zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kopírování genů jako záliba

06.10.2006
GMO
Kopírování genů jako záliba
Slavné "vědecké" příjmení má od narození a zálibu trávit celé roky v laboratoři už od dětství.
Roger Kornberg, devětapadesátiletý americký badatel, získal včera za svou práci o přenosu genetických informací Nobelovu cenu za chemii.
"Jsem jednoduše omráčený," řekl novinářům. "Je to zkrátka úžasná zpráva."
Kornbergovi se jako prvnímu podařilo detailně popsat proces, při němž se kopírují dědičné informace z genů a přenášejí se do částí buněk, které produkují bílkoviny - tedy přepis z DNA (deoxyribonukleová kyselina) na RNA (kyselina ribonukleová).
Pro člověka je to životně důležitý proces. Pokud se transkripce zastaví, genetická informace se nešíří do částí těla a ty se přestávají obnovovat. Organismus během několika dnů umírá.
Do rodiny Kornbergových tak míří už druhá Nobelova cena.
Rogerův otec Arthur získal stejnou poctu, a to za medicínu, v roce 1959. Objevil totiž, jak se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (nositelky dědičné informace) do druhé.
"Otcovu práci jsem vždycky obdivoval," říká Kornberg mladší. Vzpomíná i na to, jak s ním jako dítě cestoval na předávání cen do Stockholmu.
Sám pak vydržel trávit deset let v laboratoři jen tím, že se svým týmem vylaďoval procedury, pomocí nichž by mohl začít zkoumat transkripci. Jeho vytrvalost byla neuvěřitelná, vzpomínají kolegové.
"Spousta vědeckých skupin by to vzdala, a to velmi rychle, protože řada let uplynula bez jakýchkoli výsledků hodných publikování," uvádí v komentáři ke svému rozhodnutí Nobelův výbor.
Roger Kornberg však pokusy miloval už od dětství. Když měl ve svých osmi letech říct, co by chtěl k Vánocům, přál si strávit celý týden v laboratoři.
"Od té doby se moc nezměnil," konstatuje jeho otec.
Objev z roku 2001, za který byl Kornberg včera oceněn, je velkým přínosem pro lékařství a také pro výzkum kmenových buněk. Poruchy při přepisu informace totiž stojí za řadou nemocí, včetně rakoviny nebo srdečních chorob.
"Rogerovi se podařilo osvětlit jednu z ústředních otázek molekulární biologie," řekl agentuře AP biolog Michael Levitt. "Před dvaceti lety přitom nikdo v oboru nevěřil, že má šanci na úspěch."
Kornberg vystudoval chemii na Harvardově univerzitě a doktorát na Stanfordově univerzitě. Zajímal se tehdy o pohyb lipidů v membránách buněk. V ústavu v Kalifornii působí dodnes.
"Doufám, že se mi podaří vbrzku se uklidnit," popsal nejbližší plány do budoucna.
Američané, a Stanfordova univerzita obzvlášť, tak mohou začít slavit. Všechny tři letošní Nobelovy ceny za exaktní vědy poputují právě do USA, z toho dvě na výzkumná pracoviště do kalifornského Stanfordu.
Na tamní lékařské fakultě navíc působí jako emeritní profesor biochemie i Kornbergův otec. "Už nějakou dobu jsem měl pocit, že by si to hodně zasloužil. Jeho práce byla výborná," řekl včera na adresu svého syna.
Kornbergovi nejsou jediní laureáti Nobelovy ceny, které pojí příbuzenské vztahy. Tento případ je již šestý, kdy otec a syn získali ocenění po sobě.
Loni byly vyznamenáni za chemii francouzský expert Yves Chauvin a Američané Robert Grubbs a Richard Schrock, a to za objevy, které pomohly efektivněji a ekologičtěji vyrábět léky a plasty.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí