Pátek, 29. března 2024

Větrné mlýny v rezervaci

Větrné mlýny v rezervaci
Moderátor (Marek Wollner):
Vrcholky Krušných hor by měly v budoucnu pokrýt stovky obřích vrtulí větrných elektráren. Aspoň takové jsou plány investorů. Ti chtějí využít toho, že stát větrníky dotuje jako žádný jiný zdroj energie. Proto se obchod se zelenou elektřinou stal pro mnohé firmy lákavou investicí. Bylo by to v pořádku, kdyby úředníci při jejich schvalování nedávali přednost soukromým zájmům před zákony. Více David Havlík.

Vendula Fremlová, Občanské sdružení Za Krásný les:
Zelená energie, to, si myslím, že je taková plaketka, protože někdo prostě udělá dobrý byznys.

V Krušných horách jsou pro větrníky ty nejlepší povětrnostní podmínky. Je to ale krajina na mnoha místech chráněná zákonem. Kvůli vzácnému tetřívkovi obecnému je část Krušných hor součástí celoevropských chráněných území Natura 2000 a postavit tam větrník není jen tak. Větrníky vadí tetřívkovi prý tím, že ho zvuk vrtulí ruší, když toká a brání mu v rozmnožování.

Vladimír Čeřovský, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR:
To je případ výstavby větrných elektráren na Cínovci, kde teda opět je záměr teda výstavby přímo teda na lokalitě, kde je teda tokaniště tetřívka.

Kde by ta sporná elektrárna měla stát?

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
Ta větrná elektrárna by podle mého názoru měla stát někde v těch místech, kde se právě nacházíme.

V Evropě se taková území přísně chrání. V Česku se na nich ve skutečnosti stavět může. Stačí v procesu EIA, kdy se posuzuje vliv stavby na životní prostředí, získat ta správná kulatá razítka.

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
Autor napsal: "V souladu se zněním stanoviska krajského úřadu, že záměrem nebude ovlivněna ptačí oblast východní Krušné hory..."

Podle vašich zjištění - zakládá se to na pravdě nebo ne?

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
Dle našich zjištění se to na pravdě nezakládá.

Za poslední čtyři roky tady ochránci napočítali 12 tetřívků, z toho loni tři a letos dva.

Jak vy si vysvětlujete, že krajský úřad tuhle informaci neměl.

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
To si neumím vysvětlit. Asi byste se měli dotázat krajského úřadu.

Proč pracujete s neaktuálními podklady?

Jan Zadražil, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem:
Na úsek ochrany přírody a krajiny celého Ústeckého kraje jsou vyčleněni tři pracovníci.

Krajští úředníci při svém rozhodování vycházeli z informací, které jim k větrníku dal Luboš Motl. Jako experta si ho najala firma, která chce větrníky stavět. Věděla asi proč. Na úřadě sedí jako zastupitel za ODS a je předsedou Komise pro životní prostředí. Kraj dal nakonec větrníku zelenou, i kvůli jeho chybnému tvrzení, že na Cínovci žádný tetřívci nejsou.

Luboš Motl, zastupitel ODS, předseda Komise pro životní prostředí:
Když se zpracovávaly ty podklady, tak došlo prostě k chybě.

To byla chyba vaše nebo někoho jiného?

Luboš Motl, zastupitel ODS, předseda Komise pro životní prostředí:
Spadá to na moji hlavu.

Je to poprvé, kdy se to jeho jméno objevuje u případů, na něž inspekce upozornila právě z toho důvodu, že nejsou zcela v souladu se zákonem?

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
Předchozí kauza se týkala lokality Větrov nedaleko Ústí.

Kde tady podle těch vašich zjištění žije tetřívek?

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
Je to zhruba mezi lesíkem, který vidíme vlevo, podél okraje lesa je stanoviště tetřívka a současně jeho tokaniště.

A na jakých místech mají být ty elektrárny?

Miroslav Eisenreich, inspektor, Česká inspekce živ. prostředí Ústí nad Labem:
Ty elektrárny mají být, zejména ty dvě, které jsou asi tady v tomto prostoru, tak jsou umístěny prakticky přímo v tokaništi tetřívka.

Kraj větrníky přesto schválil, i navzdory odborníkům na Naturu 2000, kteří usoudili, že je tam nelze v navrhované podobě postavit, protože by ohrozily populaci vzácného tetřívka.

Radek Klempera, právní odd. ředitelství české inspekce živ. prostředí:
V tomto případě byly podle právního názoru inspekce nepochybně porušeny minimálně dva zákony, to znamená zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.

A kdo je pod těmi nezákonnostmi podepsán?

Karolína Šulová, mluvčí Ministerstva životního prostředí:
Pod tou nezákonností, to znamená pod tím konečným stanoviskem, je podepsán vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu inženýr Zadražil.

Jan Zadražil, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem:
Já jsem přesvědčen, že nejsem podepsán pod nezákonností.

Karolína Šulová, mluvčí Ministerstva životního prostředí:
Ministerstvo ten souhlas považuje za nezákonný a vyzvalo krajský úřad, aby to stanovisko zrušil a vydal nové.

Panu Zadražilovi nepomohl nezákonnosti odhalit ani posudkář úřadu Jan Horák. Možná proto, že i on sedí na dvou židlích, jako pan Motl. Jako člen komise pro životní prostředí rozhoduje o svých vlastních posudcích.

Nepřijde vám zvláštní, když hlasujete v Komisi pro životní prostředí Ústeckého kraje o projektech, z nichž můžete sám nebo vaše firma profitovat?

Jan Horák, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje:
Pokud myslíte to, že si od nás někdo objedná nějakou službu, my tu službu vykonáme a objednatel zaplatí a já potom o tom projektu hlasuji v komisi, tak tady žádný střet zájmů nevidím.

Následující záznam ale ukazuje, že spíše než jako člen ekologické komise mluvil pan Horák jako investor.

Jan Horák, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje (23. února 2006):
Rakouští státní úředníci přistupují k tetřívku obecnému úplně jinak než tady u nás v Česku. Pochopitelně je to dáno populací a tak dál a tak dále.

Neuveden:
To se dostáváme mimo.

Jan Horák, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje (23. února 2006):
Když dovolíte, pane inženýre, ono to souvisí, protože takový ten fenomén toho tetřívka obecného, já tomu rozumím, já to chápu, já proti tomu nejsem, ale zase na druhou stranu nemůžeme z toho dělat všekomplikující záležitost.

Antonín Kračman, předseda, Občanské sdružení Za Krásný les:
Za tím řídícím stolem, kde seděl v jedné řadě investor, kde seděl zpracovatel EI, kde seděl posudkář, kde seděl zástupce krajského úřadu, tak jejich jednota, která z nich vyzařovala, propojená arogancí vůči jakýmkoliv námitkám, oni viděli, že souhlasné stanovisko prostě si sami sobě dají.

Jak jste hlasoval vy v té komisi, když se projednával Větrov?

Jan Horák, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje:
Pokud jsem byl na té komisi, tak bych hlasoval pro.

Antonín Kračman, předseda, Občanské sdružení Za Krásný les:
Nestandardní je především to, že zpracovatelé EI a posudků jsou zároveň členy krajské komise životního prostředí, jejich vztah k tomuto problému je teda zcela evidentně ve střetu zájmů.

Luboš Motl, zastupitel ODS, předseda Komise pro životní prostředí:
Já jsem nehlasoval. Já se v takových případech, kdy se projednávají moje EI, tak se zdržuji hlasování.

Jan Zadražil, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem:
Souhlasné stanovisko s návrhem posudku podpořila jednohlasně celá komise. Celá komise přítomná, to znamená všech sedm členů komise.

Byl tam při tom i pan Motl?

Jan Zadražil, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem:
Byl pan Motl přítomen.

Adriana Krnáčová, ředitelka Transparency International ČR:
Bylo by čistější takzvaně, transparentnější, kdyby pánové, kterých se to týká, se rozhodli vzdát se svých politických funkcí a rozhodli se býti podnikateli a tím pádem by se vyhnuli jakéhokoli spekulování v této věci.

Vendula Fremlová, Občanské sdružení Za Krásný les:
Já myslím, že se upřednostňují zájmy investorů, firem a možná nějakých institucí. To je naše zkušenost teďko.

Moderátor (Marek Wollner):
K předchozí reportáži ještě dovětek. Ústecký kraj zareagoval na kritiku šalamounsky. Rozhodl, že na Větrově nebudou větrníky čtyři, ale jen dva.
Zdroj:Česká televize
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů