Čtvrtek, 28. března 2024

Třeboňsko přitahuje evropské mykology

Třeboňsko přitahuje evropské mykology

Od zítřka až do 7. října se na Třeboňsku konají Jihočeské mykologické dny. O téhle akci, organizované Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích, jsme hovořili s doktorem přírodních věd Václavem Krsem, místopředsedou České mykologické společnosti.

Po roce se znovu setkávají na jihu Čech evropští mykologové. Proč právě už podruhé tady?

Protože Chráněná oblast Třeboňsko je enormně zajímavá. V některých rezervacích se najde mnoho nových druhů hub. My nesbíráme jen jedlé houby a průzkum děláme letos zejména v rezervacích.

Řekl jste "nesbíráme jedlé houby". To znamená, že místní houbaři vás mohou mít i rádi . . .

Neškodíme jim. Víte, každý mykolog začíná jako mykofág, tedy pojídač hub. Až postupně se z něj stane mykolog. Já mám rád houby rodu Mycena, čili česky helmovka. To jsou drobné, maličké houby, pro normální použití nejsou k ničemu, jedna z nich je jedovatá, jedna halucinogenní, jedna určitě jedlá a o zbývajících sto padesáti se ani neví, jestli jsou jedlé.

Mají pracovní výjezdy mykologů nějakou tradici?

Ale ano. Byly také na Lipně a ve Frymburku.

Střídají se hostitelské země podle nějakého klíče?

Ne, mykologické dny jsou jihočeská specialita. A slouží právě průzkumu. Součástí těchto akcí jsou večerní odborné přednášky na nějaké téma, ale tady jsou věnované zejména houbám v rezervacích.

Loňské sběry jsou již popsané, vyhodnocené?

Objevilo se několik prvonálezů v České republice. Byly to většinou houby typu chorošů, které rostou na stromech a mají pochopitelně svůj význam. To není otázka kulinářská, to je otázka spíše ekonomická, protože dřevokazné houby ničí lesy, a je proto zajímavé jejich výskyt znát.

Říkají pravdu houbařské tamtamy, když tvrdí, že některých druhů je pořád méně, případně že se už vůbec nevyskytují?

To souvisí s životním prostředím. A je pravda, že kyselé spady tady způsobily, že některé houby začaly od šedesátých let výrazně ubývat. Takže to opravdu nejsou legendy typu: Jó, to když já za první republiky přišel do lesa, košili jsem si musel sundat! Houby opravdu velmi detekují okyselení prostředí. Ale já jsem předevčírem sbíral ryzce borové a dnes ryzce smrkové! Začínají se pomalu vracet. Není to nijak rychlý nástup, ale bůh zaplať.

Chodit do lesa s košíkem se stalo tak trochu národním sportem, věnuje se mu možná víc lidí než fotbalu. Kde se tenhle fenomén vzal?

O houbaření se dočtete máme záznamy z konce RakouskaUherska , že jednak to byla otázka sociální, kdy lidé z chudších vrstev se přiživili prodejem hub na městském trhu a byl to pro ně významný zdroj peněz, zároveň to byl významný zdroj exportu. V době první republiky byly houby významným exportním artiklem dnes jsme jejich dovozci. Podle mě je sbírání hub krásný koníček.

Kdo je to vlastně houbař?

Houbař je individualista. Chodí rád sám.

Houby vždycky neměly dobrou pověst. Už jste se o těch jedovatých zmínil. Historie zná travičky i traviče houbami . . .

Ano, známe i císaře římského otráveného houbami. On se domníval, že pojídá své oblíbené císařky, císařské muchomůrky. Osobní kuchař císaře Karla IV. psal, že houby jsou jen škodliviny ze zemních plynů páchnoucích, z žab, mloků a čolků vytvořené, tedy aby je císařská milost nejedla. Já nevím, jestli je císařská milost jedla, nebo nejedla, ale lid prostý je jedl jak předtím, tak potom. První záznam u nás máme, to je ten kladný, z doby svatého Vojtěcha."

Uplatnil jste někdy znalosti o jedovatých houbách ve své profesi?

Ne. Pracoval jsem jako vedoucí vědecké laboratoře na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy skoro čtyřicet let v oboru dermatologie. Tam jsem dělal toxikologii, biologii, biochemii kůže a jedovaté látky, ale úplně jiného charakteru.

A jíte nebo aspoň ochutnáte vždycky z toho, co domů přinesete?

Ale ano! I když houby nejím v abnormálním množství. Spíš je rozdávám, poděluju jimi přátele.

Které specialitě z hub dáte přednost před dobře prorostlým bůčkem s knedlíkem se zelím?

Chutnají mně klasická česká jídla, například houbová omáčka z májovek s houskovým knedlíkem, miluju hubník, to je jídlo z rohlíku, hub, vajec, přidat se má devatero koření a peče se to jako slaný koláč. Taky syrovinka na ohni nebo na pánvi nasucho opečená je vrcholná lahůdka, kuře na houbách na smetaně . . .

Radši dost těchhle laskomin! Vy taky vydáváte osvědčení houbařům profesionálům. Kterým?

Ano, jsem předsedou komise, která dává prodejcům hub povolení k prodeji. Je to nutné dělat, protože takový prodejce může být hromadným vrahem. Musí jednak znát takzvané kodexové houby, zákonem vyjmenované, které smějí být prodávané, a pak je sedmnáct hub jedovatých, které musí bezpečně poznat.

Koho od takové zkoušky bez váhání vyhodíte?

Pochopitelně toho, kdo nezná jedovaté houby, ale to se stává málokdy.

(Autor žije v Lužnici)

Zdroj: Jindřichohradecký deník

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů