V letech 2007-2013 čekají zejména malé obce na venkově velké změny - Ministerstvo zemědělství ČR připravuje svůj dotační Program rozvoje venkova založený na evropských a státních dotacích pro obce.
Rozvoj venkova není jen o zemědělství, říkají o přípravách na léta 2007-2013 obce
Zájem starostů o to, jak se bude v České republice nakládat s finančními prostředky určenými pro rozvoj venkova v letech 2007-2013, vychází z potřeby zajistit, aby lidé na našem venkově nejen zůstávali, ale aby sem přicházeli i žít. Aby zde existovaly dostupné veřejné služby, aby lidé mohli snadno cestovat za prací či měli možnost pracovat přímo v obci, aby se na venkově dobře žilo. Zájem starostů o tyto peníze však vychází také ze zkušeností z let 2004-2006, která lze vnímat jako určité "cvičné období". Viděno pohledem místních samospráv se v něm přitom ne vždy podařilo nastavit pravidla tak, aby mohl český venkov využít veškerý svůj potenciál. Jak tedy Ministerstvo zemědělství ČR připravuje svůj Národní strategický plán rozvoje venkova a Program rozvoje venkova?
NÁRODNÍ PROGRAMY PRO ROZVOJ VENKOVA
V Česku bude prostředky Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského zemědělského garančního fondu spravovat v příštím programovacím období Ministerstvo zemědělství ČR, které pro tento účel zpracovává Národní strategický plán rozvoje venkova (NSPRV) na období 2007-2013 a navazující Program rozvoje venkova (PRV) 2007-2013. Finanční alokace do jednotlivých os, jak je předpokládá poslední verze NSPRV, ukazuje tabulka.
Pro obce je zvlášť relevantní osa III PRV a některá opatření os I a II (viz box Rozvoj venkova podle Evropské unie).
Kromě Společné zemědělské politiky EU financující rozvoj venkova se na financování projektů obcí a vesnic budou podílet také fondy Politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Těmi jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Zde má v České republice koordinační gesci Ministerstvo pro místní rozvoj, které ve spolupráci s partnery připravilo tzv. Národní strategický referenční rámec, který byl přijat vládou a na který navazují jednotlivé operační programy (OP) příslušných resortů a krajů. Z těchto OP jsou pro venkov relevantní zejména regionální operační programy připravované regiony NUTS II a dále operační programy Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.
LEADER JAKO ŠANCE PRO AKTIVNÍ OBČANY
Jednou z účinných možností, jak v příštím období co nejlépe "dosáhnout" na finanční prostředky EU, budou partnerství formovaná na bázi dobrovolného sdružování obcí a vytváření mikroregionů různé velikosti i provázanosti. Zvláštní kapitolu proto tvoří osa IV PRV, která je zaměřena na metodu Leader.
Tato metoda, která staví při rozvoji venkova na iniciativě zdola, na aktivitě jeho obyvatel a dalších aktérů působících v příslušné oblasti, není žádnou novinkou. V Česku již byla aplikována v Programu obnovy venkova, v programu Sapard, v programu Leader ČR nebo v operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - v podopatření 2.1.4 Leader . A přestože jde o relativně krátkodobé zkušenosti, prokazují dosavadní výsledky aplikace principů Leaderu jak konkrétní přínosy, tak velký potenciál této metody pro rozvoj venkovských mikroregionů.
Leader zahrnuje strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, které jsou určeny pro přesně vymezená subregionální venkovská území, a dále vytváření místních partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, tzv. místní akční skupiny (MAS). Součástí má být přístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádění strategií místního rozvoje náleží MAS, stejně jako víceodvětvové navrhování a provádění strategie založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství. U této metody se předpokládá uplatňování inovačních přístupů, realizace projektů spolupráce a vytváření sítí místních partnerství. MAS přitom musí prokázat schopnost definovat a provádět strategii rozvoje pro danou oblast.
Rizika vyváženého rozvoje: koordinace, financování, kategorie příjemců
Zástupci obcí v ČR dlouhodobě upozorňují na to, že komplexní a vyvážený rozvoj našeho venkova nelze zajistit bez patřičné koordinace politiky resortů, v jejichž gesci jsou opatření ovlivňující rozvoj venkova. Ministerstvo zemědělství (MZe), které gesčně odpovídá za "umístění" prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, tedy musí zajistit, aby se priority a opatření Programu rozvoje venkova nepřekrývaly s programy připravovanými dalšími ministerstvy, která byla zmíněna výše. Současně však musí MZe dohlédnout, aby nevznikala ani tzv. "bílá místa", tedy oblasti, které, ač jsou pro rozvoj venkova důležité, nebudou pokryty žádným opatřením žádného programu. Obavy z nedostatečné koordinace a komunikace příslušných partnerů se týkají zejména vztahů Programu rozvoje venkova MZe a regionálních operačních programů (ROP) připravovaných regiony soudržnosti, tzv. Nuts II.
Druhým rizikem je opomenutí určitých kategorií subjektů při stanovování oprávněných příjemců podpory z příslušných opatření Programu rozvoje venkova. V takovém případě by hrozilo, že by některým potenciálním příjemcům nebylo umožněno ucházet se o potřebnou podporu. Že nejde o liché obavy, dokazuje zkušenost z období let 2004-2006, kdy byly v OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství u opatření zaměřených na podporu vlastníků lesů zcela vynechány obce a jimi zřizované organizace, ač jsou významnými vlastníky lesů. Obce tak byly, na rozdíl od fyzických a právnických osob vlastnících lesy, na tomto poli znevýhodněny. V této souvislosti vyvíjí velkou iniciativu Svaz měst a obcí ČR, který uplatnil své připomínky v rámci připomínkového řízení k Programu rozvoje venkova v průběhu letních měsíců.
Dalším problémem příštího programovacího období, který vnímá český venkov reprezentovaný místními samosprávami, je přílišná soustředěnost MZe čistě na zemědělství, produkci a potravinářství. Zdroje z EARDF nelze zacílit pouze na zemědělství bez odpovídajícího zapojení místních samospráv a bez podpory jejich činnosti. Vždyť zemědělci své aktivity uskutečňují na území určité konkrétní obce! Navíc se předpokládá snižování zaměstnanosti v zemědělství, což je nutné vyvážit nabídkou jiných pracovních příležitostí v daném místě, a to nelze zajistit bez koordinace s místními zastupiteli a bez jejich zapojení.
V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost i financování potenciálních projektů rozvoje venkova, které je důležitým předpokladem čerpání peněz z fondů EU. Pokud obce nebudou mít dostatečné zdroje k pokrytí nákladů nutného spolufinancování, existuje riziko, že unijní finanční prostředky nebudou vyčerpány a budou převedeny na aktivity zaměřené mimo rozvoj venkovských místních samospráv. Jednou z možností, jak obcím při financování projektů a čerpání dotací z EU pomoci, je prosadit stejný systém, jaký existuje při přidělování národních dotací, systém tzv. limitek. Obce by tak získaly možnost realizovat projekty bez nutnosti využívání překlenovacích úvěrů a bez dalšího zadlužování. Další možností je profinancování části prostředků (např. 20 %) na začátku projektu s následným dofinancováním při dočerpání určitého poměru (např. 2/3) této částky. To by snížilo problémy s financováním při začátku projektu. Přechod na systémy tohoto typu by obcím, které mají při současném zpětném financování velké problémy se získáváním zdrojů na rozvojové projekty, výrazně pomohl s jejich realizací. Tedy s tím, co je cílem jejich konrétního snažení i obecným smyslem fondů EU.
Tabulka
Předpokládaná alokace do prioritních os v letech 2007-2013
Osy Celkem mld. Kč Podíl osy v %
Osa I
Zvyšování konkurenceschopnosti 3,107 22,39
zemědělství a lesnictví
Osa II
Zlepšování životního prostředí 7,192 55,20
a krajiny podporou hospodaření s půdou
Osa III
Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, 2,349 16,93
diverzifikace hospodářské činnosti venkova
Osa IV
Vznik místních akčních skupin MAS, 0,650 5,00
podpora metody LEADER
Technická pomoc 0,067 0,48
Celkem 13,365 100
Zdroj: Národní strategický plán rozvoje venkova na období 2007-2013, verze z 10. 5. 2006 schválená vládou ČR usnesením č. 499/2006
Rozvoj venkova podle Evropské unie
V programovacím období 2007-2013 bude zemědělství a rozvoj venkova v členských státech EU financován Evropským zemědělským garančním fondem (EAGGF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EARDF). Podporu rybolovu bude řešit samostatný Evropský rybářský fond (EFF).
Evropský zemědělský garanční fond bude sloužit zejména k financování přímých plateb zemědělcům, k podpoře exportu zemědělských produktů do třetích zemí a k financování informačních kampaní. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova bude financovat strategické programy států EU, které budou sledovat čtyři základní osy. Osa I bude soustředěna na zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, osa II se zaměří na zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou, osa III na zlepšování kvality života ve venkovských oblastech i povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti venkova a osa IV bude podporovat vznik místních akčních skupin (MAS) a uplatňování metody Leader. Tu přitom bude možné aplikovat ve všech prioritních osách.
Co je venkov v podmínkách ČR
Česká republika je charakteristická rozdrobenou sídelní strukturou s historicky daným vysokým počtem obcí, kompaktní zástavbou sídel a velkým počtem malých měst. Dalším typickým rysem je například trend "druhého bydlení", tedy vlastnictví místa krátkodobé rekreace ve venkovském prostoru, velký počet městského obyvatelstva a trend suburbanizace, tedy stěhování městského obyvatelstva do zázemí měst. To se dotýká všech českých měst o velikosti nad 10 tisíc obyvatel.
Výraznější nárůst obyvatelstva je typický pro obce s počtem obyvatel mezi 500 až 4999. Naopak, proces desuburbanizace, tedy přemísťování obyvatel do vzdálenějších sídel venkovského typu bez výraznějšího propojení s centrem, je v čase vyrovnaný a výrazně sídelní strukturu neovlivňuje. Dalším významným trendem ovlivňujícím sídelní strukturu a rozvoj regionů je úbytek obyvatel obcí s počtem obyvatel do 500, a to především v okrajových, příhraničních a výše položených venkovských oblastech.
Jak uvádí Ministerstvo zemědělství ČR, v Česku představuje venkovský prostor zhruba 80 % celkového území, žijí zde asi 2/5 populace a pracuje zde asi 1/6 ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Taková sídelní struktura je ovlivňována celou řadou faktorů, které mají podstatný vliv na vytváření politiky státu v oblasti rozvoje venkova. Východiska pro definování regionálně diferencovaných potřeb na území ČR a navazující nutnost finančně podpořit rozvoj venkova a menších měst tvoří měnící se populační trendy, rozložení soustavy centrálních a periferních oblastí, přirozená spádová centra regionů a další skutečnosti, jako je například úroveň infrastruktury a sociálního zázemí.
Jak to vidí
Josef Bezdíček, místopředseda SMO ČR, předseda KO SMO ČR, starosta obce Čermná nad Orlicí
Metoda Leader, tedy metoda společného plánování a rozhodování o získaných finančních prostředcích různými ekonomickými subjekty a zájmovými skupinami, je rozšířena po celé Evropě a bude uplatňována po roce 2007 jako jedna z předních metod implementace finanční pomoci Evropské unie i v našem státě. Je proto potřebné, aby ještě před tímto obdobím vznikly a pracovaly aktivní a provozuschopné místní akční skupiny (MAS), které budou tuto implementaci v regionech zajišťovat.
Jako příklad mohu uvést jednu z MAS, která má název Sdružení Splav a působí v Orlických horách. Tato akční skupina se úspěšně zúčastnila programů Leader a Leader ČR a v rámci svých projektů získala finanční prostředky, které byly přiděleny na uskutečnění dvou obecních a třech zemědělských projektů. Šlo o následující akce:
víceúčelové sportoviště, Slemeno - Synkov,
pěstitelská pálenice a moštárna, Skuhrov n. B. - Brocná,
rekonstrukce senážních věží, Statek Uhřínov, s.r.o.,
nákup mulčovače, Horal Hláska, a.s.,
nákup secího stroje, L. Poláček, SHR.
Kromě těchto záležitostí, které vyplývají z poslání Sdružení, byla MAS Sdružení Splav aktivní i v činnostech dalších. Uskutečnily se aktivity, které vyplynuly jednak z nabídek a dále z potřeb Sdružení. Šlo zejména o:
setkání s MAS Haná (červen a říjen),
uspořádání výtvarné soutěže pro děti ze škol v územích MAS Haná a MAS Splav,
uspořádání poznávací soutěže o obcích zmíněných MAS,
účast na česko-polsko-německém semináři v Boguszyně,
účast na evropském setkání k programu Leader v Teplé,
účast na dožínkách v polském Klodzku (vlastní stánek).
Sdružení Splav se v současné době připravuje na čerpání finančních prostředků v rámci zemědělského fondu EU - EAFRD, kde chce navázat na své zkušenosti z přípravného období.
V rámci České republiky působí přibližně 140 MAS. Z toho 36 je zapojeno v rámci programu Ministerstva zemědělství a 20 v rámci programu Ministerstva místního rozvoje, které se připravují se svými projekty na čerpání finančních prostředků z EAFRD v rámci os III - IV. Některé projekty jsem měl možnost vyhodnocovat v rámci pracovní skupiny na MZe ČR a musím říct, že projekty byly velice dobře vypracovány a už nyní by získaly finanční prostředky z fondu Evropské unie.
Závěrem lze konstatovat, že právě metoda Leader ukazuje, jak dobrá je spolupráce mezi zemědělci, samosprávou a dalšími neziskovými organizacemi.
AUTOR: Martina Kasková
MEPCO
AUTOR: Eva Maurová
Svaz měst a obcí ČR
NÁRODNÍ PROGRAMY PRO ROZVOJ VENKOVA
V Česku bude prostředky Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského zemědělského garančního fondu spravovat v příštím programovacím období Ministerstvo zemědělství ČR, které pro tento účel zpracovává Národní strategický plán rozvoje venkova (NSPRV) na období 2007-2013 a navazující Program rozvoje venkova (PRV) 2007-2013. Finanční alokace do jednotlivých os, jak je předpokládá poslední verze NSPRV, ukazuje tabulka.
Pro obce je zvlášť relevantní osa III PRV a některá opatření os I a II (viz box Rozvoj venkova podle Evropské unie).
Kromě Společné zemědělské politiky EU financující rozvoj venkova se na financování projektů obcí a vesnic budou podílet také fondy Politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Těmi jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Zde má v České republice koordinační gesci Ministerstvo pro místní rozvoj, které ve spolupráci s partnery připravilo tzv. Národní strategický referenční rámec, který byl přijat vládou a na který navazují jednotlivé operační programy (OP) příslušných resortů a krajů. Z těchto OP jsou pro venkov relevantní zejména regionální operační programy připravované regiony NUTS II a dále operační programy Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.
LEADER JAKO ŠANCE PRO AKTIVNÍ OBČANY
Jednou z účinných možností, jak v příštím období co nejlépe "dosáhnout" na finanční prostředky EU, budou partnerství formovaná na bázi dobrovolného sdružování obcí a vytváření mikroregionů různé velikosti i provázanosti. Zvláštní kapitolu proto tvoří osa IV PRV, která je zaměřena na metodu Leader.
Tato metoda, která staví při rozvoji venkova na iniciativě zdola, na aktivitě jeho obyvatel a dalších aktérů působících v příslušné oblasti, není žádnou novinkou. V Česku již byla aplikována v Programu obnovy venkova, v programu Sapard, v programu Leader ČR nebo v operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - v podopatření 2.1.4 Leader . A přestože jde o relativně krátkodobé zkušenosti, prokazují dosavadní výsledky aplikace principů Leaderu jak konkrétní přínosy, tak velký potenciál této metody pro rozvoj venkovských mikroregionů.
Leader zahrnuje strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, které jsou určeny pro přesně vymezená subregionální venkovská území, a dále vytváření místních partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, tzv. místní akční skupiny (MAS). Součástí má být přístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádění strategií místního rozvoje náleží MAS, stejně jako víceodvětvové navrhování a provádění strategie založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství. U této metody se předpokládá uplatňování inovačních přístupů, realizace projektů spolupráce a vytváření sítí místních partnerství. MAS přitom musí prokázat schopnost definovat a provádět strategii rozvoje pro danou oblast.
Rizika vyváženého rozvoje: koordinace, financování, kategorie příjemců
Zástupci obcí v ČR dlouhodobě upozorňují na to, že komplexní a vyvážený rozvoj našeho venkova nelze zajistit bez patřičné koordinace politiky resortů, v jejichž gesci jsou opatření ovlivňující rozvoj venkova. Ministerstvo zemědělství (MZe), které gesčně odpovídá za "umístění" prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, tedy musí zajistit, aby se priority a opatření Programu rozvoje venkova nepřekrývaly s programy připravovanými dalšími ministerstvy, která byla zmíněna výše. Současně však musí MZe dohlédnout, aby nevznikala ani tzv. "bílá místa", tedy oblasti, které, ač jsou pro rozvoj venkova důležité, nebudou pokryty žádným opatřením žádného programu. Obavy z nedostatečné koordinace a komunikace příslušných partnerů se týkají zejména vztahů Programu rozvoje venkova MZe a regionálních operačních programů (ROP) připravovaných regiony soudržnosti, tzv. Nuts II.
Druhým rizikem je opomenutí určitých kategorií subjektů při stanovování oprávněných příjemců podpory z příslušných opatření Programu rozvoje venkova. V takovém případě by hrozilo, že by některým potenciálním příjemcům nebylo umožněno ucházet se o potřebnou podporu. Že nejde o liché obavy, dokazuje zkušenost z období let 2004-2006, kdy byly v OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství u opatření zaměřených na podporu vlastníků lesů zcela vynechány obce a jimi zřizované organizace, ač jsou významnými vlastníky lesů. Obce tak byly, na rozdíl od fyzických a právnických osob vlastnících lesy, na tomto poli znevýhodněny. V této souvislosti vyvíjí velkou iniciativu Svaz měst a obcí ČR, který uplatnil své připomínky v rámci připomínkového řízení k Programu rozvoje venkova v průběhu letních měsíců.
Dalším problémem příštího programovacího období, který vnímá český venkov reprezentovaný místními samosprávami, je přílišná soustředěnost MZe čistě na zemědělství, produkci a potravinářství. Zdroje z EARDF nelze zacílit pouze na zemědělství bez odpovídajícího zapojení místních samospráv a bez podpory jejich činnosti. Vždyť zemědělci své aktivity uskutečňují na území určité konkrétní obce! Navíc se předpokládá snižování zaměstnanosti v zemědělství, což je nutné vyvážit nabídkou jiných pracovních příležitostí v daném místě, a to nelze zajistit bez koordinace s místními zastupiteli a bez jejich zapojení.
V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost i financování potenciálních projektů rozvoje venkova, které je důležitým předpokladem čerpání peněz z fondů EU. Pokud obce nebudou mít dostatečné zdroje k pokrytí nákladů nutného spolufinancování, existuje riziko, že unijní finanční prostředky nebudou vyčerpány a budou převedeny na aktivity zaměřené mimo rozvoj venkovských místních samospráv. Jednou z možností, jak obcím při financování projektů a čerpání dotací z EU pomoci, je prosadit stejný systém, jaký existuje při přidělování národních dotací, systém tzv. limitek. Obce by tak získaly možnost realizovat projekty bez nutnosti využívání překlenovacích úvěrů a bez dalšího zadlužování. Další možností je profinancování části prostředků (např. 20 %) na začátku projektu s následným dofinancováním při dočerpání určitého poměru (např. 2/3) této částky. To by snížilo problémy s financováním při začátku projektu. Přechod na systémy tohoto typu by obcím, které mají při současném zpětném financování velké problémy se získáváním zdrojů na rozvojové projekty, výrazně pomohl s jejich realizací. Tedy s tím, co je cílem jejich konrétního snažení i obecným smyslem fondů EU.
Tabulka
Předpokládaná alokace do prioritních os v letech 2007-2013
Osy Celkem mld. Kč Podíl osy v %
Osa I
Zvyšování konkurenceschopnosti 3,107 22,39
zemědělství a lesnictví
Osa II
Zlepšování životního prostředí 7,192 55,20
a krajiny podporou hospodaření s půdou
Osa III
Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, 2,349 16,93
diverzifikace hospodářské činnosti venkova
Osa IV
Vznik místních akčních skupin MAS, 0,650 5,00
podpora metody LEADER
Technická pomoc 0,067 0,48
Celkem 13,365 100
Zdroj: Národní strategický plán rozvoje venkova na období 2007-2013, verze z 10. 5. 2006 schválená vládou ČR usnesením č. 499/2006
Rozvoj venkova podle Evropské unie
V programovacím období 2007-2013 bude zemědělství a rozvoj venkova v členských státech EU financován Evropským zemědělským garančním fondem (EAGGF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EARDF). Podporu rybolovu bude řešit samostatný Evropský rybářský fond (EFF).
Evropský zemědělský garanční fond bude sloužit zejména k financování přímých plateb zemědělcům, k podpoře exportu zemědělských produktů do třetích zemí a k financování informačních kampaní. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova bude financovat strategické programy států EU, které budou sledovat čtyři základní osy. Osa I bude soustředěna na zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, osa II se zaměří na zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou, osa III na zlepšování kvality života ve venkovských oblastech i povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti venkova a osa IV bude podporovat vznik místních akčních skupin (MAS) a uplatňování metody Leader. Tu přitom bude možné aplikovat ve všech prioritních osách.
Co je venkov v podmínkách ČR
Česká republika je charakteristická rozdrobenou sídelní strukturou s historicky daným vysokým počtem obcí, kompaktní zástavbou sídel a velkým počtem malých měst. Dalším typickým rysem je například trend "druhého bydlení", tedy vlastnictví místa krátkodobé rekreace ve venkovském prostoru, velký počet městského obyvatelstva a trend suburbanizace, tedy stěhování městského obyvatelstva do zázemí měst. To se dotýká všech českých měst o velikosti nad 10 tisíc obyvatel.
Výraznější nárůst obyvatelstva je typický pro obce s počtem obyvatel mezi 500 až 4999. Naopak, proces desuburbanizace, tedy přemísťování obyvatel do vzdálenějších sídel venkovského typu bez výraznějšího propojení s centrem, je v čase vyrovnaný a výrazně sídelní strukturu neovlivňuje. Dalším významným trendem ovlivňujícím sídelní strukturu a rozvoj regionů je úbytek obyvatel obcí s počtem obyvatel do 500, a to především v okrajových, příhraničních a výše položených venkovských oblastech.
Jak uvádí Ministerstvo zemědělství ČR, v Česku představuje venkovský prostor zhruba 80 % celkového území, žijí zde asi 2/5 populace a pracuje zde asi 1/6 ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Taková sídelní struktura je ovlivňována celou řadou faktorů, které mají podstatný vliv na vytváření politiky státu v oblasti rozvoje venkova. Východiska pro definování regionálně diferencovaných potřeb na území ČR a navazující nutnost finančně podpořit rozvoj venkova a menších měst tvoří měnící se populační trendy, rozložení soustavy centrálních a periferních oblastí, přirozená spádová centra regionů a další skutečnosti, jako je například úroveň infrastruktury a sociálního zázemí.
Jak to vidí
Josef Bezdíček, místopředseda SMO ČR, předseda KO SMO ČR, starosta obce Čermná nad Orlicí
Metoda Leader, tedy metoda společného plánování a rozhodování o získaných finančních prostředcích různými ekonomickými subjekty a zájmovými skupinami, je rozšířena po celé Evropě a bude uplatňována po roce 2007 jako jedna z předních metod implementace finanční pomoci Evropské unie i v našem státě. Je proto potřebné, aby ještě před tímto obdobím vznikly a pracovaly aktivní a provozuschopné místní akční skupiny (MAS), které budou tuto implementaci v regionech zajišťovat.
Jako příklad mohu uvést jednu z MAS, která má název Sdružení Splav a působí v Orlických horách. Tato akční skupina se úspěšně zúčastnila programů Leader a Leader ČR a v rámci svých projektů získala finanční prostředky, které byly přiděleny na uskutečnění dvou obecních a třech zemědělských projektů. Šlo o následující akce:
víceúčelové sportoviště, Slemeno - Synkov,
pěstitelská pálenice a moštárna, Skuhrov n. B. - Brocná,
rekonstrukce senážních věží, Statek Uhřínov, s.r.o.,
nákup mulčovače, Horal Hláska, a.s.,
nákup secího stroje, L. Poláček, SHR.
Kromě těchto záležitostí, které vyplývají z poslání Sdružení, byla MAS Sdružení Splav aktivní i v činnostech dalších. Uskutečnily se aktivity, které vyplynuly jednak z nabídek a dále z potřeb Sdružení. Šlo zejména o:
setkání s MAS Haná (červen a říjen),
uspořádání výtvarné soutěže pro děti ze škol v územích MAS Haná a MAS Splav,
uspořádání poznávací soutěže o obcích zmíněných MAS,
účast na česko-polsko-německém semináři v Boguszyně,
účast na evropském setkání k programu Leader v Teplé,
účast na dožínkách v polském Klodzku (vlastní stánek).
Sdružení Splav se v současné době připravuje na čerpání finančních prostředků v rámci zemědělského fondu EU - EAFRD, kde chce navázat na své zkušenosti z přípravného období.
V rámci České republiky působí přibližně 140 MAS. Z toho 36 je zapojeno v rámci programu Ministerstva zemědělství a 20 v rámci programu Ministerstva místního rozvoje, které se připravují se svými projekty na čerpání finančních prostředků z EAFRD v rámci os III - IV. Některé projekty jsem měl možnost vyhodnocovat v rámci pracovní skupiny na MZe ČR a musím říct, že projekty byly velice dobře vypracovány a už nyní by získaly finanční prostředky z fondu Evropské unie.
Závěrem lze konstatovat, že právě metoda Leader ukazuje, jak dobrá je spolupráce mezi zemědělci, samosprávou a dalšími neziskovými organizacemi.
AUTOR: Martina Kasková
MEPCO
AUTOR: Eva Maurová
Svaz měst a obcí ČR
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
