro 90 procent luk a pastvin - v podhorských a horských oblastech se na nich pase dobytek. Naopak ze 4017 hektarů na Vysočině představuje o něco více než polovinu orná půda. Farmáři pěstují především obilí a brambory, ale i zeleninu, luštěniny či byliny. S činností ekologických zemědělců v kraji se veřejnost může seznámit během tohoto měsíce. Jihlavské Ekoinfocentrum pro ně každou sobotu pořádá výlety na farmy. Během výletů se zájemci seznámí i s ekologickým pěstováním ovoce či s chovem koz. Akci ukončí biojarmark, který se bude konat 7. října v Jihlavě.