Čistá česká elektřina, anebo ruský plyn?

Připravované zatížení paliv a energie spotřební daní se nedotkne jen státní kasy, která tak více vybere. Politici překvapivě nemluví o tom, že se tím obrátí i proti vlastní státní energetické koncepci.
V praxi tak namísto dosavadního důrazu na domácí zdroje energie máme preferovat výrobu elektřiny z dováženého zemního plynu. Pak už ale nejde jen o naši, ale i o celou evropskou energetiku.

Proč energetický "mix"
Evropská komise letos aktualizovala svou energetickou strategii, v níž přistoupila mimo jiné k přípravě politiky udržitelného využití uhlí. Ta má být přijata v lednu 2007.
Ale už nyní prezentuje Brusel, že uhlí musí zůstat v energetickém mixu Evropy z důvodu bezpečnosti dodávek elektřiny. Podmínkou je oproti stávajícímu stavu jeho šetrnější užití prostřednictvím tzv. čistých technologií spalování uhlí. Cílem je postupný přechod na energetiku s nulovými emisemi CO2. Naši politici však jakoby byli k tomuto trendu hluší.
Dosud vyvážený mix naší energetiky založené na uhelných a jaderných elektrárnách s podporou vodních a nově vznikajících zdrojů obnovitelné energie se s cestou EU zřejmě rozejde. Stane se tak, pokud Ministerstvo životního prostředí prosadí záměr dvojího zdanění elektrické energie vyráběné z uhlí, respektive uvalí na něj nepoměrně vyšší sazby než na plyn.

Osm elektráren bez emisí
Investice do nových uhelných elektráren, které mají být účinnější a čistší, se pak už nevyplatí. Namísto nich zřejmě začneme vyrábět elektřinu z dováženého ruského plynu. Protože to však nebude stačit, bude se proud dále vyrábět i v zastaralých uhelných elektrárnách s dosavadní úrovní emisí.
Jak vědí nejen ruští sousedé, ale už i třeba Polsko nebo Německo, obsadit jejich místo plynem není jen ekonomickým cílem ruského plynárenského kolosu. Plynaři z východu se totiž stále více vyjadřují ke geopolitickým zájmům své země. A ty se, jak známo, od evropských zájmů liší. Nejnověji to dokladuje finský summit EU. Vladimír Putin na dohodu s EU formou podpisu energetické charty nepřistoupil.
Vyspělé státy a korporace v EU už proto reagují a připravily tzv. platformu nulových emisí. Projekt, kterého se s výzkumnými a nevládními organizacemi účastní největší energetické a strojírenské giganty jako RWE, E.On, Enel, Siemens či Alstom, má vést ke spuštění minimálně osmi testovacích elektráren v letech 2008 - 2016.
Ty si vyžádají investice v řádech desítek miliard eur a nebude je možno realizovat bez podpory EU. Cílem je v souladu se záměrem Evropské komise postupně přecházet i v komerčním provozu uhelných a dalších fosilních elektráren na nulové emise.

Vzdáme se svých zdrojů?
Kam však bude směřovat česká energetika? Na jednu stranu máme do roku 2030 státní energetickou koncepci s kombinací zdrojů, které odpovídají strategii Zelené knihy. Na stranu druhou se od roku 2008 připravuje zvláštní zdanění uhelné energetiky. To spolu s již existujícími poplatky za znečištění a náklady na povolenky na emise odčerpá z oboru prostředky, které by jinak mohly být investovány do čistých uhelných technologií.
Vzdáme se tradice kvalitního domácího know-how klasické energetiky? Zatímco vývoj jaderných technologií a obnovitelných zdrojů má mít od českých politiků zelenou, zapomeneme na nejsilnější pilíř české energetiky, kterým je uhlí? Všechny hlavní zdroje, nejen obnovitelné, ale i jaderné a uhelné, budeme v tomto století potřebovat. Ovšem pravda - mohli bychom zemi také přepnout na dovážený plyn.
Autor je předsedou představenstva a generálním ředitelem Czech Coal